Až v 80. letech zimní zahrady rehabilitovali západoevropští ekologičtí nadšenci. Netrvalo dlouho a zimní zahrady mají své místo i v tuzemském bydlení.

K čemu nám bude? To je klíčová otázka! Zimní zahrada může mít tři funkce: 1. jako energetický systém, 2. jako skleník pro pěstování rostlin, 3. jako obytný prostor, tzv. „zelený pokoj“.

Rozhodnutí, k čemu ji budeme používat, je zcela zásadní a musí být jasno už v projektu.

Světlo znamená teplo

Jak to, že v zimní zahradě může být i za slunného mrazivého dne teplo? Vysvětluje to jednoduchá fyzikální poučka: hmota pohlcuje světelné (sluneční) paprsky, které na ni dopadnou, a mění je v teplo. Lepším absorbérem jsou plochy tmavé než světlé, protože ty světlo odrážejí. Teplo ohřívá vzduch a povrch předmětů. Tento princip funguje jak za slunného dne, tak když je pod mrakem, kdy tepelná energie vzniká z tzv. difuzního světelného záření.

Kutilsky, nebo profesionálně?

Jednodušší je budovat zimní zahradu zároveň s domem. Postavit správně fungující zimní zahradu není jednoduché, proto doporučujeme zvolit specializovanou firmu. Pokud ji vybíráte podle internetových stránek, není na škodu před uzavřením smlouvy požádat o kontakty na referenční stavby, na některé se podívat a promluvit s majiteli. Kdo chce budovat zimní zahradu z úsporných důvodů svépomocí, ať si ověří ceny materiálů (konstrukce, zasklení, větrání, stínění, topení atd.) a celkovou sumu porovná s různými nabídkami specializovaných firem.

Typ 1: Chci ušetřit za teplo!

Jsou dva typy energetického systému zimní zahrady: buď funguje jako energetický nárazník, nebo jako kolektor teplého vzduchu. Jako nárazník může být zimní zahrada na kterékoli straně domu. Funguje jako vzduchový polštář mezi venkem a obytnými prostorami, a tím snižuje tepelné ztráty. Má být včleněná do domu, tvarově vysoká, široká a mělká.

Jako kolektor teplého vzduchu směřuje k jihu, má strmé zasklení a dvoupodlažní výšku. Slouží jen k přechodnému užívání. Pro maximální využití sluneční energie nemá být příliš vysunutá, aby velkými plochami nevyzařovala teplo. Jakmile je částečně nebo úplně integrovaná do domu, tepelné zisky lze plně využít. Aby systém pasivního využití solární energie fungoval v zimě a přechodných obdobích, je důležitý sklon skleněných ploch. Tvarově má být vysoká (dvoupodlažní), co nejširší, s příkrou střechou, menší hloubkou.

Znaky: Orientace na jih Prosklená strmá fasáda (45–60°) Vysoká, s malou hloubkou, široká Neprosklené obvodové plochy včleněné do domu Regulovatelné přímé proudění vzduchu do domu větracími otvory Nepřímé proudění vzduchu do domu vzduchovými kanály při nízkých teplotách vzduchu Riziko vysoké vlhkosti bez vytápění

Typ 2: Chci botanickou zahradu!

Skleník vyžaduje dost světla a tepla. Proto je nejdůležitější vysoký podíl zasklených ploch. To ovšem znamená ve dne světlo a teplo, v noci tepelné ztráty čili výkyvy mikroklimatu. Aby se v létě skleník nepřehříval, musí být dobře stíněný a větraný. Nemusí být včleněný do domu, mohou mít jen společnou zeď. Protože velké vlhko a vedro rostlinám nesvědčí, potřebují vzduch čili dostatečnou výšku skleníku. Střecha má mít sklon 20 až 30 stupňů, anebo vnější stěny 60° (pro zimní slunce).

Znaky: Minimální integrace do domu Mírný sklon střechy Velkoplošné zasklení Vysoký prostor nad vegetací Dobré větrání a stínění Možnost vytápění Velké klimatické výkyvy (den – noc)

Typ 3: Chci relaxační pokoj!

Pro zimní zahradu sloužící jako obytná místnost je nejdůležitější stabilní mikroklima (24 až 26° C), aby se v ní dalo pobývat za letních veder i chladných dní. Plocha má být minimálně 2,5 x 2 metry na posezení; když zelený obývák nepřechází do domu, potřebuje aspoň 15 m2. Orientace na jih nebo západ. Podmínkou jsou masivní dobře izolované obvodové plochy akumulující teplo, správné prosklení, integrace do domu, oddělení od obytných místností skleněnými dveřmi. Zasklených ploch je méně, jen kolik je nezbytně nutné. Střecha celá nebo částečně masivní (nezasklená), aby se prostor nepřehříval. Při výšce přes dvě podlaží se větrá automaticky komínovým efektem. Horní galerie je využitelná i na jaře a na podzim; v horkém létě je příjemné posezení v chladnějším přízemí zimní zahrady.

Znaky: Orientace na jih a západ Dostatečná integrace do domu Menší zasklení střešní plochy Dobře izolované masivní obvodové plochy Vysoký podíl akumulačních ploch: podlaha, střecha, zadní stěna Dobré stínicí a větrací možnosti Malé teplotní výkyvy S vytápěním

Na konstrukce zimních zahrad, zasklení i jejich větrání se podíváme příště.

-Marie Krausová, Dům a zahrada 11/2010- Foto: Hladík stavební servis

V lednovém čísle časopisu Dům a zahrada dále najdete:

  • Vše o rekonstrukci
  • Architekt Rampich srovnává dobrý a špatný satelit
  • Stavební spoření po Novém roce
  • Nová rubrika architektky Haroldové: Barvy v domě – v prvním díle vše o použití bílé
  • Krby a krbová kamna
  • Jak kupovat sedací nábytek
  • Zahrada pro děti

Lednové číslo časopisu Dům a zahrada je v prodeji již od 14. prosince 2010.