Obecně si pod spojením „netradiční stavební materiály“ představíme vedle hlíny například slámu, koudel, pazdeří (tedy konopnou dřevovinu), rákos, tedy stavební materiály obvykle používané na venkově - z dnešního pohledu již v dávných dobách. Jejich využití bylo logické - používalo se to, co bylo v dané oblasti dostupné - dalo se povrchově těžit nebo tam vyrostlo, případně šlo o odpad z rostlinné produkce. A protože kámen a dřevo byly pro venkov obvykle drahé, využívali místní obyvatelé právě výše zmíněné suroviny. O netradičních stavebních materiálech minulých dob již bylo napsáno mnoho, dnes jsou sporadicky využívány spíše těmi, kdo chtějí žít v bližším spojení s přírodou, paradoxně však už vůbec nejde o levné bydlení, ale spíše naopak. Některé z těchto materiálů si však našly cestu i do klasického stavebnictví.

Obnovitelné suroviny i odpad

Výčet netradičních stavebních materiálů dneška je trochu jiný - jde spíše o suroviny, které kvůli svému charakteru a vlastnostem dříve využívány být nemohly - například papír, konopí nebo korek, případně je částečně využíván odpad jako velmi dostupný produkt, zde jde především o PET lahve či nápojové kartony. Užití těchto materiálů umožňují především moderní technologie, díky nimž jim lze dodat potřebné vlastnosti - pevnost, tuhost, odolnost vůči mechanickým vlivům, vlhkosti a podobně. Asi nejvíce zastoupené je v tomto směru konopí - vyrábí se z něj konstrukční desky, slouží jako tepelná a zvuková izolace staveb, a může tak nahradit izolace ze skelných nebo minerálních vláken. Jde o obnovitelnou, zdravotně nezávadnou a ekologickou surovinu. Jako tepelnou izolaci lze již běžně využít také ovčí vlnu. Nevýhodou těchto produktů je v porovnání s ostatním sortimentem poměrně vyšší cena.

Nejen korkové špunty…

Dalším ne zcela běžným stavebním materiálem je korek. Má mnoho předností - nízký součinitel tepelné vodivosti - díky svým tepelně-izolačním vlastnostem je využíván nejčastěji jako podlahovina. Tato vlastnost je výhodou ovšem již i v širším měřítku - korek se vkládá do vlysů oken, upravují se jím kontaktně větrané fasády a podobně. Má schopnost také pohlcovat hluk, a to i kročejový. Předností je i jeho nízký faktor difuzního odporu - je difuzně propustný, reguluje dobře relativní vlhkost vzduchu v budovách, a přispívá tedy ke zlepšení vnitřního klimatu. Je tvarově stálý, pružný a elastický - po stlačení (pouze do určité hodnoty) nabude opět svého původního tvaru. Je odolný vůči vlhkosti i mechanickému namáhání, ale na druhé straně je snadno zpracovatelný a opracovatelný. Odolává tepelným změnám, patří do kategorie obtížně hořlavých materiálů, může tedy do určité míry dokonce fungovat jako protipožární obklad, neboť zpomaluje šíření ohně. Tuto odolnost lze ještě zvýšit přidáním speciálních látek při výrobě korkových produktů. Z korku se vyrábějí desky o tloušťkách od 20 do 100 mm, z drtě zatmelené do asfaltu vzniká asfalto-korková plsť, která slouží jako zvuková izolace dřevěných podlah a stěnových obkladů. Na desky, podlahy, obklady a podobně jsou zpracovávána korková zrna frakce 0,5 až 2 mm, menší frakce - jemná korková moučka se přidává do asfaltových tmelů nebo slouží jako sypká izolace.

Papír zpevňuje i hřeje

Z papíru se zatím vyrábí spíše výjimečně designový nábytek, ovšem i ve stavebnictví má své místo. Běžně je již využívána foukaná tepelná izolace, vyráběná z recyklovaného papíru, ošetřeného aditivy proti plísním, škůdcům a ohni. Papír je používán také při výrobě takzvaných ekopanelů, izolačních desek určených pro stavbu pasivních a nízkoenergetických domů. Ekopanely se vyrábí z obilné slámy lisováním při vysokém tlaku, povrch je potažený recyklovanou papírovou lepenkou. Ekopanely výborně akumulují teplo, snižují tedy i náklady na vytápění, lze je využít i jako konstrukční desky k výstavbě samonosných příček. Díky použitým materiálům je tento výrobek po ukončení životnosti plně recyklovatelný. Při zvýšené vlhkosti vzduchu ji absorbují, při poklesu ji opět uvolňují, s výhodou jsou proto využívány při obkládání podkrovních prostor, kde přispívají ke stálejšímu klimatu.

Sklo či ojeté pneumatiky?

Dovedeme si představit dům z pneumatik? Nebo ze skla? Pro inspiraci se můžeme poohlédnout v zahraničí, kde se s podobnými materiály již experimentuje. Ovšem tyto pokusy jsou však zatím i přesto spíše ve sféře sci-fi, stavby z těchto materiálů by například u nás nebyly podle současných technických i hygienických předpisů zkolaudovatelné, vzhledem k povaze materiálu - jako v případě pneumatik - by asi ani nebyly vždy vhodné k bydlení. Ale s přihlédnutím k množství odpadu, který každoročně vyprodukujeme a neumíme si s ním poradit, se časem jistě objeví další „netradiční“ stavební materiály z této oblasti.