Zahrada naplánovaná architektem

Zahrada naplánovaná architektem

Ing. arch. Jiřina Zemanová se už léta zabývá zahradní a krajinářskou tvorbou. Vystudovala Střední zahradnickou školu v Mělníce, kde se specializovala na obor sadovník - květinář. K dalšímu studiu se přihlásila na Zahradnickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Brně, kde si vybrala obor Zahradní a krajinářská tvorba....

Ing. arch. Jiřina Zemanová se už léta zabývá zahradní a krajinářskou tvorbou. Vystudovala Střední zahradnickou školu v Mělníce, kde se specializovala na obor sadovník - květinář. K dalšímu studiu se přihlásila na Zahradnickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Brně, kde si vybrala obor Zahradní a krajinářská tvorba. Zaujaly nás její bohaté zkušenosti z oboru zahradní architektury, a proto jsme jí položili několik otázek:

Paní inženýrko, specializujete se na určité odvětví nebo jste univerzálním zahradním architektem?
Já v podstatě dělám celou šíři zahradní a krajinářské tvorby. V poslední době jsou to především rodinné zahrady, ale dost často zpracovávám i větší územní celky ve spolupráci s urbanistickými ateliéry, když vzniká nový územní útvar pro výstavbu rodinných domků. Také zpracovávám části území, kde je potřeba revitalizace krajiny, vodních toků či rybníků, mnohdy projektová dokumentace obsahuje i stavební prvky potřebné pro realizaci díla. Nezaleknu se ani výměry mnoha desítek hektarů, ale stejně tak mi nevadí zpracovávat maličkou zahrádku o rozměrech 6 x 6 m.

Převažují v současné době určité módní trendy rodinných zahrádek?
V poslední době mi připadá, že převládá trend zahrádek, které vyžadují co nejmenší údržbu.

Jak toho lze docílit?
Všechno je možné, když se citlivě zvolí druhy rostlin s ohledem na stanoviště tak, aby k sobě ekologicky patřily. Pak jsou schopny si udržet daný prostor i svoje mikroklima, kam nepustí náletové plevele. S jejich likvidací totiž bývá obvykle nejvíce práce. Ani při té nejoptimálnější kombinaci však nesmíme zapomínat na správné založení výsadeb a pravidelné chemické nebo biologické ošetření celého pozemku proti chorobám a škůdcům rostlin a také plevelům.

Můžete pro ukázku uvést několik kombinací rostlin, které si z hlediska vzájemné ochrany proti plevelům nejvíce vyhovují?
To jsou například pokryvné trvalky a keře na výsluní, jako různé druhy rozchodníků a silenek ve skupinách, aby vytvořily polštáře v kombinaci s pokryvnými jehličnany. Další velice pěknou kombinací je porost levandule, která je zbarvená do stříbrna a kvete fialově, se skupinou pokryvných jalovců tmavězelené barvy, doplněná solitérní palmovou lilií (Yucca filamentosa) kvetoucí bíle a pnoucí růží v červené nebo růžové barvě. Tato skupina je pěkná celoročně, protože pouze růže opadává.

Co dále očekávají majitelé rodinných domků od svých zahrádek?
Nejčastěji chtějí mít klid a trochu soukromí. Zvláště u satelitních vesniček, kde je poměrně hustá zástavba, očekávají majitelé vilek, že se jejich zahrádka stane nejenom místem odpočinku, ale i určitým útočištěm, které zabrání nežádoucím pohledům. Proto často volí volně rostoucí živé ploty nebo skupinky rostlin vytvářející stín, kde by se dalo v klidu posedět, upéct si něco na grilu apod.

Upřednostňují se určité typy živých plotů?
Lidé často dávají přednost plotům z tújí, ale je to škoda. Samotné túje dělají spíše dojem kolumbária, vytvářejí smutný prostor a není na nich nic, co by se během roku měnilo. Samozřejmě i ony mají svá opodstatnění, zvláště tam, kde má soused nepořádek, na který se nechceme dívat a zároveň nemáme dost místa pro jinou výsadbu. Není tu však žádný dynamický prvek. Takže já sama, pokud je to jen trochu možné, se snažím přesvědčit své zákazníky, že je potřeba tento prostor trochu modelovat, zvlnit nějakou křivkou nebo vyplnit větší hmotou stálé zeleně jako například kombinací jehličnanů s neopadavými a opadavými keři a popínavkami vedenými buď po plotě nebo po vhodné konstrukci. V této skupině lze podél plotu vytvořit zákoutí třeba jen pro jednu lavičku a zahrada pak má určitou dynamiku a samozřejmě i své specifické kouzlo.

Podle čeho lze sladit typ zahrádky s typem domu? Určitě zde bude rozdíl mezi vesnickou dřevěnicí a prosklenou vilou?
Samozřejmě každý typ stavby v sobě nese i určité prvky, které určují typ dřevin. Pro starší vesnickou chalupu se nejlépe hodí rostliny, které se zde pěstovaly už v době jejího vzniku. Nádherné jsou například hortenzie a to jak pnoucí tak i keřové. Ke vstupu, besídce nebo loubí se zase výborně hodí popínavé růže a plaménky. Na záhonku před domkem pak může velice dekorativně působit třeba pivoňka. V podstatě tedy jde o rostliny známé ze zahrádek našich babiček.

Se starým domkem naopak neladí třeba stříbrný smrk nebo řada tújí, které zde působí násilně. Bohužel právě tento nešvar je dneska poměrně rozšířený. Když už jehličnan, tak musí s chaloupkou ladit v jeden harmonizující celek, který nepůsobí jako kýč. Vhodný je například náš domácí jalovec (Juniperus communis) a jeho sloupovité kultivary, ale je třeba pro něj najít to správné místo z hlediska pozorování, aby architekturu domu spíše doplňoval.

A co takhle dům z přelomu 19. a 20. století?
K tomu patří například dřevité pivoňky nebo magnólie (třeba i jako solitéry do trávníku) nebo skupina rododendronů a azalek. Jsou to rostliny, které jakoby dávají stavení váhu a už od pohledu k němu patří. Při jejich výběru je třeba se podívat do pramenů z doby, kdy dům vznikal a najít si, co se nejvíce pěstovalo a dodnes by k němu optimálně ladilo. Čili vyvarovat se zbytečných experimentů a využít zkušeností našich předků.

Teď už jen zbývá ta prosklená vila…
K moderním proskleným vilám bych viděla jako vhodná trvalková rabata, což jsou skupiny různě kvetoucích rostlin, které lze rozdělit na jarní, letní nebo podzimní. Obvykle se to dělá tak, že u plotu nebo u stěny se vysazují vyšší rostliny a směrem k trávníku nižší. Můžeme ovšem také jednu až tři vzrostlejší trvalky umístit v nižším záhoně, kde zvýrazní vertikálu mezi různými druhy nižších rostlin.

Výborně se sem hodí také různé kultivary jako například jehličnany bizarních tvarů či roubované na kmínku, líska s kroucenými větvemi nebo také převislé jehličnany. Pěstují se i takové, které jsou třeba tři metry vysoké a pak jakoby přepadají v kaskádě. Je rovněž pěkné doplňovat zahradu barevnými kultivary jako jsou japonské javory, pokryvné brsleny, kultivary svídy, dřišťálu, okrasné jabloně a třešně, různé barevné typy jehličnanů apod. Důležité je, aby celek působil vyváženě.

Nyní jsme si řekli, jak uspořádat rostliny, aby se líbily nám. Jak to ale udělat, aby se i rostlinám „líbilo“ na naší zahrádce?
Už na začátku bychom měli dbát, aby byly správné rostliny na správném místě. Ve stínu stínomilné, na sluníčku takové, které s

Komentáře

Načítám komentáře...

  • Zahrada
  • Autor:
  • Vydáno:

Doporučujeme

Hledáte osvědčenou firmu na rekonstrukci?

Zadejte si poptávku v kategoriích: rekonstrukce,zahrada,architekt.
Najdeme Vám ověřené firmy a řemeslníky s referencemi od zákazníků jako například: rekonstrukce koupelny a WC, designové úpravy bytu, Kompletní rekonstrukce bytové jednotky.4+1.