Přestože letošní říjnové sluníčko napravilo prohřešky předešlého měsíce, je podzim již v plném proudu a je nejvyšší čas chystat se na zazimování zahrádky. Zpočátku měsíce se ještě můžeme těšit z barevného listí v korunách stromů, ale postupem času ho bude čím dál tím více na zemi. A právě nyní nastává čas vytáhnout z kůlny všechny hrábě a hrabičky a připravit hromady pro kompost. V kompostérech nebo speciálně připravených jámách začne listí časem tlít a měnit se v listovku. Kromě něj sem můžeme přidat zbytky odkvetlých rostlin nebo důkladně rozdrcený dřevěný odpad. Záhon trvalek Stonky odkvetlých rostlin, které už nejsou pro zahradu žádnou ozdobou, ostříháme nízko nad zemí a přidáme je do kompostu. Počítáme–li však spíše s holomrazy bez dostatečné vrstvy sněhu, necháme trvalkám raději listy až do jara, aby je chránily před mrazivým počasím. Po shrabání navátého listí, je dobré stále ještě trvalkový záhon občas okopávat, odstraňovat plevel a mělce kypřit půdu mezi rostlinami. S výsadbou nových sazeniček bychom měli již skončit a odložit tuto práci až na jaro, kdy budou mít dostatek času se zakořenit. Okrasné dřeviny Jestliže jsme se již rozloučili s letničkami a trvalkami, rozhodně to neplatí u okrasných dřevin. Stále ještě můžeme vysazovat zejména druhy s opadavým listím a za příznivého počasí se můžeme věnovat i sázení růží. To však nesmíme nechat až na poslední chvíli, pokud nám náhodou vysvitne sluníčko. Na výsadbu růží je třeba myslet včas a tři neděle až měsíc si dopředu připravit půdu. Před vlastní výsadbou růží je vhodné na několik hodin namočit jejich kořeny do vody. Choulostivější dřeviny, které nemají rády drsnější klimatické podmínky, musíme zejména v prvních letech po výsadbě chránit před přímými mrazy nejlépe vrstvou rašeliny, napadaného listí a chvojí. Důkladně obkládáme zejména kořenový krček, aby půda v jeho nejtěsnější blízkosti nemohla promrznout do hloubky. V listopadu přijdou kromě hrábí ke slovu i nůžky, neboť nastala příznivá doba pro stříhání živých plotů. Podzimní sestřih je vhodný nejenom kvůli udržení tvaru, ale i zhoustnutí listí. V této době samozřejmě můžeme řezem upravovat i další opadavé listnaté stromy. Cibuloviny Pokud jsme ještě nevysadili na venkovní záhony cibulky tulipánů, hyacintů a ostatních cibulnatých a hlíznatých květin, které vykvétají na jaře, máme k tomu začátkem měsíce poslední příležitost. Nesmíme však zapomínat, že přijdou zimní mrazy a zahrabané jamky musíme ještě přikrýt dostatečnou ochrannou vrstvou listí, popřípadě i chvojím. Citlivější rostlinky, jako například lilie, by již v tomto chladném období pravděpodobně nepřežily, a proto je raději zasadíme do květináčů, které umístíme v chladném ale bezmrazém prostředí. Na záhon je přesadíme až na jaře i s kořenovým balem. Bezmrazé přezimování rovněž potřebují jiřinky a hlíznaté begónie. Ty však nebudeme sázet do květináče, ale umístíme je do bedýnky naplněné suchou rašelinou, kterou uložíme v chladnějším sklepě. Během zimy pravidelně kontrolujeme zdravotní stav uskladněných hlíz, zejména mečíků, acidanter, tygřic, ixií, sparaxisu a dalších známějších i méně známých květin. Připadá–li nám, že některé druhy nejsou v pořádku, raději je přeřadíme do zvláštní krabice a věnujeme jejich stavu zvýšenou pozornost. Jasně nemocné hlízy ihned oddělíme od ostatních a zlikvidujeme. Truhlíkové rostliny na balkónech a za okny Ani v této podzimní době nemusí dřevěné zahrádky za našimi okny nutně zít prázdnotou. Stále v nich mohou kvést chryzantémy, rozchodníky či podzimní astry, které zde vydrží až do příchodu silnějších mrazů. Když i na ně dojde čas, můžeme pro ozdobu napíchat do truhlíků větvičky vytrvalých jehličnanů nebo listnáčů s pěkně vybarvenými plody. Nezapomínejme ani na teplomilné a pokojové rostlinky. Choulostivější druhy jako jsou například muškáty nebo fuchsie by naopak měly být v tuto dobu umístěné v mrazuvzdorném prostředí, nejlépe v nevytápěné chodbě, kde je pouze občas mírně zaléváme, aby nepřeschla zem. -šum-