Na sudy a barely nemusíme hned zanevřít, někdy stačí obložit je dřevem nebo jim najít šikovný výklenek ve zdi, aby nenarušovaly estetický dojem domu, a je vystaráno. Nadzemní nádrže však mají jednu zásadní nevýhodu: bez chemického ošetření se v nich budou tvořit řasy. Necháme-li je otevřené, bude sem padat i listí, hmyz, pyl a další nečistoty. Takovou nádrž bychom proto měli aspoň zakrýt jemnou síťkou.

Nadzemní zásobníky vody jsou jednoduchým a levným řešením v případě, že dešťovou vodu hodláte využít jen na zalévání malé zahrádky a víc od ní neočekáváte. Pokud ale chcete dešťovku zavést do domu, splachovat s ní WC, prát v ní prádlo a třeba se s ní i sprchovat, je lepší zásobník zabudovat do země, aby si skladovaná voda udržela teplotu pod 16 °C a nekazila se.

Velikost nádrže závisí na ploše a typu odvodňované střechy a také samozřejmě od očekávaného účelu, počtu osob v domácnosti atd. Jestliže dešťovou vodou budete navíc zalévat zahradu, je nutné vzít v potaz i velikost zavlažované plochy. Vhodný objem nádrže vám na základě těchto údajů doporučí výrobce.

Problém nastává, máte-li na pozemku jílovitou půdu nebo vysokou hladinu spodní vody. V těchto případech budete potřebovat nádrž obetonovat nebo zvolit dvouplášťovou variantu, což se prodraží.

Vedle betonových nádrží se vyrábějí lehčí plastové a sklolaminátové zásobníky, z nichž se jako nejvýhodnější jeví skořepinové polyetylenové nádrže, u nichž nehrozí riziko popraskání jako v případě nádrží svařovaných a sklolaminátových.