V prvních květnových týdnech se nám často až hlava točí z mámivé vůně rozkvetlých stromů. Něžňoučké okvětní plátky proměňují koruny řady dřevin v nadýchané svatební sukně v široké škále jemných odstínů od modravé běloby až po temně fialově růžovou. V teplých slunných dnech tuto voňavou krásu rozezpívává bzukot včel a dalšího hmyzu poletujícího z květu na květ. V sadu je krásně. Těšíme se z té májové nádhery, ale naše zahrádkářské srdce je už také naplněno obavami o budoucí úrodu. A jelikož víme, že i v tyto dny musíme být ostražití, pouštíme se do práce. Nebezpeční škůdci V této době by naše stromy měly mít za sebou už dva postřiky. První postřik se provádí při rašení lístků, druhý před otevřením květů. Zimním postřikem v březnu jsme zničili červce a vajíčka hmyzu, rovněž také přezimující škůdce. Jako velmi účinné prostředky byly dříve doporučovány Novozir nebo Fosfotion. Jabloně a hrušně se běžně ochránily proti strupovitosti Dithanem nebo Perozinem. Dnes už je na trhu široká škála přípravků od řady většinou zahraničních výrobců, takže by nebylo vhodné doporučovat jednu konkrétní značku. Od toho jsou nám ostatně k dispozici profesionálové ve specializovaných prodejnách, kteří nám doporučí nejvhodnější zásah či prevenci. Na nás pak je, abychom věděli proti čemu chceme naše dřeviny zejména chránit. Pokud se v této problematice ještě řádně nevyznáme, vyplatí se přinést s sebou větvičku napadeného stromu a poradit se na dalším postupu. Možností je celá řada. Některé ochranné přípravky můžeme kombinovat s postřiky proti houbám, mšicím, meře a housenkám či sviluškám. V době květu stromy nestříkáme, abychom neublížili hmyzu, který právě pro sadaře vykonává tu nejzodpovědnější práci. Opyluje květy a zajišťuje tak hojnou úrodu. Navíc některé fungicidní přípravky poškozují květní orgány, především snižují klíčivost pylu, a tím zhoršují oplození. Maximálně, pokud je velké sucho a teplo a už opadalo 50 - 70 % korunních plátků, můžeme opatrně užít ochranné prostředky proti strupovitosti, monilióze a americkému padlí angreštovému. Květy opadaly Snášejí se nám na hlavu jako chumáčky sněhových vloček a my víme, že nastává nejdůležitější doba pro vývoj nových plodů. Jabloně, slivoně a hrušně stříkáme v případě potřeby postupně podle odrůd ihned po opadu květních plátků, nejpozději však do 6 dnů po odkvětu. Stříkáme dřeviny proti rané červivosti způsobené pilatkou i proti jiným škůdcům. Postřik jádrovin kombinujeme při vlhkém počasí s ochranou proti strupovitosti, v sušších teplejších polohách u jabloní proti padlí. Při zvýšeném nebezpečí houbových chorob u jádrovin postřik po 14 dnech opakujeme. Třešně, višně a slivoně, u nichž by se mohla vyskytnout skvrnitost listů, stříkáme Funadzolem nebo Dithanem či jinými doporučenými prostředky. Proti předčasnému opadu listů rybízů, který způsobuje antraknóza, je potřeba stromky a keříky postříkat Dithanem. V prvních dvaceti dnech května vyvěšujeme na jabloně lapače proti obaleči jabloňovému, o týden později na třešně lapače proti vrtuli třešňové. Probírka plůdků Čas, který věnujeme této činnosti, se nám bohatě vyplatí. Čím slabší je růst stromků a větší násada plodů, tím důkladnější musí být probírka plůdků. K vylamování přistupujeme asi po 20 dnech po opadu okvětních plátků. Každý květ musí mít kolem sebe asi 10 až 20 cm prostoru podle budoucí velikosti plodů. Zaškrcování a kroužkování Tato metoda kladně ovlivňuje budoucí plodnost stromů a právě nyní nastává čas pro její provádění. Buď bujně rostoucí větve zaškrtíme pevně utaženým drátem, nebo vyřízneme na výhonu kroužek kůry až na čisté dřevo, případně tzv. můstek, to znamená, že kroužek je přerušován místy s kůrou či polokroužek – tedy kruh, který probíhá asymetricky a není uzavřen. Tato metoda zadržuje v koruně stromu ústrojné látky, tedy živiny, a podpoří tak bohatší květenství, a tím i plodnost. Zálivka Květen může být měsícem májových vlahých deštíků, po nichž jakoby zázračně vše roste, ale také obdobím vyšších teplot a nadměrného sucha. Ovocné stromy po odkvětu potřebují dostatek vláhy, proto bychom neměli zapomínat na zalévání. Na jeden větší strom je potřeba přibližně 10 konví vody. Zákrsky zaléváme vydatně pod celým stromem a větší stromy hlavně pod obvodem koruny, stromy v řadách a ovocné stěny v brázdách vzdálených od stromů od 40 do 60 cm. Postarali jsme se dobře o svůj májový sad a nyní už nezbývá, než být stále ve střehu, protože vrtochy přírody a spády škůdců nás mohou ještě potrápit. Při výběru ochranných prostředků bychom však měli postupovat uvážlivě, informovat se o všech rizicích zejména vzhledem k dětem, ale i domácím zvířatům a užitečnému hmyzu. Všechny potřebné údaje včetně dávkování a nejvhodnější době postřiku najdeme na návodu, který musí být v českém jazyce. Proti škůdcům pak často stačí zasáhnout, až když je uvidíme, proti houbám a plísním raději preventivně. -šum-