Když vám sláma čouhá z domu aneb Jak omítnout slaměné stěny

Slaměný dům

Autor:

Co bylo v dávných dobách běžnou praxí, je dneska považováno za alternativu. Slaměné domy s hliněnou omítkou vzbuzují spíš zvědavost než vážný zájem, ale ojedinělé už rozhodně nejsou. Pikantní na nich je, že je můžete omítnout holýma rukama.

Zdálo by se, že se pro kombinaci slámy a hlíny člověk rozhodne hlavně z finančních důvodů. Není to tak docela pravda, protože když si objednáte stavbu slaměného domu u firmy, zaplatíte za ni v podstatě to samé, co byste platili za standardní cihlový dům na klíč. Ušetříte vlastně akorát na tepelné izolaci, jelikož slaměné balíky jsou už samy o sobě výborným izolačním materiálem. Pouze v případě, že stavíte svépomocí, ušetříte možná skutečně hodně. Například omítku si můžete doslova vykopat na vlastním pozemku.

Podmínkou jen je, aby místní hlína obsahovala jíl. Jílovitá hlína je tvárná a snadno přilne k slaměným stěnám, po zaschnutí ale má tendenci praskat. Proto se před použitím mísí s pískem, který trhlinám zabrání. Poměr hlíny a písku se odvíjí od toho, kolik písku obsahuje sama hlína - to může být všude jiné, takže se doporučuje nejprve udělat několik pokusných vzorků v různých poměrech a po zaschnutí zhodnotit, který z nich dobře lepí a zároveň nepraská.

Směs hlíny a písku se pak rozmíchá s vodou v talířové míchačce nebo ručním míchadlem s vřetenovou metlou. Běžnou míchačku bohužel nelze použít, zato směs můžete vysypat na plachtu a zapojit všechny kamarády, ať bosýma nohama šlapou. Pro vyšší odolnost omítky a zamezení vzniku trhlin se do hliněné kaše často přidává slaměná řezanka nebo konopné pazdeří, někdo sem přimíchá i kravinec nebo koňský trus. Možná vám připadá, že teď už je té ekologie vážně trochu moc, podle odborníků na hliněné omítky jde nicméně o technologii prověřenou staletími. Exkrementy by měly být před použitím dokonale proschlé, aby nezapáchaly.

Slaměné stěny se omítají třemi vrstvami hliněné směsi. První vrstva slámu jen lehce zakryje a vytvoří podklad pro silnou jádrovou vrstvu. Nanášet ji můžete plastovým hladítkem a poté rozmazat prsty tak, aby na stěnách nezůstávala měkká místa. Druhou vrstvu nanášíte ihned po té první, kdy je podklad ještě vlhký. Nejjednodušší je nahazovat ji rukama a vyrovnat hladítkem nebo stahovací latí. Síla jádrové omítky bývá mezi 1 a 8 centimetry, podle nerovností povrchu. Teprve když zcela proschne, nanesete jemnou finální vrstvu zbavenou větších kamínků.

Výsledná barva omítky závisí na odstínu vytěžené hlíny, ale i na barvě písku - pokud použijete bílý písek, omítka bude světlejší. Do hliněné směsi se mohou přidat i přírodní barviva nebo oxidanty. Hlína má tu výhodu, že je tvárná - na obydlí proto můžete vytvářet různé dekorace nebo reliéfy. Jenom déšť jí nesvědčí, proto je potřeba hliněnou omítku chránit kvalitní převislou střechou.

Komentáře

Načítám komentáře...