V současnosti vidíme jasný trend využívání obnovitelných zdrojů energie a postupného ukončování závislosti na fosilních palivech. V této souvislosti začíná zaznívat termín „další průmyslová revoluce“ a nevyhne se ani oblasti rodinných domů.

V roce 2010 byla novelizována evropská Směrnice o energetické náročnosti budov 31/2010/EU, která stanovuje cíl pro všechny země Evropské unie: od roku 2020 by všechny nově postavené budovy pro bydlení měly být v nulovém, maximálně pasivním standardu, tedy s minimálními nároky na energii pro vytápění. Měrná roční potřeba tepla na vytápění by tedy měla být v rozsahu 0 - 15 (bytový), nebo 0 - 20 (rodinný dům) kWh/m2 podlahové plochy. V horizontu deseti let se ze staveb, které jsou nyní považovány víceméně za experimentální, stane standard. V současnosti je však na území České republiky 47 % obytných budov postavených před rokem 1978, podle tehdejších norem a technologií, které mají vysokou spotřebu energie na vytápění. Zároveň v roce 2010 podíl uhlí na spotřebě paliv pro výrobu tepelné energie představoval 54,2 %. To znamená, že je stále velký prostor pro náhradu stávajících topných systémů moderními, efektivnějšími a ekologičtějšími.

Volba topného systému

Při rozhodování o investici do topného systému se snažíme posoudit její efektivnost, nejjednodušeji výpočtem prosté doby návratnosti, tedy poměrem vložených nákladů (pořizovací cena) a ušetřených nákladů (o kolik méně zaplatíme za provoz v porovnání se současným systémem). Tímto jednoduchým výpočtem zjistíme, za jak dlouho se nám investované peníze vrátí. Nezohledňuje ovšem časovou hodnotu peněz a problém je také s odhadem provozních nákladů – kvůli neznalosti budoucích cen energií – základní představu ale poskytne.

Jednoduchou úvahou můžeme dojít k závěru, že pro domy s nízkou tepelnou ztrátou mají finančně náročné otopné systémy tak dlouhou dobu návratnosti, že může překročit životnost zařízení. Je však třeba vzít v úvahu, že pro nízkoenergetické nebo pasivní domy postačují zdroje tepla s nízkým výkonem, které jsou levnější. Svou roli hrají samozřejmě i další faktory. Záleží už tedy na jednotlivci, zda dá přednost elektrickému podlahovému topení, jehož pořízení a instalace patří mezi finančně nejméně náročné, ale bude závislý na elektrické energii. Nebo dá přednost tepelnému čerpadlu v kombinaci s fotovoltaickými panely, což znamená velkou počáteční investici, ale téměř nulové náklady na provoz.

A jaké jsou novinky v oblasti vytápění? Na to se podíváme příště.

Monika Smekalová, Dům a zahrada 2/2011

V březnovém čísle časopisu Dům a zahrada dále najdete:

  • Hlavní téma: Montované domy
  • Stavební spoření: praktické tipy a vychytávky
  • Jan Rampich o venkovském a městském obydlí
  • Oranžová v interiéru: pokračování nové rubriky architektky Haroldové
  • Topení pro 21. století
  • Slavné vily
  • Zahrady ve svahu
  • Dárek v podobě osmdesátistránkového časopisu vychytaných receptů Co dům dal

Březnové číslo časopisu Dům a zahrada je v prodeji od 15. února 2011.