O slunném září si letos můžeme dát jen zdát. Chladné a deštivé počasí vybízí zahrádkáře k předčasné sklizni zeleniny. Opomineme-li pór, růžičkovou kapustu, kadeřávek, černý kořen, pastinák, špenát, zimní salát a polníček, které snášejí i větší mrazy, obvykle se pozdní zelenina určená ke skladování sklízí v říjnu, někdy až v listopadu, ale rozhodně ještě před prvními mrazíky. Kdyby namrzla, při skladování by se kazila. Stejně tak sklizni nesvědčí deštivé počasí, protože vlhké plodiny bývají napadány houbovými chorobami, především plísní šedou. V letošním roce se buď budeme snažit vyčkat slunnějšího počasí nebo nám nezbude nic jiného, než sebranou zeleninu nechat před uskladněním dobře vyschnout. Chvála sklepa Dobrý chladný sklep s oddělením zvlášť na ovoce a zvlášť na zeleninu je nenahraditelným pomocníkem nejedné hospodyňky. Bydlíme-li v panelovém domě, kde jsou sklepy příliš teplé, neměli bychom zapomínat, vybudovat si vhodný skladovací sklep v zahradním domku nebo v podezdívce chaty. Ještě před sklizní bychom měli sklep uklidit, případně vyklidit a řádně vydezinfikovat, abychom se vyhnuli nebezpečí nákazy choroboplodnými zárodky. Nejvhodnější je sklep vysířit – zapálí se v něm sirné svíce a pak jej vybílíme vápenným mlékem, do nějž je možné přidat trochu formalínu nebo tří procentní modré skalice. Vápenným mlékem pak natřeme i podlahu sklepa, která bývá většinou betonová, ale nejlépe je, když byla vytvořená pouze z udusané hlíny. Uskladňování Především kořenovou zeleninu zakládáme do vlhkého/pozor! Ne mokrého!/písku, aby nevysychala, případně do vlhké rašeliny. Nejčastěji ji ukládáme přímo na vydezinfikovanou podlahu do pyramid srdíčky ven a kořeny dovnitř a zasypáváme ji buď pískem nebo rašelinou, případně elektrárenským popílkem. Stejně můžeme ukládat i košťáloviny, ale hlávky zelí a kapusty se dají skladovat také odřezané od kořenů v dřevěných policích nebo laťových klecích. Košťálové a kořenové zeleniny můžeme skladovat společně, protože se dobře doplňují. Košťálové zeleniny vypařují hodně vody do ovzduší, kdežto kořenové zeleniny vlhko potřebují, aby nevysychaly. Není však vhodné umístit poblíž těchto zelenin cibuloviny, které nesnášejí vyšší vzdušnou vlhkost a mohly by začít zahnívat a plesnivět. Cibuli a česnek skladujeme nejčastěji v pletencích nebo ve svazcích, případně v sítěných sáčcích, zavěšené ve vzduchu, aby dobře větraly. Cibule může i zmrznout, a když pak bez přemisťování zvolna rozmrzne, neuškodí jí to. Nejen u cibulovin, ale i u skladování košťálových a kořenových zelenin však musíme hladinu vlhkosti hlídat, protože i zde by přílišná vlhkost mohla úrodu poškodit. Proto pokud nemrzne, musíme sklep větrat. Vhodná teplota je od +1oC do +4oC a vlhkost vzduchu u cibulovin jen do 70% a u košťálovin a kořenové zeleniny 75 - 90%. Když máme sklep příliš suchý, musíme podlahu případně pokrývat vlhkými pytli, rašelinou, mechem nebo zde rozestavíme nádoby s širokým povrchem, naplněné vodou, které umožňují dostatečné odpařování vody do ovzduší. Vedle oken je vhodné mít ve sklepě také větrací kanály. Měly by být tak umístěné, aby umožňovaly dostatečnou, ale zase ne příliš rychlou výměnu vzduchu, správnou regulaci teploty a vlhkosti. Větrací kanály také zabraňují kondenzaci par. Chladný vzduch bývá přiváděn kanálem k podlaze, teplý vzduch se odvádí otvorem u stropu. Otvory musí být uzavíratelné v období mrazů. Nadměrná vlhkost se ve sklepě odstraňuje buď suchou rašelinou nebo chloridem vápenatým. Místo sklepa pařeniště Košťálové zeleniny můžeme také skladovat ve vyvezeném pařeništi. Z pařeniště vyvezeme zeminu i vyhřívací vrstvu a snažíme se, aby zbylá jáma byla co nejhlubší. Urovnáme do ní košťálovou zeleninu i s kořeny a hlínou a kořeny zasypeme zeminou. Po příchodu mrazů přikryjeme pařeniště okny, která zakryjeme vrstvou slámy nebo listí. Pokud dojde v zimě k oblevě, musíme pařeniště větrat, aby zelenina nehnila a neplesnivěla. Kontrolujeme-li pravidelně v pařeništi teplotu a vlhkost vzduchu, můžeme zde uchovat kvalitní zeleninu až do jara. -daš-