Šetření je ve stavebnictví tématem číslo jedna. Rostoucí ceny energií donutily změnit pohled na výstavbu rodinných domů z perspektivy stavebníka, projektanta, stavebních firem, ale i zákonodárné a výkonné moci. Silně promluvil i ekologický aspekt. Výsledek je logický – vzrůstá poptávka po nízkoenergetických a pasivních domech.
Přesto není zájem zatím tak velký jako u našich západních sousedů. V tuzemsku totiž kolem nízkoenergetických a pasivních domů vznikla jakási aura naprosto „samozřejmého“, ale zároveň pořádně nevysvětleného. Leckterý stavebník proto dost váhá s konečným rozhodnutím. Není ale třeba lekat se a tápat. Nízkoenergetické budovy jsou budoucností stavebnictví. A byť skeptikům a odpůrcům naskočí husí kůže a vstanou vlasy hrůzou, neodpustí si autor toto tvrzení:
Energeticky a ekologicky šetrnou novostavbu si, v určité míře naplnění, může dopřát každý soudobý stavebník. Respektive on si ji brzy ze zákona dopřát bude muset. Ale k tomu se ještě dostaneme…
NED/pas – jak na ně?
Parametry „ohraničující“ nízkoenergetický (uváděno zkráceně NED) a pasivní objekt (pas) jsou docela známé, přesto pro pořádek; definice energetické náročnosti souvisí s měrnou potřebou tepla na plochu za rok (podrobněji viz přiložená tabulka), u NED domů je to 50 kWh a méně, u pasivních domů pak 15 kWh a méně. Jen pro srovnání, současný „běžný“ rodinný dům plnící normové požadavky na tepelně technické parametry dosahuje hodnot kolem 70 – 120 kWh/m2a.
Slovníček pojmů aneb Co to znamená, když se řekne…
Nízkoenergetický dům – Objekt, jehož měrná potřeba tepla je do 50 kWh/m2a
Pasivní dům – Objekt, jehož měrná potřeba tepla je do 15 kWh/m2a Nulový objekt – Objekt, jehož měrná potřeba tepla je pod 5 kWh/m2a (výše uvedené hodnoty platí pro českou legislativu) Aktivní dům – Je objekt, který více energie vyprodukuje, než sám spotřebuje a přebytky dodává do spotřebitelské sítě.
A jak dosáhnout hodnot odpovídajících nízkoenergetické hranici? O tom více příště.