Zelené střechy jako takové mají mnoho předností - nedá se jim upřít, že rozšiřují zelené plochy ve městech, zlepšují klima v městských zástavbách tím, že zvyšují objem kyslíku a současně pohlcují prach a hluk, vsakují a odpařují zpět do ovzduší velké množství srážkové vody, která tak neodteče bez užitku do kanalizace, ale zvlhčuje vzduch a ochlazuje budovu.

ČTĚTE TAKÉ:

V základním tvarosloví lze zelené střechy rozdělit přehledně podle nezbytnosti jejich údržby na střešní zahrady intenzivní - a to jednoduché, či náročné, a extenzivní střešní zahrady. Intenzivní zahrady jednoduché jsou tvořeny obvykle pouze trávníkem, trvalkami a dřevinami, jsou tedy méně náročné na péči a vláhu. Naopak předpokladem náročných intenzivních zahrad je stálá péče, neboť zde vysazené rostliny mají vyšší nároky na vláhu, živiny a další údržbu. I půda musí být kvalitnější a ve vyšší vrstvě. Rostliny je v tomto případě třeba vybírat podle podmínek klimatu, kde se střecha nachází.

Naopak extenzivní zahrady nevyžadují vysokou vrstvu zeminy, na počátku jsou osázeny skalničkami a dalšími nenáročnými trvalkami, podloží může být tvořeno pískem a oblázky a zeminy stačí jen málo. Další růst a složení vegetace jsou ponechány samovolnému vývoji - přežijí pouze rostliny odolné vůči nedostatku vody a vysokým či velmi nízkým teplotám. Tyto střešní zahrady vyžadují minimální péči.

Dům s vhodně konstruovanou zelenou střechou má jako přidanou hodnotu i plochu, kterou lze využívat jako zahradu. Může se tak stát místem relaxace, a to nejen u rodinných domů, ale i tehdy jsou-li součástí kancelářských či veřejných budov. Současně nabízejí útočiště i mnohým živočichům - broukům či ptákům.

Foto: Rigi - zelené stavění, Marigreen, Stavcom