Co se rychlosti výstavby týká, hledá tato technologie jen těžko přemožitele. Hrubá stavba je otázkou několika málo dní, rodinný dům je kompletně hotový většinou do tří až čtyř měsíců podle náročnosti projektu. Přitom rychlost jde v tomto případě ruku v ruce s kvalitou. Pokud se budeme bavit o výrobě panelů na bázi dřeva, mluvíme o procesu, který podléhá přísné kontrole, jejímž výsledkem je certifikovaný výrobek. Přesun výroby do krytých hal eliminuje riziko lidské chyby na staveništi a odstraňuje negativní vliv proměnlivosti počasí při stavbě domu.

Bát se nemusíme ani omezené variability typových dřevostaveb. Programy stavebních společností realizujících dřevostavby jsou v podstatě limitovány jen modulovou osnovou nosných prvků, případně maximálními rozpony, samotné dispoziční řešení je de facto libovolné. Přidat pokoj, zvětšit koupelnu, rozšířit kuchyni - není problém. Pokud se budeme dívat dále do budoucnosti, jsou dřevostavby výhodné i z hlediska pozdější adaptace. Jejich lehká konstrukce se dá odstranit, nebo naopak doplnit dalším modulem rozhodně snáze než u konkurenčních technologií.

Na serveru www.dumazahrada.cz budete celý příští měsíc sledovat seriál o dřevostavbách. Budeme zde rozpitvávat tento druh staveb ze všech stran. Budeme tu mít články o stavebních materiálech, krytinách, konstrukcích… Jelikož jsme se už několikrát dřevostavbám věnovali, najdete všechny články pod jedním odkazem stejnojmenného speciálu. Už nyní je zde spousta článků a informací.

Potenciální majitele asi nejvíce zajímá skladba obvodové stěny, která je klíčovým bodem v otázce celkové tepelné bilance objektu, ale i trvanlivosti konstrukce domu. Co tedy skrývají dřevostavby pod svojí obálkou?

Prefa, do černého trefa

Technologie dřevostaveb se dá rozdělit na několik typů, dva nejsilnější proudy jsou konstrukce rámové staveništní a prefabrikované panelové. V prvním případě je na staveništi nejprve smontován dřevěný nosný rošt, který je následně vyplněn tepelným izolantem a opláštěn. Tento způsob se využívá především při realizaci atypických domů podle individuálních požadavků klienta.

V oblasti typové výstavby se více prosadily konstrukce z prefabrikovaných panelů, které se vyrábějí v krytých halách a na stavbu se dováží. Prefabrikace postoupila natolik, že panely mají již osazená okna, dveře, jsou opatřeny omítkou a mají dokonce i hotové rozvody technického zařízení (voda, kanalizace atd.)

Vyhrazeno pro izolaci

Jak v případě staveništní, tak prefabrikované výroby tvoří nosnou konstrukci domů profily z kvalitního smrkového dřeva, většinou se jedná o takzvané KVH profily (z německého Konstruktionsvollholz) nejvyšší jakosti s danou vlhkostí. Ty tvoří stabilní rošt, který je vyplněný tepelnou izolací - nejčastěji minerální vlnou nebo dřevovláknitou hmotou. Konstrukce stěny je u každého výrobce trochu jiná, většinou ale následuje záklop deskovým materiálem na bázi dřeva (dřevotřískové desky apod.) a z vnější strany další vrstva zateplení schopná „nést“ omítku či lepený obklad. Výhodou tohoto principu je maximální využití tloušťky stěny pro tepelný izolant a z toho plynoucí perfektní tepelněizolační vlastnosti. Tepelný odpor stěny v pasivním provedení již dnes poměrně běžně dosahuje 8-10 m2K/W (čili U asi 0,125-0,1 W/m2K), což je hodnota, o které se mohlo stavebníkům ještě před pár lety leda tak zdát a snem u některých technologií zůstává i nadále...

Z vnitřní strany je rošt zaklopen sádrokartonovou deskou, v případě difuzně uzavřené konstrukce je pod ní parozábrana, která brání průniku vlhkosti z interiéru do konstrukce. Pokud je parozábrana opatřená pokovenou vrstvou, dokáže reflexí vracet část sálavého tepla zpět do interiéru, podle některých dodavatelů domů se takováto fólie vyrovná až pěti centimetrům tepelné izolace. Podmínkou správného fungování je mezera mezi fólií a interiérovým sádrokartonovým záklopem.

Dýchání s brzdou

Dalším principem dřevostaveb jsou panely s difuzně otevřenou skladbou, která reguluje vlhkost jen pomocí difuzních parametrů zvolených materiálů a jejich vhodné skladby, bez užití speciálních fólií. Pak má stěna například tuto skladbu: Z interiéru povrchová úprava (výmalba, tapeta...) „natažená“ na sádrovláknité desce, následuje parobrzda a poté nosný dřevěný rám vyplněný minerální izolací. Doplňkovou izolaci z exteriéru obstará například dřevovláknitá izolace a celou skladbu uzavírá difuzně otevřený fasádní systém s omítkou. Jinou skladbou pracující na stejném principu konstrukce je vyplnění prostoru rámu dřevovláknitou měkkou izolací, zaklopení deskou na bázi dřeva a přidání izolantu z minerální vlny.

Parobrzda má podobu deskového materiálu, nebo speciální fólie. V případě fólií někdy mluvíme o takzvaných chytrých parobrzdách. Jejich výhodou je schopnost reakce na počasí, kdy dochází k proměně ekvivalentní difuzní tloušťky. Laicky řečeno parobrzda upravuje prostup vodních par podle daného počasí a vlhkostních poměrů.

...

POKRAČOVÁNÍ ČLÁNKU A MNOHEM VÍC NAJDETE V NOVÉM ČÍSLE ČASOPISU DŮM&ZAHRADA Č. 10, KTERÉ VYCHÁZÍ 18.9.2012. A CO ZDE NAJDETE? SAMOZŘEJMĚ HLAVNĚ VŠE O DŘEVOSTAVBÁCH. ALE JE TOHO TU MNOHEM VÍC – MNOHO NÁVŠTĚV, VYHLÁŠENÍ „DESÍTKY NEJLEPŠÍCH DOMŮ“ PECKY ROKU A HLAVNĚ VYHLÁŠENÍ VELKÉ SOUTĚŽE O DŮM NA MÍRU!