Jde o to, že dřevo se samo o sobě nevznítí. Požár většinou vznikne z nedbalosti či neopatrnosti obyvatel domu - například chytne záclona od svíčky nebo koberec od spadlé cigarety, případně jsou na vině technické závady v elektroinstalaci nebo je něco špatně v komíně a kouřovodu, zkrátka většina požárů začíná uvnitř domu. Teď je otázka, za jak dlouho se oheň prohoří k nosné konstrukci. Pokud jsou vnitřní stěny dřevostavby obloženy sádrovláknitými či sádrokartonovými deskami, budova bude bezpečnější, protože sádrokarton nehoří. Jestliže ale k vnitřním úpravám použijeme třeba OSB desky nebo překližku, budeme je muset izolovat od vnitřní konstrukce nějakým nehořlavým materiálem, aby se dosáhlo požární odolnosti dřevostavby dle platných norem.

Zábranu mezi obytnými prostory a vnitřní konstrukcí efektivně vytvoří obtížně hořlavá izolace, jako je třeba kamenná vlna. Ta potom funguje nejen jako tepelný a zvukový izolant, ale hraje také významnou roli v protipožární ochraně domu.

Velice záleží také na dalších materiálech použitých v obytných prostorech. Jaké zplodiny se z nich budou uvolňovat, když se ocitnou v jednom ohni? Otrávíme se jimi dřív, než stačíme utéct? Na to se musí při stavbě také myslet, stejně jako na dostatek nouzových východů.

Druhou stěžejní otázkou je, co se stane v případě, že se oheň k dřevěné konstrukci nějakým způsobem přeci jen dostane. Dřevo hoří, ale kupodivu nehoří nijak rychle - ovšem to víte sami, když přiložíte silné poleno do kamen. Nejprve zuhelnatí jeho povrch, a když ho z kamen po chvíli zase vyndáte, můžete ho jen zchladit a odložit, pořád bude v jednom kuse, jen trochu zčernalé.

Když to porovnáme například s ocelovou konstrukcí, dřevo z toho vychází o poznání lépe, ačkoli to na první pohled vypadá naopak. Je tendence více důvěřovat kovu než dřevu, protože kov je jasně nehořlavý. Kovové konstrukci přitom stačí jen zahřátí na vysokou teplotu, aby se začala roztahovat a nepředvídatelně kolabovat, ani přitom nemusí přijít do přímého kontaktu s ohněm. Vidíme tedy, že dřevo na tom ve stavebnictví nakonec není tak špatně, i když s ním na chatě topíme.