Letošní léto bylo horké a vlhké, takže jsme si občas připadali jako v tropech. Září nás zpočátku ještě hýčkalo iluzí nekončícího letního času, a tak jsme ještě vyrazili k vodě, ale pak přišel až neuvěřitelný zlom. Náhle se prudce ochladilo. Probouzíme se do deštivých rán, a pokud vykoukne sluníčko, ovane nás téměř mrazivý vítr. Na horách dokonce napadl první sníh. Nedá se nic dělat, zima asi přijde letos brzy, a tak nám nezbývá než nepromarnit každý alespoň trochu slunný den a začít připravovat zahradu na období vegetačního klidu. Čas sklizně Zatímco září je ještě měsícem tak trochu letním a příroda se ještě stále neloučí se svými hýřivými barvami a bujením svých rostlin, říjen bývá už ve znamení zklidňování, pozvolných příprav na zimní spánek a především zúročení celoročního zahrádkářského snažení. Většinou sice máme v této době už za sebou sklizeň plodů rakytníku, bezinek, vinných hroznů, podzimních jablek a hrušek, případně vlašských ořechů, ale ten hlavní čas sklizně teprve nastává. Právě v říjnu sklízíme zeleninu k uložení na zimu - zelí, pór, bylinky, koření a také zimní odrůdy jablek či hrušek a rovněž také švestky. Ke sklizni si vybereme slunečný suchý den, abychom ovoce neukládali do sklepa vlhké. Musíme si být také jisti, že skutečně nastal ten správný čas. O kvalitě a trvanlivosti uloženého ovoce totiž rozhoduje, zda správně odhadneme dobu sklizně, která se liší u jednotlivých odrůd i podle místa, kde jsou stromy zasazeny. Roli hraje také případné zastínění plodů při dozrávání. Prostě ve hře je řada faktorů, a tak jen dobrý pozorovací talent, zkušenosti a možná i jakýsi šestý smysl nám umožní odhadnout vhodný okamžik. Pokud si nejsme jisti, měli bychom se řídit jednoduchou poučkou – ovoce v plné zralosti je dobře vybarvené, má správnou chuť i vůni. Navíc by se při trhání měla stopka lehce odlomit od větvičky, a plod nám bez námahy vklouznout do dlaně. Při samotné sklizni pak postupujeme opatrně, abychom ovoce nepoškodili. Jablka či hrušky ukládáme nejčastěji do lísek podle jednotlivých odrůd. Ve sklepě, kam je uložíme by měla být stálá teplota kolem 4oC a vzdušná vlhkost kolem 85%. Jak na švestky? Mnohé hospodyňky si s uskladněním švestek nevědí příliš rady. Většinou je hned spotřebovávají v kuchyni, případně z nich vaří klevelu, povidla a v neposlední době se také zmrazují či suší v sušičkách. Přesto lze i švestky uchovat delší dobu čerstvé. Musí se sklidit i s větvičkami a podložené síťovinou se zavěšují nad hladinu vody ve studni. Nízká a stejnoměrná teplota a vysoká vlhkost uchovávají švestky i řadu týdnů čerstvé. Zajímavý je také nápad vložit švestky do nádoby na laťový rošt a pod něj dát na špičku nože strouhaný křen. Správnou dávku křenu je třeba si vyzkoušet podle velikosti nádoby, množství švestek, jejich velikosti atd., ale pokud se strefíte, můžete takto uchovat švestky čerstvé i déle než dva měsíce. Výsadba ovocných stromů V říjnu se nejen těšíme z úrody, ale také myslíme na příští roky. Je to nejvhodnější doba pro oživení našeho sadu novými stromky. Už několik týdnů před výsadbou můžeme připravit vhodné jámy a necháme je nezaházené provětrat a nasát dešťovou zálivkou. Při výkopu dáváme svrchní ornici stranou, tu pak smícháme s kompostem, zčásti nasypeme na dno jámy a zbytkem zakryjeme kořeny stromku. Po zakoupení stromku porovnáme šíři kořenů s prostorností jámy. Jáma totiž musí být tak velká, aby šly kořeny dobře rozložit. Je třeba dodržet správnou výšku zasypání kmene, který by měl být v zemi stejně hluboko jako ve školce. To poznáme podle pruhu na spodní části kmene, který nás celkem viditelně upozorňuje na místo, kam až sahala zem. Po té zatlučeme upevňovací kůl, podržíme stromek a začneme kořeny zasypávat. Po zahrnutí jámy do poloviny zeminu mírně udusáme a zalijeme. V závěru práce z dosypané zeminy vytvarujte mísu takové podoby, aby povrch byl mírně vyklenutý a okraje výrazně zvednuté. Nakonec mísu udusáme obrácenými hráběmi a stromek důkladně zalijeme. Pokud nestihnete stromky vysadit před příchodem mrazů, můžete je do jara založit do nezmrzlé zeminy i po založení je důkladně zalijte. A co zelenina? V tomto měsíci uvozujícím podzim sklízíme květák, který nejlépe ráno vyřezáváme, stejně tak zelí, které ukládáme za dobrých hygienických podmínek do sklepa, případně je krouháme a připravujeme k nakládání. Mrkev vytahujeme po té, co její nať začala uvadat. Dobře ji prosušíme a ukládáme do suchého písku ve sklepě. V této době také sklízíme červenou řepu. Listy krátce nad bulou uřízneme, dobře osušíme a v menším množství uskladníme přes zimu v chladnějším sklepě. Trávník Koncem října obvykle sekáme trávník naposled, proto co nejvíce nakrátko. Shrabeme z něho spadané listí, protože jinak by mohl začít přes zimu vyhnívat. Okrasná zahrádka V říjnu také dokončujeme přesazování, případně výsadbu nových trvalek. Nadále odstřihujeme povadlé a odkvetlé stonky. Slaměnky po sestřihu uchováváme pro sušení, abychom si s nimi mohli v zimě vyzdobit byt. Stejným způsobem k dekoraci využijeme i některé druhy okrasných trav a kapradin. V této době také uklízíme na zimu hlíznaté rostliny (především mečíky a jiřiny), které potřebují mrazuprosté přezimování. Nadzemní části stonku odlomíme těsně nad hlízou, hlízy očistíme, uložíme do provzdušněných bedniček a při pokojové teplotě je necháme oschnout. Asi po týdnu je můžeme přemístit do sklepa se stálou teplotou kolem 6oC, kde by měly dobře přezimovat. V říjnu také pokračujeme ve výsadbě cibulovin pro rozkvetlou jarní zahrádku. To znamená, že sázíme na záhony cibulky tulipánů, narcisů, hyacintů, modřenců, krokusů či ladoněk. Dvouletky nejprve zbavíme všech druhů plevele a před příchodem zimy přikryjeme záhon vrstvou chvojí. V okenních truhlících můžeme vyměnit letničky za rostliny kvetoucí na podzim, tedy sazenice chryzantém, podzimních aster, případně nízkých dřevin. Okrasné dřeviny sice již nekvetou, ale v říjnu se mohou stát ozdobou naší zahrady díky krásně zbarveným listům, případně jasně barevným plodům. Neměli bychom proto také zapomenout na jejich výsadbu, pokud jich máme prozatím nedostatek. -šum-