Bonsaje aneb jak začít

Bonsaje aneb jak začít

Nejeden bonsajista přišel ke svému koníčku víceméně náhodou, když si na výstavě koupil lacinou narychlo tvarovanou bonsaj a rozhodl se, že to spolu zkusí. Pak ale zatoužil stvořit svůj vlastní svět. Vnutit rostlině svou vůli, vytvarovat korunu stromu, který ho nikdy nepřeroste. A najednou začal hledat vlastní dřevinu,...

Nejeden bonsajista přišel ke svému koníčku víceméně náhodou, když si na výstavě koupil lacinou narychlo tvarovanou bonsaj a rozhodl se, že to spolu zkusí. Pak ale zatoužil stvořit svůj vlastní svět. Vnutit rostlině svou vůli, vytvarovat korunu stromu, který ho nikdy nepřeroste. A najednou začal hledat vlastní dřevinu, s níž by změřil své síly.

Ideální rostlina
V zahraničních příručkách se dočteme, že se k miniaturizaci nejlépe hodí zakrslé dřeviny, které většinou rostou na skalnatých a suchých místech. Obvykle mívají silnější pokroucený kmen a chudou korunu, kterou snadno donutíme vyrůst do požadovaného tvaru. V našich podmínkách bychom se ale při takovém sběru pravděpodobně dostali do sporu s ochránci přírody, protože podobné lokality se vyskytují většinou v chráněných krajinných oblastech. Proto dáme přednost běžnému lesu, kde si vyhlédneme planě rostoucí stromky, které mají obdobné vlastnosti jako zakrslé horské dřeviny. (I tam nás však může prohnat hajný!) Pokud zatoužíme po pravé kleči, raději si ji pořídíme ve specializovaném zahradnictví.

Vlastní miniatura
Při pěstování vlastní bonsaje musíme počítat s tím, že na výsledek svého snažení si budeme muset přece jen nějaký ten měsíc či rok počkat. Jenom samotná příprava k přesazení do květináče nám může trvat celou sezónu i déle.

Ideální je, když si můžeme vyhlédnout stromek, kterému ještě před vykopáním zkrátíme delší kořeny a počkáme, až si po našem zásahu vytvoří větší množství malých kořínků. Po té ho vyjmeme a přemístíme zhruba na rok do chladnější části venkovní zahrady, aby se vzpamatoval. Teprve když začne růst, seřízneme přiměřeným způsobem část nadzemních větví. Do květináče ho ale přemístíme až příští rok na jaře, kdy mu současně zkrátíme i kořeny, aby se vešel do malého květináče. Když se rostlina po tomto poměrně razantním zákroku ujme, máme za sebou polovinu pěstitelské maturity.

Přesazování a sázení
Nejvhodnějším obdobím jak pro sázení tak přesazování miniaturních dřevin je začátek jara, kdy se nalévají pupeny, ale ještě se nezačaly rozvíjet listy. Jehličnany a stálezelené listnáče pak můžeme přesazovat o maličko později, nejlépe však před začátkem nového růstu.

Dřeviny s opadavými listy, které již pevně zakořenily v misce, přesazujeme za jeden až tři roky, jehličnany a stálezelené listnáče za tři až pět let. Všeobecně platí zásada, že mladé rostliny přesazujeme častěji než staré, obvykle každý rok.

Při přesazování obyčejně zkracujeme také kořeny, i když ne tak razantním způsobem jako před sázením. Nůžkami nebo ostrým nožem je zkrátíme zhruba o jednu třetinu a rostlinu znovu vložíme do květináče s čerstvou půdou. Kořeny nově zasazené rostliny, která ještě pevně nedrží v zemi, můžeme přivázat drátem protaženým spodním otvorem. Po zasazení i přesazení rostlinu důkladně zalijeme a přemístíme asi na měsíc na zastíněné místo.

Složení půdy
Směs pro pěstování bonsají tvoří jílovitá zemina, listovka a písek s přídavkem rohoviny, trochou kostní moučky nebo jiného pomalu působícího hnojiva. I zde je ovšem možné si pořídit speciální zem pro bonsaje. Například sedmilitrové balení zhruba za 70 Kč.

Kam s ní?
Při přesazování obvykle používáme stejnou misku, ve které byla rostlina doposud. Novou si pořizujeme pouze, když nám malá rostlinka po řadě let výrazně zmohutní, nebo když vysazujeme vlastní miniaturu.

Výběru misky bychom měli věnovat zvláštní pozornost. Vždyť slovo bonsaj znamená v doslovném překladu „rostlina v nádobě“. Vhodná miska je proto neodmyslitelnou součástí každé rostliny a tvoří spolu jeden harmonický celek.

Kromě estetické funkce by měla ovšem splňovat i některé praktické požadavky. Každá nádoba by měla mít zespoda odtokové otvory a měla by stát na nožičkách nebo mírně zvednutém okraji s mezerami. Tím umožníme přístup vzduchu a současně zabráníme vzniku vlhkého podloží, do kterého by prorůstaly kořeny. Ty se musí naopak pevně uchytit v misce, a proto by neměl být její vnitřek glazurovaný. Rovněž není vhodná miska s okraji zahnutými dovnitř, protože to později působí potíže při přesazování.

Nádoby na našem trhu
Výběr mělkých květináčů, nazývaných ať už právem nebo neprávem bonsajové misky, je na našem trhu poměrně široký, i když za vhodným nákupem musíme často projít větší množství obchodů. Kromě klasických misek z dovozu je na pultech řada výrobků od místních keramiků v nejrůznějších provedeních od čtverců, obdélníků, přes mnohoúhelníky až po kruhové tvary. Obvykle mají zakulacené hrany (mnohdy i dovnitř), často nápadně zdobené. Ne každá miska nabízená jako bonsajová je ovšem pro tyto miniatury z výše uvedených důvodů právě vhodná.

Ceny bonsajových misek se pohybují v rozmezí od 50 až do 1.000 Kč i výše, běžně však zaplatíme za jeden kus 120 až 180 Kč. Pod každou nádobu by měla být i podkladová miska. Oba kusy spolu musí ladit, i když se často prodávají jednotlivě. Průměrná cena běžného výrobku se pohybuje od 50 do 150 Kč.

-šum-

Komentáře

Načítám komentáře...

  • Zahrada
  • Autor:
  • Vydáno:

Doporučujeme

Hledáte osvědčenou firmu na rekonstrukci?

Zadejte si poptávku v kategoriích: rekonstrukce,zahrada.
Najdeme Vám ověřené firmy a řemeslníky s referencemi od zákazníků jako například: Rekonstrukce bytového jádra, Celková rekonstrukce bytu, rekonstrukce koupelny a WC.