Obě varianty si zachovávají trvalou estetickou hodnotu a investorovi nabízejí rozsáhlé možnosti architektonického provedení fasády. Omítka a dřevěný obklad prostě nejsou zálohou či plánem B, výhod přinášejí samozřejmě víc.
Omítka
Stále se zdokonalující výrobní technologie především zvyšují odolnost omítkových a dřevěných fasád proti vlivům povětrnosti a zaručují delší barevnou stálost i při působení UV záření. Problém nebývá ani s realizací, zkušenosti stavebních firem s tímto typem fasád jsou velké. No a na co každý investor nepochybně rád uslyší, jsou příznivé pořizovací náklady.
Výrobu nechme na odbornících
Nejprve k omítce; ta se dá aplikovat prakticky na všechny druhy zdiva, respektive stěny stavebních systémů, a představuje ideální finální vrstvu pro kontaktní zateplovací pláště. Její klasická příprava na staveništi se již prakticky vůbec nevyužívá, protože není zaručena kvalita omítkové směsi a produktivita práce je i s pověstnými zlatými ručičkami velmi malá. Na stavbu je omítka dodávána buď jako suchá směs v pytlích 
(minerální omítky), nebo v podobě pastovité kaše v kbelících (takzvané omítky k okamžitému použití). Minerální omítky se většinou používají přímo na nezateplené zdivo, pastovité především na kontaktní zateplovací systémy. Ruční nanášení omítky je možné u minerálních omítek nahradit nanášením strojním. Kromě vysoké produktivity práce to přináší i úsporu nákladů na míchání, transport omítkové směsi a minimální prostor pro uskladnění materiálu. Navíc je zachována stálá kvalita zpracovávané směsi. Typ strojního zpracování, respektive dopravy omítky závisí na velikosti zakázky. U menších staveb se používá strojní omítačka, do které je vsypána omítka z pytle. Pro omítání větších ploch se přiváží silo, ze kterého je omítková směs dopravována pod tlakem pneumatickým dopravníkem k omítacímu stroji umístěnému v interiéru. Pastovité omítky se nanášejí nerezovými hladítky a vyrovnávají hladítky z umělé hmoty. Strukturu pastovité omítky určuje velikost zrna obsaženého v omítkové směsi (kolem jednoho až tří milimetrů).
Správný podklad je základ
Pro omítaný podklad všeobecně platí, že musí být pevný, zbavený prašných částic, a musí zajistit dokonalou přilnavost omítky. Proto se navlhčuje, opatřuje vyrovnávačem nasákavosti, případně se nahazuje několik milimetrů silnými podkladními vrstvami (např. cementové postřiky atd.). Pastovité omítky se nanášejí na penetrační nátěry. Je-li zdivo poškozené (například uražené rohy tvárnic), navlhčí se toto místo vodou a nanese se s přesahy takzvaná vysprávková malta, přebývající hmota se po zavadnutí seškrábne. Doba tvrdnutí malty je okolo dvou až pěti dnů v závislosti na venkovní teplotě a vlhkosti vzduchu. Pro omítku všeobecně platí podobné podmínky realizace jako například pro beton, je tedy citlivá na extrémní teploty.
| Nanotechnologie prodlužuje život fasádyZákazník za své peníze žádá kvalitu po co možná nejdelší dobu. To platí všeobecně, tedy i pro omítky. Jejich modifikační nátěry či ochranné vrstvy ale mění chování omítky pouze na povrchu. Postupem času pak vlivem abraze, působení UV záření a dalších vlivů omítka o tyto vlastnosti přichází. Řešení je nasnadě: změnit složení omítky v celé její struktuře. Tak je tomu u takzvaných nanoomítek. Jejím základem je klasická silikonová, která byla vybrána jako „stavební kámen“ díky své vysoké vodoodpudivosti. Nanoomítka má dále zmenšené póry, které umožňují rychlou výměnu vlhkosti s okolím, což snižuje možnost růstu mikroorganismů. Povrch omítky vykazuje nízký elektrostatický náboj, a tím se snižuje sklon k přitahování nežádoucích prachových nečistot. Životnost a barevná stálost je vyšší než u klasických typů omítek, cena je navíc jen nepatrně vyšší než u výchozích silikonových omítek. |
Problém představují především mrazy, které mohou proces zrání omítky přerušit a omítku poškodit. V zimě se proto do omítky přidává urychlovač zasychání pro nízké teploty. Základní bílá (nebo spíše pískovitá) barva omítky asi potěší málokoho, proto je pro investory připravena nepřeberná barevná škála. Buď jsou probarvené přímo pastovité omítkové směsi, nebo je fasádní barva nanášena dodatečně, většinou stříkáním. Volit lze z těchto materiálových bází:
Akrylátová – Jedná se o cenově nejpříznivější typy omítek a barev. Jsou barevně stálé, odolné proti špinění povrchu, propustné pro vodní páry a vodoodpudivé. Vynikají rovněž vysokou pevností a pružností, při běžných podmínkách jsou odolné vůči houbám, řasám a mechům.
Silikátová – Stálobarevná, vysoce pevná a vodoodpudivá omítka a barva, která se používá i pro povrchové úpravy sanačních systémů. Je velmi dobře paropropustná a odolná vůči houbám, řasám a mechům.
Silikonová – Velmi odolná, barevně stálá úprava povrchu, perfektně odpuzující vodu. Snadno udržovatelná, dobře paropropustná. Vytvrzení probíhá i za nižších teplot – po aplikaci je schopna odolat i slabým mrazům. Patří k dražším omítkám.
Kromě těchto tří nejobvyklejších typů existují i omítky silikon-silikátové, kombinující vlastnosti zmíněných variant, případně omítky mozaikové, které mají velká zrna plniva a jsou určené do vysoce namáhaných míst, jako jsou soklové části domu.
-Ondřej Krejčí, Dům a zahrada 9/2010-
Orientační ceny omítek a příslušenství, stejně jako podrobné informace o dřevěných obkladech naleznete v zářijovém čísle Dům a zahrada, které bude v prodeji od 24. srpna 2010. Hlavním tématem zářijového vydání jsou fasády.