Zkuste před svým architektem říci slovo „beton“ a uvidíte, jak tvůrci vašeho domu zasvítí v očích jiskry. Architekti prostě mají beton takříkajíc v krvi. Ale není to jen povrchní okouzlení, beton opravdu nabízí pro oblast architektury a stavebnictví řadu výhod a zajímavých řešení. Když v 19. století představil francouzský inženýr François Hennebique svůj Béton Armé čili předchůdce moderních železobetonových prvků, asi ani on sám nečekal, jakou revoluci rozpoutá.

Drátky kontra pruty

Beton je silikátová směs obsahující kamenivo, cement, vodu a dále několik přísad nebo příměsí. S nimi je velmi snadné upravovat konečné vlastnosti betonu, ale i jeho chování během důležitého dozrávání. V prvních 4 týdnech po uložení na stavbě totiž probíhá intenzivně proces hydratace, při kterém beton tuhne a následně tvrdne, čímž získává požadovanou pevnost.

Ta patří mezi jedny ze silných zbraní betonu - pevnosti betonu v tlaku se vyrovná jen málo stavebních materiálů. S pevností v tahu je to horší, proto se betonové konstrukce doplňují na straně tažených vláken (v místě tahového namáhání) ocelovou výztuží; odtud název železobeton.

Trend přeje drátkobetonu, klasicky vyztužovaný beton pomocí ocelových prutů ustupuje do pozadí. Drobná rozptýlená výztuž je výhodnější především pro snazší a rychlejší realizaci. Nemusíme kontrolovat uložení ocelových drátů, nehrozí riziko výměny profilů za menší atd. Rozptýlení výztuže navíc zvyšuje odolnost betonových prvků i v choulostivých krajích. Drobná ocelová vlákna snižují rovněž riziko karbonatace betonu.

Je přizpůsobivý

Beton dovoluje realizovat konstrukce poměrně velkých rozponů a libovolných tvarů, nejsme limitováni modulovými rozměry nebo nosnými prvky malých rozměrů. Proto není problém realizovat rozlehlé stropní konstrukce či velkorysé konzoly. Stačí si prolistovat ročenky architektury či encyklopedie přelomových děl - minimálně polovina domů bude právě z betonu.

Silikátová směs se ale neuplatňuje jen u unikátních vil, stejně dobře poslouží v případě menších rodinných domů členitějšího tvaru. Tam, kde nelze uložit prefabrikovaný strop, nastupuje monolitický beton. Totéž platí pro schodiště: kde bychom prefabrikované schodiště „nevytočili“, můžeme se spolehnout na monolit.

Jedna věc je konstrukční stránka, beton je stále více oblíbený i pro svůj vzhled. V moderních interiérech se například nastálo zabydlel pohledový beton. Pro mnohé lidi beton stále je a bude naprosto nemyslitelným, chladným vetřelcem, nicméně skupina lidí s opačným názorem se stále zvětšuje. Oceňují „opravdovost“ betonu, který jim navíc poskytuje neutrální základ pro dovybavení a funguje jako pevná ideová základna - masivní konstrukce dodává domu stabilitu, až fortelnost chce se říct.

Charakteristického „surového“ vzhledu pohledového betonu většinou dosahujeme otiskem bednění, možná je ale i úprava zatuhlé, případně zcela uzrálé směsi. Pro pohledové betony se používají nejkvalitnější směsi s menšími frakcemi kameniva a jejich realizace je poměrně náročná. Proto si před zadáním zakázky na pohledový beton vyžádejte od prováděcí firmy reference.

V architektuře se začínají prosazovat i netradiční formy betonu, především beton grafický. Ten využívá princip retardérů tuhnutí - požadovaný grafický vzor je proveden z pomaleji tuhnoucí směsi, která se po uzrání okolní plochy vymyje, čímž vznikne libovolný reliéf. Existuje i beton průhledný, který obsahuje přesně orientovaná optická vlákna, jeho masivnějšímu rozšíření ale zatím brání vysoká cena a chybí i odpovídající dodavatelská základna.

VÍCE O BETONU SE DOČTETE V SRPNOVÉM ČÍSLE ČASOPISU DŮM A ZAHRADA, KTERÉ SE TÍMTO STAVEBNÍM MATERIÁLEM ZABÝVÁ PODROBNĚ.