V minulém díle jsme si řekli, o čem přemýšlet v rámci stavby – o materiálech, tvaru, návrhu, vytápění. Teď pokračujeme dál.

Udržet

Teplo, které vyrobíte, je nejdůležitější si udržet. To je asi ta nejdůležitější část z celého našeho povídání. Ekologie totiž začíná v tom, že neplýtváte – ať je to potravinami, obaly, tak i energiemi. Výroba tepla a elektrické energie je dnes jedním z největších znečišťovatelů ovzduší na světě. Neplýtvat znamená vyrábět méně a tedy i spořit.

Izolace domu ale také musíme rozdělit mezi rekonstrukce a novostavby. Udělat rekonstrukci prvorepublikové vily tím, že ji obložíme polystyrenem, to by asi nešlo. Tady tedy je logičtější instalace silnějšího tepelného čerpadla a úniky tepla řešit lokálně – okna, půda, sklep.

U novostaveb se nemusíme omezovat. Někdo si myslí, že instalací tenčího polystyrenu ušetří. Leckdy opak bývá pravdou. Může se totiž stát, že aplikace výrazně lepšího zateplení sníží tepelné ztráty, optimalizace tepelných mostů a aplikace moderní technologie pak sice cenu zvýší, ovšem při možnosti získání vyšších dotací (dle dotačního programu Nová zelená úsporám je to 300 000 nebo i 450 000 korun), které nakonec mohou cenu stavby dokonce ve výsledku snížit. Stačí jen opravdu pořádný výpočet.

Čím ale izolovat? Samozřejmě, že musíme zmínit polystyren. Ano, není to úplně ekologický materiál, ale je nejpoužívanější, tedy musíme se jím zabývat. Kdo ho chce použít a myslet ekologicky, pak by měl trvat na tom, aby jej dělníci neřezali pilou (kuličky se rozpadají i několik set let), ale řezačem s odporovým drátem. Už jen tahle malá změna znamená pro přírodu moc. Proto prosíme všechny, kteří chtějí používat polystyren, myslete na to.

O kus lepší je to s minerální vatou. Vlákna jsou minerálního původu a dělí se na skelnou a kamennou bázi. Stejně tak je k přírodě šetrnější celulózová foukaná izolace. Samozřejmě, že výroba ale není tak úplně bezchybná, takže uhlíková stopa je větší, než tomu je u skutečně ekologických materiálů. Ty jsme probírali samostatně v čísle 11/17. Mezi ně patří například sláma, konopné desky, dřevovláknité desky nebo ovčí vlna. Samozřejmě, že sehnat ovčí vlnu na zateplení domu není tak jednoduché, a stejně tak i firma, která by to udělala bezchybně, bude asi oříšek, ale pokud chcete bydlet opravdu ekologicky, zkuste se zamyslet třeba nad balíky slámy. I v České republice už takových domů stojí několik a majitelé se rádi podělí o své zkušenosti.

Když budete zateplovat, pamatujte, že většina tepla, která uniká z domu, není přes stěny. Stejně tak i většina tepla, které dům zvenčí přijme, není přes zdi. Jsou to okna. Okna, která musí sice prosvětlit interiér, ale také udělat bariéru, aby teplo neunikalo a také se nedostávalo v příliš velkém množství dovnitř. Proto pečlivě vybírejte okna s co možná nejnižšími součiniteli přestupu tepla přes skla i rám, ale zároveň se snažte myslet na zastínění. Dnes jsou moderní venkovní žaluzie. Ale není lepší mít jednoduchý kšilt nad okny, který vysoké letní slunce zastíní a ploché slunce zimy nechá proudit dovnitř? Je to systém bezúdržbový, nerozbitný a nepotřebuje žádnou energii k pohonu.

Vědět všechno

Je moderní doba a s ní přichází i regule a normy. A je jich víc a víc. Jednoho dne si nebudete moct postavit ani dům, který nebude splňovat standardy pasivního domu. A ta doba se nezadržitelně blíží. Navíc už dnes je jasné, že slovo pasivní a nulový bude svázáno s mnohem přísnějšími podmínkami než dnes. Součástí tak bude muset být rekuperace vzduchu, aby bylo možné se do těchto hranic vejít. A rekuperace znamená i nutnost pořádné regulace. Regulace, která nebude jen hlídat teplotu v pokoji, ale i třeba CO2, větrání, zastínění a hlavně i výrobu nové energie – ať už elektrické, tak i tepelné. Samozřejmě, že pro mnohé jsou stále nejlepší regulací vlastní ruce, jenže když už si třeba jednou dáte ty venkovní žaluzie do oken, těžko je budete zatahovat, když jste zrovna v práci a vysvitne slunko.

Voda

Léto roku 2018 nás přesvědčilo, že voda je vzácná. Každá její kapka. A tak základem pro každého, kdo opravuje nebo staví dům, by měl být systém zadržování dešťové vody a její zpětné využití. Ať jsou to sudy, či podzemní nádrže, při myšlenkách na přírodu, tohle byste neměli zanedbat. Můžete jezdit třeba dva roky po štěrku do garáže, ale vodu byste využívat měli od začátku.

A v tom rozmýšlení o vodě je také dobré se zeptat sám sebe, jestli je dobré splachovat záchod pitnou vodou. Jestli voda v nádržce toalety nemůže být třeba ta dešťová, nebo dokonce voda šedá. Tedy voda již jednou využitá k umytí rukou nebo opláchnutí nádobí. Voda, která bez užitku jinak odteče do kanalizace nebo ještě hůř do vlastní čističky. Třeba právě s ohledem na vlastní ČOV byste měli stále více myslet na to, kolik vody vlastně vypustíte. Čím víc jí bude, tím větší čistírna musí být, tím více bude potřebovat údržbu apod. A vzhledem k tomu, že pro zasakování vody z ČOV na pozemku je dnes zapotřebí minimálně dvoustupňové čistění, je právě tohle otázka hodně aktuální.

Jak vidíte, přístup k ekologii začíná u člověka a toho, jak přemýšlí i o zdánlivých maličkostech. Začíná už u člověka, který třídí odpad, kompostuje a myslí na to, že svět kolem něj je určen právě tím, jak se k němu chová.