Energie je drahá. Každé polínko, které vhodíte do kamen, něco stojí – buď skutečně peníze, když si ho koupíte, nebo práci, sílu, benzín a potřebné stroje, pokud máte vlastní dřevo. A nechat tohle teplo jen tak utéct není úplně nejchytřejší. Proto je dobré přemýšlet, jak tuhle energii (teplo je samozřejmě energie) uchovat a následně využít.

Základní otázka: Hodí se akumulační kamna do pasivních či nízkoenergetických domů?

Rozhodně ano a často jsou jedinou možnou volbou, pokud chce majitel krb či kamna. Průměrná tepelná ztráta takových domů se pohybuje někde na úrovni 5 kW za hodinu. Tato hodnota se navíc vypočítává při venkovní teplotě -12 respektive -15 stupňů Celsia (dvě metody výpočtu). Takto chladných dnů u nás ale příliš mnoho nemáme. V důsledku toho mohou standardní krbová kamna či teplovzdušný krb takový dům velmi rychle přetopit. Naproti tomu jsou akumulační kamna schopna uvolňovat teplo postupně v řádu mnoha hodin a díky tomu dům nepřetápí a zajišťují v něm optimální tepelnou pohodu.

Odpovídá Jaroslav Turyna ze společnosti Krby-Kamna Turyna

Základem jsou kachle

Není teplo jako teplo

Klasická kamna ohřívají okolní proudící vzduch. Kamna akumulační navíc přidávají i sálavé teplo, které se šíří pomocí vlnění. Ohřívá se tak ne vzduch, ale povrchy (lidé, stěny…). Díky tomu se nevíří prach, jde o tělesně příjemnější teplo a navíc je zdravější.

To, co asi znáte nejvíc, je využití keramických kachlů. Kachlová kamna v tradičním pojetí jsou velká, krásná a romantická. Ovšem jejich prostorová náročnost, cena a také doba na roztopení znamená velkou překážku pro mnohé lidi.

Kachlová kamna jsou totiž plná akumulačního materiálu, který se postupně ohřívá. Počítat se musí s tím, že rozehřívání takových velkých kamen trvá klidně celý den. Taková kamna však mají zásadní výhodu v tom, že po rozehřátí vydávají teplo mnoho hodin i dní. Navíc není zapotřebí tolik topit. Mají specifický systém přikládání, kdy se přihodí pár polínek, nechají se rozhořet a pak se zatáhne vzduch a polínka prohořívají několik hodin.

Moderní kachlová kamna mají vlastně dvojí akumulační hmotu – vnitřní stavební konstrukční prvky a samotné kachle. Oba materiály mají velkou hustotu, tudíž dokážou uložit velké množství tepla a dlouho jej vydávat.

Dnes ale najdeme na trhu i kachlová kamna, kde hlavním prvkem akumulace jsou samotné kachle. Mají sice kratší dobu vyhřívání, ale zase rychleji startují. V nabídce jsou taková klasická kamna, krbová kamna, ale už i jako krbové vložky s kachlovou obezdívkou.

Ach, ta cena

Problémem u kachlových kamen je cena. „Klasická kachlová kamna vás vyjdou na minimálně 100 000 Kč,“ potvrzuje Jaroslav Turyna. Člověk musí počítat s tím, že kachle jsou prostě drahé, i když jejich výběr je neskutečně pestrý. Jen v Čechách působí hned několik mistrů kachlářů, kteří dělají kachle originální, ruční i sériové. Dále se mohou pořídit kachle z velkosériových výroben, ale ani ty nejsou nijak levné.

Samotná velká kachlová kamna pak je lepší nechat postavit odborníkem. Přece jen jde o opravdu specializovaný obor a správný prostup tepla, dobrý tah a pevná konstrukce opravdu vyžadují zkušenosti.

Koupená kamna nebo krbové vložky už dnes ale jsou dodávány jako celky nebo v sestavách, které je možné si doma jednoduše složit.