Zatímco u venkovní pokládky se upřednostňují kamínkové směsi, které propouští vodu, v interiérech je propustnost materiálu nežádoucí. Při výběru kamenného koberce je proto nutné dodavateli specifikovat, do jaké místnosti ho chcete umístit. Pro vnitřní prostory se používá hladká uzavřená struktura, která je voděvzdorná a snadno se čistí smetákem či mopem, lze ji i vysávat. Firmy vám mohou dodat i tzv. plnič pórů, který strukturu dokonale vyplní a povrch uzavře. V místnostech typu koupelna jsou požadavky na odolnost vůči vodě logicky nejvyšší a někteří výrobci pro tento účel vyvíjejí speciální pojiva.

Výhody kamenného koberce v interiéru jsou nabíledni: jde o bezespárový povrch, který neklouže a díky své jedinečné kamínkové struktuře krásně vypadá. Je teplejší než dlažba a odolnější než laminátová "plovoučka". Dá se kombinovat s podlahovým vytápěním a aplikovat ho můžete nejen na beton, ale třeba i na staré keramické dlaždice nebo parkety, pokud je povrch pevný a nepopraskaný. Pokládku obvykle zvládne i méně zručný kutil sám s pomocí videonávodu.

„Tento materiál má výhodu také v tom, že jej lze aplikovat na oblé hrany, což usnadňuje pokládku a eliminuje tzv. prořez, s nímž je třeba počítat při pokládce u klasických krytin,“ říká Marek Ondra, odborník na kamenné koberce ze společnosti TopStone.

S kamínky se dá experimentovat i na svislých plochách. Můžete s nimi vytvořit originální obklad vany, krbu nebo stěny za kuchyňskou linkou. Svislý povrch se vždy musí napenetrovat a kamínková směs se pak aplikuje pomocí bednění. Najdete však také směsi, jejichž aplikace se bez bednění obejde. Je proto opět nutné dodavateli upřesnit, zda je kamínková směs určena pro vodorovný, nebo svislý povrch.

Asi jedinou nevýhodou interiérových aplikací kamenných koberců je fakt, že hydroizolace či uzavření struktury plničem pórů cenu materiálu oproti venkovním aplikacím zdvojnásobí. Z hlediska ceny tedy nejde o nijak výhodné řešení, jak by se mohlo zdát.