Více než polovinu Čechů doma obtěžuje hluk od sousedů

hluk

Autor:

Nevyžádaný hluk při špatně provedené akustické izolaci proniká mezi byty a narušuje akustickou pohodu bydlení, potažmo dobré sousedské vztahy. Nadměrný hluk je přitom závažný problém, jeho dlouhodobé působení má prokazatelně negativní dopad na lidské zdraví.

„Celkem 57 procent českých domácností obtěžuje hluk od sousedů, ve 29 procentech jde o hluk od sousedů vedle, 28 procent si stěžovalo na hluk od sousedů nahoře. Jako největší zátěž Češi vnímají venkovní hluk v podobě ruchu z dopravy (44 procent),“ vypočítává Marcela Kubů, ředitelka Asociace výrobců minerální izolace (AVMI). Vyplývá to z ankety mezi 1712 respondenty bez ohledu na typ bydlení, kterou nechala asociace zpracovat v loňském roce.

Problém nadměrného hluku uvnitř bytových domů se přitom netýká pouze paneláků, ale bohužel také novostaveb. Nadměrná hlučnost patří k velmi častým nedostatkům novostaveb. „Až 80 procent novostaveb má mezibytové akustické izolace většinou přesně na hranici normy, což je sice dostačující pro úředníky, ale už nikoli pro budoucí obyvatele bytu. Splnění normy není synonymem pro akustický komfort. Problematické jsou hlavně mezibytové příčky, stěny přiléhající k výtahu nebo schodišti a hluk z instalačních šachet,“ potvrzuje Tomáš Zima, hlavní inspektor nemovitostí společnosti Nemoinspekt. Mnoho developerů v rámci šetření nákladů akustické parametry stavby podceňuje. „V případě hluku uvnitř budov je hlavním viníkem neexistující či špatně provedená kročejová izolace a akustická izolace příček mezi byty,“ dodává architektka Marcela Kubů.

Problém je u novostaveb

Podle zjištění Asociace akustiky českého stavebnictví nejsou dělicí stěny v panelácích z hlediska akustiky kritické, naopak u novostaveb je akustických chyb více, především kvůli nevhodnému architektonickému umístění místností dvou různých bytů vedle sebe. Místnostmi nejcitlivějšími na hluk jsou ložnice, pracovny a dětské pokoje. „Pokud má soused kuchyň, obývací stěnu s televizí, koupelnu nebo toaletu sousedící s vaší ložnicí, bez špuntů do uší se nevyspíte,“ výstižně shrnuje situaci anonymní diskutující v článku na téma problémů s novostavbami.

Mohlo by vás zajímat

„Základní požadovaná hodnota zvukové izolace mezi dvěma různými byty v tomtéž bytovém domě je přitom pro stěny i stropy 53 decibelů,“ konstatuje Marcela Kubů. Pro srovnání: běžný hluk z ulice má hladinu 50 decibelů, hlasitý hovor už 60 a hlasitá hudba nebo křik 80 decibelů. Pokud má být domácnost chráněna před okolním hlukem, podle odborníků na akustiku by minimální hodnota vzduchové neprůzvučnosti konstrukcí v bytovém domě měla být minimálně o 6 decibelů vyšší, než je požadavek normy.

SDK lepší než zdiva

Akustické parametry deklarované výrobci na papíře, ze kterých projektant obvykle vychází, se však mohou od praxe značně lišit. „Výrobci a dodavatelé příček obvykle udávají akustické hodnoty materiálu naměřené v laboratorních podmínkách, nikoli v těch reálných včetně instalace, potažmo narušení jednolitosti stěn rozvody elektřiny a vody,“ říká Marcela Kubů.

Konkrétně mezibytové příčky, na které se AVMI zaměřila v aktuálním testu, se obvykle staví z různých druhů tvárnic jako jednovrstvé zdivo. Alternativou jsou lehké sádrokartonové mezibytové (takzvané SDK) příčky s vloženou minerální izolací. Výsledky měření prokázaly, že lehké stěny mají lepší akustické vlastnosti než běžně používané akustické stěny z těžkých tvárnic, a to i po zohlednění oslabení s prostupy pro běžnou elektroinstalaci. Současně příčky s minerální izolací byt minimálně o třetinu lépe chrání i před nežádoucími úniky tepla.

Zákazníci byty kupují, nic developery netlačí

Mnoho zájemců o bydlení v novostavbě kontrolu stavebně technických parametrů bytu podceňuje. Nezajímají se o to, jaké stěny je budou chránit před okolním hlukem. Problematice nerozumí a za odborníka typu stavebního inspektora se jim nechce utrácet. Navíc skutečnost, že jde o novostavbu, klienti současně mylně považují za synonymum kvality. Developeři tak nemají důvod svůj přístup a kvalitu stavby měnit.

„Konkrétně u akustických parametrů bytu laik před nastěhováním prakticky nemá šanci skryté vady odhalit, dodatečné řešení situace je komplikované a obvykle na úkor obytného prostoru. Pokud už nelze kupní smlouvu zrušit, zákazník by měl trvat alespoň na snížení ceny,“ upozorňuje Tomáš Zima z Nemoinspektu.

Řešením do budoucna by mohl být takzvaný Akustický štítek budovy, který propaguje Asociace akustiky českého stavebnictví. „Akustický štítek je obdobou energetického průkazu. Akustický specialista v něm srozumitelně (ve třídách od nejlepší A po nejhorší F) definuje jednotlivé akustické parametry nemovitosti, jako je zvuková izolace fasády, vnitřních stěn, kročejový hluk, hluk od technických zařízení, a také často opomíjenou prostorovou akustiku,“ vysvětluje Marcela Bosáčková z Asociace akustiky českého stavebnictví.

„Zvuková neprůzvučnost SDK příček s minerální izolací byla minimálně o 4 decibely lepší než u příček z keramických tvárnic nebo tvárnic z lehčeného betonu. Navíc SDK stěny jsou užší a šetří místo. Developer tak při jejich použití u běžného projektu čtyřpodlažního domu o 16 bytech může zvětšit obytnou plochu až o 27 metrů čtverečních, přepočteno na peníze (při ceně 45 000 korun za metr) jde o zhodnocení vyšší než 1,2 milionu korun,“ konstatuje Marcela Kubů.

Komentáře

Načítám komentáře...