Trocha zákonů
Takzvaný vodní zákon (č. 254/2001 Sb.) ve svém § 38 Odpadní vody říká:
(1) Odpadní vody jsou vody použité v obytných, průmyslových, zemědělských, zdravotnických a jiných stavbách, zařízeních nebo dopravních prostředcích, pokud mají po použití změněnou jakost (složení nebo teplotu), jakož i jiné vody z nich odtékající, pokud mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod.
(4) Přímé vypouštění odpadních vod do podzemních vod nelze povolit. Vypouštění odpadních vod neobsahujících nebezpečné závadné látky nebo zvlášť nebezpečné závadné látky (§ 39 odst. 3) do půdních vrstev, z nichž by mohly do vod podzemních vniknout, lze povolit jen výjimečně z jednotlivých rodinných domů a staveb k individuální rekreaci na základě posouzení jejich vlivu na jakost podzemních vod.
Tato dvě ustanovení nám prakticky definují žumpy, jako právně nejjednodušší stavby pro odpadní vody. K tomu ještě můžeme připočíst stavební zákon:
§ 103 Stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce nevyžadující stavební povolení ani ohlášení d) zásobníky, nádrže na vodu a bazény, nejde-li o vodní díla, opěrné zdi, oplocení, a to 12. zásobníky na vodu nebo jiné nehořlavé kapaliny do objemu 50 m³ a do výšky 3 m;
Takže tu máme stavbu, kterou nemusíme na stavebním úřadu ani ohlásit. Je nejjednodušší, a to jak z konstrukčního hlediska, tak i vzhledem k povolovacímu procesu. Navíc žumpa není vodním dílem a vodoprávní úřad se k ní nevyjadřuje. Vydává vodostavební povolení.
Jedinou překážkou bývá, když má jímka přepad. Pak se již musí získat povolení vodoprávního úřadu nebo od správce kanalizace v případě napojení přepadu do kanalizace.
Kniha Čističky a odpadní vody
Problematika čištění odpadních vod a nakládání s nimi je mnohem rozsáhlejší. Doporučujeme tedy se obrátit na odbornou literaturu, například Voda v domě a na chatě, Jan Šálek a kolektiv, kterou vydalo nakladatelství Grada pod ISBN 978-80-247-3994-6.
Technika
Žumpa může být betonová, kovová či plastová. První a poslední verze jsou dnes nejrozšířenější. Betonová jímka má výhodu v pevnosti a nosnosti. Neohrozí ji ani vysoký tlak spodní vody, ani zátěž třeba v podobě zaparkovaného vozu. Nevýhodou je ohromná stavební práce a vyšší cena proti plastové. Plastové musí být většinou usazeny na betonovém loži (deska cca o 150 mm širší, než je samotný plastový kus). Rovinatost 5 mm/2m, jaká se vyžaduje u septiků, zde není zapotřebí.
Plastové nádoby se vyrábějí ve čtvercových či kruhových formátech a v provedeních samonosných (není třeba zabetonovávat, ale stačí zásyp), dvouplášťových (při vysoké spodní vodě) a jednoduchých pro zabetonování.
Ať je žumpa jaká chce, musí mít zkoušku vodotěsnosti (některé stavební úřady ji vyžadují i u starších žump). Problematiku vodotěsnosti si můžete nastudovat v normě ČSN 75 0905 (zkoušení vodotěsnoti vodárenských a kanalizačních nádrží).
Čištění
Žumpa by měla být alespoň jednou ročně vyvezena. A nezáleží na tom, že jste ji třeba za ten rok nestačili naplnit. Biologické pochody, které v žumpě jsou, by mohly být dlouhodobě velmi nebezpečné. Úřad si může také od vás vyžádat doklady o vývozu žumpy. Je tedy dobré si všechny doklady a účty schovávat a nespoléhat se na „kamaráda z JZD, který to za pětistovku vycucne a rozstříká na poli“. Jde o biologický odpad a jako s takovým s ním musí být zacházeno. Obsah žumpy musí být odvezen do čističky odpadních vod a zde odborně přečištěn.
Jednou za čas je také dobré žumpu vyčistit. Po vysátí žumpu vymyjte tlakovou vodou, znovu vysajte a případně znovu vystříkejte koncentrátem vody se Savem. Tento postup se také hodí, pokud jste zrušili starou žumpu, kterou předěláváte na jímku pro dešťovou vodu.
| Často se mluví o nekvalitních plastových jímkách či septicích, které se vlivem tlaku spodní vody nebo zátěže zvedly nebo propadly. Jak zjistit kvalitní výrobek a práci, aby se tomu předešlo? |
| Asi nejlepší je poradit se s odborníkem – nebo alespoň použít selský rozum a znalosti nabyté na základní škole ve fyzice, i tady platí, že těleso ponořené do kapaliny je nadlehčováno vztlakovou silou, rovnající se tíze kapaliny stejného objemu, jako je ponořená část tělesa. Takže pokud máme v okolí jímky výšku hladiny podzemní vody 1 m, pak na každý m² např. dna působí jedna tuna vody, což logicky plast o síle 5 mm nemůže unést. No a pak je nutné si přečíst, co vlastně kupujeme – jestli je to opravdu samonosná vyztužená nádrž, nebo nádrž určená k obetonování, případně i určená pod hladinu vody, a podle toho se zařídit. |
| Odpovídá ing. Karel Plotěný, Asio, s. r. o. |
Co za to?
Pokud se podíváte do ceníků některých firem, poznáte, že cena žumpy není malá. A to ani u plastových verzí. Jde o to, že objem žumpy musí být značný. Je zde tedy potřeba spousty plastu, opravdu velký náklaďák, velká díra pro usazení… Prostě cena lidová není a pravděpodobně se bude pohybovat v oblasti čistíren odpadních vod. K tomu přidejte tisícikorunu za každé vyvezení, které se může konat každý měsíc… Podle jakého klíče se to dá spočítat?
Pro výpočet objemu žumpy využijeme normu ČSN 736781. Zde najdeme vzorec: V = n x q x t (m³)
n – počet obyvatel; q – specifická spotřeba vody (m³ na osobu a den) – viz tabulka; t – interval vybírání žumpy (den)
| Vybavení nemovitosti (zařízení připojená na žumpu) | Specifická spotřeba vody (m³/os./den) |
| Nesplachované záchody | 0,002 |
| Pouze WC | 0,025 |
| Pouze výtok vody (vodovodní kohoutek) | 0,040 |
| Výtok vody a společné WC | 0,065 |
| Výtok vody (bez koupelny), WC v bytě | 0,080 |
| Výtok vody, WC, koupelna na tuhá paliva | 0,110 |
| Výtok vody, WC, koupelna (ohřev - plyn, elektřina) | 0,125 |
| Výtok vody, WC, koupelna (centrální příprava teplé vody) | 0,150 |
Pro čtyřčlennou rodinu v domě s centrální přípravou teplé vody tak při měsíčním vysátí vychází objem nádrže 18 m³. A to je už ohromný objem, který stojí kolem 40 000 korun jen za samotnou plastovou jímku.
Titulní foto: Thinkstockphotos.com
