Pojďme tentokrát problematiku energeticky šetrných domů otevřít tím, čím téma obvykle zavíráme – dotačními programy. K tématu se totiž tento aspekt velmi dobře hodí. Pořád platí, že stavby s velmi nízkou spotřebou energie podporuje stát formou Státního fondu životního prostředí, respektive programu Nová zelená úsporám, a to jmenovitě v kategorii B, respektive v podkategorii B.1 a B.2. Výše dotace závisí na tom, zda dům spadá do kategorie B.1, nebo B.2, přičemž se jedná o jednorázový příspěvek 300 000, respektive 450 000 Kč (do maximální výše 50 % způsobilých výdajů). Dotační program zkoumá naplnění parametrů rodinného domu z hlediska energetické náročnosti a právě tyto parametry nám ukazují, jak se na energeticky šetrný dům dívat z pohledu projektu a současné legislativy.

MĚRNÁ ROČNÍ POTŘEBA

Jedním z klíčových faktorů je měrná potřeba tepla na vytápění, respektive měrná neobnovitelná primární energie. Prvně jmenovaná je značena jako EA a jedná se o vypočtené množství tepla v kWh, které je za rok potřeba dodat do místností na vytápění, vztažené na 1 m2 podlahové plochy budovy – nezahrnuje v sobě účinnost otopné soustavy a zdroje tepla. Pro dosažení dotace musí být tato hodnota menší než 20, respektive 15 kWh/m2/rok, což jsou hodnoty pasivního domu dle TNI (technická normalizační informace), respektive častěji používaného PHPP (Passive House Planning Package). EA úzce souvisí s tepelnými ztrátami objektu, jedná se ale o potřebu tepla na vytápění (případně chlazení) a ohřev teplé vody dle lokality, venkovní výpočtové teploty, délky otopného období a dalších okrajových podmínek.

NEOBNOVITELNÁ PRIMÁRNÍ ENERGIE

Měrná neobnovitelná primární energie EpN,A se vypočítá vynásobením vypočtených spotřeb energie a pomocných energií pro jednotlivé technické systémy faktory neobnovitelné primární energie.

Faktory jsou uvedené ve vyhlášce 78/2013 Sb. a jsou klíčové pro návrh celkového topného systému. Praxe totiž ukazuje, že chce-li dům dosáhnout velmi nízkých hodnot měrné neobnovitelné energie (což jsou hodnoty vztažené k dotačnímu programu méně než 90, respektive 60 kWh/m2/rok), jen velmi těžko se obejde bez obnovitelných zdrojů energie.

Faktor neobnovitelné primární energie je například pro plynové vytápění 1,1, pro elektřinu dokonce 3,0, ale například soustava zásobování tepelnou energií s vyšším než 80% podílem obnovitelných zdrojů má koeficient 0,1. Nicméně říct, který způsob vytápění je vhodný pro energeticky šetrné budovy, nelze, protože metodika výpočtu je poměrně náročná, a je na projektantovi, aby zvážil jednak legislativní požadavky, ale také finanční náklady spojené s provozem, ale i s pořízením otopné soustavy. A samozřejmě nesmíme zapomínat na komfort ovládání otopné soustavy, protože právě komfort užívání je v otázce energetických bilancí budov dost často upozaďován, nicméně pro koncového uživatele je klíčový.

SOUČINITEL PROSTUPU TEPLA

Dalším zásadním aspektem úspornosti staveb je součinitel prostupu tepla obálky budovy. Dotační program Nová zelená úsporám požaduje pro splnění dotačních podmínek průměrný součinitel prostupu obálkou 0,22 W/m2K. Jen pro porovnání – pro nákladově optimální úroveň, kterou současná legislativa požaduje jako standard, je tato hodnota 0,5 W/m2K, vidíme tedy, že předpis je poměrně přísný – cílem je především snížení součinitele prostupu tepla obvodové stěny. Rodinné domy jsou stavěné buď jako masivní (většinou zděné konstrukce, případně ztracené bednění nebo kombinace masivního nosného jádra a tepelné izolace v sendviči), nebo jako lehké montované konstrukce (nejčastěji dřevostavby). V obou případech je možné dostat se se součinitelem na hodnoty až kolem 0,1-0,15 W/m2K. Cihelné konstrukce k tomu využívají velkou tloušťku obvodového prvku, který je pro další zlepšení tepelně izolačních vlastností vyplněný minerální vatou nebo polystyrenem, pórobeton spoléhá na pórovitou strukturu nosného materiálu. Systém ztraceného bednění pracuje s většími tloušťkami tepelného izolantu (většinou šedý grafitový polystyren) do ztraceného bednění a dřevostavby jsou doplněné o mocnou vrstvu izolantu.

Jenže zdivo jako takové je vlastně procházka růžovou zahradou, nejslabším místem konstrukce jsou okna a dveře, proto i zde je nutné se zaměřit na co nejlepší parametry součinitele prostupu tepla U. Využívá se dnes většinou již trojsklo, setkáme se ale i se čtyřskly, součinitel U je u nejlepších výrobků na hodnotě kolem 0,6 W/m2K.

CELÝ ČLÁNEK NAJDETE V ČASOPISU DŮM&ZAHRADA 5/18. Objednat lze samostatné číslo nebo získat předplatné, a to přes e-mail: predplatne-casopisu@vlmedia.cz, online na Předplatné časopisů nebo telefonicky: 272 015 015. Je tu možnost i elektronického předplatného pro vaše mobilní telefony, počítače či tablety.