Slunce je již při plné síle a všemu živému dodává sílu a chuť do dalšího života. Nádherné počasí, které sebou letošní jaro přineslo nás láká ven obdivovat jeho krásy a vůně. Vybízí k posezení pod čistě modrou oblohou a na sytě zeleném, hustém trávníku poskytující našim očím úlevu a odpočinek. Na trávníku, který celou zahradu rozzáří a dá jí styl, ale jen tehdy, tvoří-li hustý a krásně sytě zelený koberec. Ten, kdo již má na své zahradě zelený koberec je pyšný, neboť k jeho vypěstování bylo třeba mnohem více než jen zasít osivo. Ten, kdo ho má, se chlubí a ten, kdo ho nemá, mít ho chce. A právě pro toho, kdo ho nemá, ale mít ho chce nastává ta nejvhodnější doba k jeho založení. Obvykle se totiž trávníky vysévají na jaře do konce května nebo na podzim v září. Vhodnější je však jarní zásev, neboť trávníky, které jsou zakládány na podzim nestačí do zimy zesílit, jsou slabé, a s příchodem nového jara snáze podléhají nátlakům plevelů. Ale je třeba podotknout, že pozdně letní až podzimní setí má jednu nespornou výhodu, plevel již nemá tolik síly klíčit jako na jaře. Výsev K založení krásného hustého a sytě zeleného trávníku potřebujeme především kvalitní osivo, jehož výběru bychom měli věnovat velkou pozornost. Špatný výběr by měl za následek i přes veškerou naší snahu špatný růst. Dalším krokem ovlivňující růst trávy (ještě před výsevem) je důkladná prohlídka plochy pozemku, kterou má trávník pokrývat. V případě, že někde je pozemek hodně stíněn, je vhodnější pro jeho pokrytí zvolit jiné rostliny, které si ve stinných podmínkách libují (sasanku, jaterník, barvínek, bergenie, konvalinky, brčál, břečťan atd.). Po prohlídce můžeme začít s přípravou pozemku k setí. Což znamená odstranit kameny, řádně půdu odplevelit, prokypřit hráběmi zhruba do hloubky 5 cm, důkladně zem prohnojit nejlépe kombinovaným granulovaným hnojivem do hloubky 3-5 cm a opět půdu hladce upravit. Takto připravenou půdu je dobré ještě nechat před vysetím ležet ladem tři až čtyři týdny, neboť mezitím opět stihnou vzklíčit semena plevelů, která je třeba opatrně vyplít, nebo zlikvidovat kontaktním herbicedem. Poté již máme půdu připravenou k setí. Těsně před tím je třeba ještě povrchovou vrstvu utužit. Následně se pak vysévá osivo v 2-4 kg směsi na 100 m2, podle kvality osiva i podle zastoupení jemnosemenných druhů. Dobré je celý prostor osít najednou, během jednoho dne, aby tráva mohla růst stejnoměrně. Osivo můžeme vysévat ručně nebo pomocí speciálních secích strojků. Při ručním výsevu je dobré osivo promíchat v dvoj - trojnásobném množství písku a rozdělit na dvě části. Přičemž se první část rozhodí na celou plochu jedním směrem a druhá část se následovně vyseje křížem, čímž se docílí co možná nejrovnoměrnějšího výsevu. Při používání secích strojků je rovnou zajištěno rovnoměrné rozmístění semena po celé ploše a to dvěma směry na sebe kolmými jako u metody ručního setí. Ideální půda Ideální půdní profil pro budoucí trávník lze rozdělit na vegetační vrstvu a vrstvu drenážní. Vegetační vrstva je zpravidla 15-20 cm hluboká, ve které rostou kořeny. Měla by být složena z lehčí písčité půdy umožňující dostatečný přísun vzduchu, vody a živin ke kořenům. Nevhodná je těžká jílovitá půda. V případě, že je vegetační vrstva složena právě z jílovité půdy, pak je třeba zeminu upravit promícháním s krystalickým pískem (bez jílovitých částic) nebo se speciálním trávníkovým substrátem. Drenážní vrstvou se pak míní ta, která se nachází pod vrstvou vegetační. Měla by trávníku zaopatřit dostatečný odvod vody od kořenů tak, aby nedocházelo k jejich zamokření. Po zasetí Po zasetí je třeba osivo jemně zapravit do půdy, nejlépe hráběmi, do hloubky 0,5-1 centimetru, nebo ho zakrýt asi 0,5 centimetrovou vrstvou trávníkového substrátu. Pak je třeba trávník pravidelně zavlažovat, zcela nevhodné je ho po zasetí v suchých podmínkách zavlažit a následně mu již dostatečnou vláhu nedodávat. První vydatná zálivka se postará o rychlý vzrůst rostliny a pokud poté přestaneme s přísunem vhodného množství vody, pak tyto rychle vzrostlé rostliny uschnou. Proto by během dalších dvou týdnů po zasetí měla být půda důkladně provlhčována a to zhruba do hloubky 5 cm. Poté co tráva vyroste až do výšky 10-12 cm, je již možné ji poprvé posekat. Pro počáteční, tedy pro trávu první posek se doporučuje použít kosu, neboť hrozí při použití sekačky vytrhání stébel z půdy. Pravidelná seč je stejně důležitá jako pravidelná závlaha, neboť kořeny rychle nabudou na síle a rozrostou se do šířky, čím vytvoří kompaktní a hustý kořenový systém. Po výsevu, tedy v první sezóně, bychom měli zatěžovat trávník co možná nejméně, protože mladé rostlinky jsou hodně citlivé a na velkou zátěž pošlapáním nejsou ještě připraveni.