Nejčastěji se s akustickou nepohodou, tedy nadměrným hlukem a ozvěnou – setkáváme ve větších interiérech, jako například v tělocvičnách, veřejných bazénech, sdílených kancelářích, halách... Většinou se podcenění akustiky prostoru projeví až po zpětné vazbě zaměstnanců - ti zasednou do kanceláří a časem zjistí, že se nejedná o příliš příznivé podmínky k práci. Špatná akustika má pak dopad jak na morálku pracujících, tak na jejich kondici. Není přitom vůbec těžké si domyslet, že v prostoru s hladkou plochou podlahy a stropu, navíc s betonovými příčkami s hladkou úpravou, bude jakýkoli zvuk znít s ozvěnou jako v jeskyni.

Dokážete si představit chodit do kanceláře s takovou akustikou 5 dní v týdnu na alespoň 8 hodin a přitom zaměstnavateli podávat 100% výkon? Dříve nebo později to bude mít dopad na vaši duševní hygienu.

Mnohem rušivější potíže bývají paradoxně v menších prostorech. Většinou jsou totiž taková místa vyhraněna pro hovory, školení, soukromou práci atd. Vnímáme v nich tedy mnohem více případné vzájemné neporozumění, překřikování či špatný zvuk.

Akusticky nejhoršími materiály jsou dnes již velmi oblíbené – sklo, beton, kov a sádrokarton. Jsou ovšem cenově dostupné a stylové, vidíme je proto až v 90 % menších i větších firem, kde jsou využity jako příčky nebo stěny pro předělování prostor. Vytvoří sice praktická kupéčka a menší místnosti, ovšem žádaný výsledek se nedostaví, protože na to materiál není primárně určený.

Podobné nedostatky se týkají také dnešních moderních obytných domů, které se hojně staví prosklené v kombinaci se sádrokartonem, litou či kachlovou podlahou, často právě v open-space stylu. Jakákoli hudba, televize i hovory se pak rozléhají po celém domě a rodina má pak problémy se vzájemným porozuměním už na vzdálenost pár metrů. Stejně tak se často zvuky linou po otevřeném schodišti nahoru, a vy tak v ložnici slyšíte rozhovory z kuchyně. Na akustiku domů se myslí v drtivé většině případů ex post a je to škoda.

Existuje vůbec dodatečné řešení?

Jak tedy vyřešit problém s akustikou tak, abychom minimálně zasahovali do stávající konstrukce a pokud možno i bez nepořádku, zbytečného hluku a přerušení pracovního provozu? Jde to vůbec vyřešit tak, aby interiér stále vypadal vzhledně?

Díky vynálezu jménem melamin mohou být tyto požadavky jednoduše splněny. Melamin je pryskyřice, ze které se vyrábí pěněné bílé bloky. Obklady z tohoto materiálu se mohou řezat do jakýchkoli tvarů, navíc jsou ultralehké (deska 100x100x4,5 cm má cca 200 g), nehořlavé, a navíc mají od přírody čistě bílou či světle šedou barvu. Do desek lze také velmi snadno vyřezávat žlaby například pro kabely a trubky. Také je můžeme do určité míry ohýbat, a proto jim (do tloušťky 5 cm) nevadí ani klenuté stropy. Ve skupině porézních materiálů je právě melamin to nejlepší, co lze sehnat.

Od tlouštěk 4-5 cm má melaminový panel velmi obstojné absorpční koeficienty, a to už od frekvence 315-500 Hz. Je proto naprosto dostačující pro zamezení každodenního klasického hluku, který způsobuje například samotný lidský hlas, posouvání židlí, ťukání do klávesnic, klapání podpatků a cokoli dalšího si jen vzpomenete.

Navíc melamin je stylový materiál a naprosto se hodí k doladění vzhledu interiéru, jako například tyto melaminové kruhy:

A jaká je praxe?

V praxi to znamená, že se melaminové řešení akustické nepohody hodí prakticky všude. Jeho nenápadná bílá či světle šedá barva je velmi univerzální, instalací desek nijak zásadně nenarušíte stávající styl interiéru. Tomu napomáhá i možnost desky libovolně řezat, a přizpůsobit je tak individuálním potřebám. Obkládat není potřeba celý strop, pro značné zlepšení postačí desky rovnoměrně rozmístit na polovinu plochy stropu. Instalace navíc probíhá v tichosti a bez nepořádku - s melaminem je čistá práce.

Instalace melaminu prakticky

Jednou z možností instalace, a zároveň tou nejčastější, je lepení melaminových desek na hladký strop. K lepení postačí rychleschnoucí, nízkoexpanzní lepicí pěna, které stačí nanést jen minimálně, desky jsou totiž ultralehké. Je tedy snadné je kdykoli šetrně odlepit a použít případně na jiném místě.

Druhým typem instalace je metoda zavěšování akustických prvků. Taková instalace je praktická hlavně v interiérech s vyšší světlou výškou. Nejen že tyto zavěšené prvky skvěle fungují, ale při troše fantazie mohou vytvořit i skvělý designový prvek. Háčky pro zavěšení desek není nutné zavrtávat, a dělat tak hluk a nepořádek. Díky již zmíněné lehkosti materiálu stačí háčky jednoduše nalepit.

Tuto možnost ovšem jiné závěsné akustické panely nenabízí.

Jsou většinou několikavrstvé a složité, tím pak i zbytečně těžké. Jejich instalace se tedy neobejde bez vrtání a při případném utržení mohou být i velmi nebezpečné. Melamin je ovšem v akustické branži relativně nový a nepříliš známý, s těmito těžkými kolosy se tedy stále můžeme v mnohých prostorech setkat.

Další možnost instalace je vhodná tam, kde se potýkáme s již vyhotoveným rastrovým kazetovým stropem. Kazety z melaminu můžeme do rastru vkládat místo stávajících, opět postačí pokrýt jen přibližně 40 až 50 procent celé plochy. I v rastru můžeme z melaminu vytvořit zajímavý designový prvek – například skládáním do šachovnic či matic, kdy každá druhá kazeta je melamin.

A jak je to s melaminem na stěnách?

Mimo to, že má použití melaminu na stropy nejznatelnější účinky, má tento způsob instalace i svůj praktický důvod. Na stropy se v běžných interiérech nepráší, a není proto potřeba akustické panely otírat. Na strop také nikdo nedosáhne, a melamin se tak vyhne zbytečnému poškození. Právě otírání, osahávání či opírání se o melamin není vhodným chováním, může se velmi snadno poškodit a ztratit své absorpční vlastnosti. Nedoporučuje se proto jeho instalace na stěny, kam může kdokoli dosáhnout. Už při instalaci je tedy dobré použít čisté rukavice.

Nejbližší příbuzný je klasická akustická pěna

Alternativním řešením s podobnými atributy i snadnou instalací je standardní polyuretanová akustická pěna. Je o dost levnější a vlastnostmi melaminu velmi podobná. Tmavě šedé provedení je navíc také dost univerzální a často se s ním můžeme setkat například v nahrávacích a rádiových studiích, zkušebnách či klubech.

Ale i z této akustické pěny je možnost udělat vzhledný a hlavně funkční doplněk interiéru pomocí akustických obrazů. S oblibou se používají v jednacích místnostech či kancelářích. Základem je zvolit hezky padnoucí motiv do okolního prostředí a pak realizovat přes profesionální firmu (doporučujeme akusticka-pena.cz) samotný tisk obrazu. Jedná se totiž o tisk na povrch, který je porézní, a nikoliv uzavřený - díky tomu může zvuk projít skrz motiv obrazu až do akustické pěny a až ta ho pohltí a zlepší tím okolní akustiku prostoru. Kdybyste tiskli na klasický (uzavřený) materiál, zvuk se od potisku odrazí a mnohem menší část projde až ke zvuk pohlcujícímu materiálu!

Jedinou nevýhodou akustické pěny je to, že na rozdíl od zmiňovaného melaminu není plně nehořlavá, ale pouze samozhášivá.

Pozitivní dopad díky zlepšení akustiky

Lepší porozumění při hovorech, zaostření zvuku a snížení ozvěny je samozřejmostí, při stejném provozu a chování se sníží celková hladina hluku, a pracovní prostor se tak stane mnohem příjemnějším.

Akustická energie, která za běžných okolností běhá po všech holých stěnách, se bude totiž mnohem méně sčítat, v praxi to udělá rozdíl kolem 3-6 dB. Eliminují se tak i potíže s hlukem plynoucím skrz dveře či stěny, a celý interiér se tak stane efektivnějším a tišším místem pro práci.

Pokud vás budou stále trápit šířící se hluky skrz dveře, doporučujeme odhlučnit dveře pomocí těžkých lisovaných akustických desek, které krásně sníží dopad šířícího se hluku.