Pět kroků k pasivnímu domu

Pět kroků k pasivnímu domu
Zvětšit fotografii

Navrhnout nízkoenergetický dům není hračka. Energetickou náročnost ovlivňuje celá řada faktorů - tvar budovy, stavební materiály, orientace a umístění oken i dveří, zdroj tepla, regulace.

Nízkoenergetický, pasivní, nulový a aktivní dům se liší měrnou potřebou tepla, to jsme si již ujasnili v článku Nízkoenergetické domy v pojmech. Jak ale stavebník stlačí hodnotu spotřeby tepla tak, aby odpovídala nízkoenergetické hranici? Vhodnou volbou tvaru stavby, materiálu a dalších prvků.

1. Tvarem budovy

Teplo uniká rádo a uniká, kudy to jen jde. Čím má dům větší plochu své obálky, tím větší jsou jeho tepelné ztráty. Proto by tvar budovy měl být co nejjednodušší, bez zbytečných zalomení, výstupků atd. Na oktogonální jídelní rizalit zapomeňte, ideální je půdorys ve tvaru obdélníku či čtverce. Prosté tvary by měla mít i střecha domu. Pokus o druhý Vaux le Vicomt nám peníze rozhodně neušetří, rozumnější je například sedlová, pultová, či plochá střecha a klidně se zelení. Lhostejno zda s extenzivní, či intenzivní. Klíčová je rovněž správná orientace objektu. Jižní fasáda by měla být dostatečně prosklená, kvůli maximálním tepelným ziskům. Často se uplatňuje předsazená zimní zahrada, klidně přes dvě patra, která funguje jako takzvaná Trombeho stěna. Naopak severní strana by měla mít minimum oken, například jen z místností technického či sociálního zázemí. Proto mají pasivní objekty svoji specifickou architekturu.

2. Materiálem

Následuje výběr vhodného materiálu pro obvodové konstrukce. V souvislosti s nízkoenergetickými a pasivními stavbami se nejčastěji hovoří o dřevostavbách. Jejich konstrukce je pro tyto objekty opravdu ideální. Většinu skladby na řezu vyplňuje tepelný izolant a přídatná izolace na vnější straně stěny může mít v podstatě libovolnou tloušťku. Dřevostavby ovšem nejsou jedinou technologií, kterou dosáhneme nízkých energetických nároků. Dnes už jich bez problémů můžeme docílit i pomocí kusových staviv, a to i bez přídatného zateplení. Jednovrstvé konstrukce s parametry NED/pas objektů nabízejí výrobci keramiky i pórobetonu.

Důležité je eliminovat spáry mezi tvarovkami na naprosté minimum, protože právě maltový spoj představuje nejslabší místo stěny. Například výrobci keramických tvarovek to řeší tenkovrstvými maltami, které fungují spíše jako lepidlo. Případně maltu nahrazuje lepicí pěna na bázi polyuretanu, která po vytvrdnutí slibuje tloušťku spáry pouhý jeden milimetr. Pěna je dodávána v kartuších a nanáší se na broušené cihelné tvárnice pouze v jednom či dvou tenkých pruzích. Po zavadnutí se může pokládat „šichta“ tvárnic.

Pórobetonové tvárnice se zase lepí na tenké kašovité šedé lepidlo. Komu by jedna vrstva zdiva připadala jako nedostatečná, ale klasické zateplení si nepřeje, může sáhnout po novince v podobě izolačních panelů na stejné materiálové bázi, jako jsou tvarovky. Výhodou je nesmírně rychlá montáž, nebo spíše zdění, celá skladba pak velmi dobře akumuluje teplo.

Ovšem aby nevznikla mýlka, že vlastnosti zdicích tvarovek jsou jediným aspektem ovlivňujícím energetickou náročnost stavby. To, že si koupíme nízkoenergetické cihly s nízkým součinitelem prostupu tepla, ještě neznamená, že získáme nízkoenergetický objekt.

3. Spoluprací

Například se stěnami úzce souvisí jejich výplně, rozuměj dveře, ale především okna. Těmi totiž uniká velké množství tepla, u NED/pas objektů ovšem mohou být významným zdrojem solárních zisků, jenže - zasklení moderních oken je natolik snaživé, že v zájmu ochrany interiéru před přehříváním odráží část tepelného záření. Na povrchu skel je totiž pokovená selektivní vrstva. Při výběru oken pro nízkoenergetické či pasivní objekty je proto nutné hlídat si kromě známého „účka“ (tedy součinitele prostupu tepla U) i součinitel g, vyjadřující právě procento propuštěného záření. V nabídkách výrobců oken proto najdeme výrobky přímo určené pro NED/pas objekty, kde je koeficient g upraven tak, aby okna propouštěla co nejvíce tepla ze sluníčka. Jednoduchá poučka při výběru oken tedy zní: co nejmenší U, co největší g. V řeči konkrétních čísel musí mít koeficient Uw celého okna pro pasivní domy hodnotu 0,8 W/m2K a menší. Koeficient g je u „normálních“ izolačních oken obvykle kolem 0,4, pro pasivní objekt bychom ale měli volit prvky s „géčkem“ 0,6 a větším. Samozřejmostí je správné osazení oken. Připojovací spára musí být dokonale těsná, pokud je plášť objektu vrstvený, je nutné ohlídat správné navázání okenního rámu na tepelnou atd. Vodítkem vhodného osazení může být doporučená norma, která je v České republice k dispozici.

4. Zdrojem tepla

Zdroj tepla je dalším bodem návrhu NED/pas objektu. Jde o to, že návrh stavby se dostává v určitém stadiu do bodu, kdy přidávání další a další tepelné izolace přestává mít význam. Pořizovací náklady vynaložené na získanou úsporu začnou být neúměrně vysoké a nerentabilní. Další hry s úsporami se tak odehrávají na jevišti zdrojů tepla. Jednotlivým zdrojům a specifikům, která s sebou nesou, se věnuje samostatný text. Obecně lze ale říci, že pro NED/pas domy se mohou uplatnit i zdroje, které by v běžném rodinném domě ekonomicky pohořely.

Platí, že bychom měli volit systémy využívající nízkopotenciální, obnovitelné zdroje tepla. Například tepelná čerpadla získají teplo z vody či země, solární systémy logicky ze slunce. Jednotlivé systémy spolu mohou velice dobře spolupracovat, takže se nebojte kombinovat. Otopný systém může i chladit, či upravovat kvalitu vzduchu v interiéru, což je případ rekuperačních jednotek. S vytápěním pak úzce souvisí regulace zdroje tepla.

5. Regulací

Chcete ušetřit? Pak, se vší úctou, jděte svému domu z cesty. Ekonomicky ideální stav vytápění totiž obstarají chytré regulace. Na otáčení ventilem zapomeňte, člověk v tomto ohledu nemá před strojem šanci. Například nejmodernější typy regulací solárních zařízení jsou schopné vyhodnocovat stav počasí a optimalizovat řízení celého systému s ohledem na co největší úspory. Zjednodušeně řečeno funguje optimalizace na principu porovnávání údajů o počasí. Pokud se zatáhne slunce, standardní systém funguje tak, že okamžitě sepne kotel jakožto záložní zdroj. Optimalizace ovšem dokáže z dosavadního záznamu o počasí „vydedukovat“, zda je možné, aby sluníčko zase vysvitlo. Proto nechá kotel odpočívat a nespíná ho. Zní to jako drobnost, ale optimalizace regulace dokáže ušetřit dalších 5 % nákladů pro vytápění a dokonce 15 % nákladů na ohřev teplé vody.

Na naprosto jiné úrovni jsou pak takzvané inteligentní budovy. Jejich srdcem je počítačová jednotka, která řídí spotřebu energií. Vyhodnocuje například, zda tepelné čerpadlo stačí pro pokrytí tepla a odpojí bivalentní doplňkový zdroj. Reguluje solární systém, pokud začne pršet, automaticky zavře střešní okna nebo při větru zatáhne markýzy, aby se nepoškodily. To už se dostáváme do trochu jiného tématu, nicméně inteligentní regulace k NED/pas domům prostě patří.

Autor: Ondřej Krejčí, Dům a zahrada 7/2011 | Fotografie: www.thinkstock.cz, www.nedpasiv.cz, Obec architektů, www.ekodrevostavby.cz


Komentáře

Načítám komentáře...

  • Stavba
  • Autor:
  • Vydáno:

Doporučujeme

Hledáte spolehlivou firmu na sádrokartony?

Zadejte si poptávku v kategoriích: sádrokartony,stavby.
Najdeme Vám ověřené firmy a řemeslníky s referencemi od zákazníků jako například: Rekonstrukce obývacího pokoje a kuchyně, Podesta na spaní - sádrokartonové podhledy, Designové úpravy .