Pokud už delší čas plánujete výsadbu živého plotu, je právě na čase, abyste svým představám dali konkrétní tvář. Od konce srpna do poloviny října je pro výsadbu jehličnanů i listnáčů, které se ještě stačí do zimy uchytit v zemi, vhodný čas. Tak s chutí do toho…. Jehličnany Nejčastěji se setkáváme s živým plotem vysazeným z tújí – vypadá pěkně, snadno se udržuje jeho tvar v libovolné výšce, rychle roste a vydrží 20 až 30 let. Odborníci však varují, že při nevyhovujícím složení půdy, příliš suchém stanovišti nebo neodborné výsadbě začne prosychat odspodu nebo zevnitř. Nedá se zmladit řezem, vždy je nutné poškozenou část vykácet a vysadit znovu. Túje se mají vysazovat 50 – 70 cm daleko od sebe, po 5 – 7 letech dorostou do žádoucí výšky a pak se udržují sestřiháváním jak po stranách, tak shora. Z tújí se dají dobře tvarovat i jiné než geometrické podoby plotu, záleží na vkusu a fantazii majitele porostu. Pro pohodlnou údržbu je obecně ideální výška maximálně 180 cm. Živé ploty se vysazují i ze smrků nebo borovic, které je však třeba pravidelně sestříhávat a tvarovat od počátku. Vysazují se na vzdálenost 50 – 70 cm a je třeba počítat s tím, že po čase mohou jednak odspodu prosychat, a také nám obrazně i doslova řečeno mohou přerůst přes hlavu. Ideálním jehličnanem pro živé ploty je tis, který se nechá dobře zmladit řezem, snadno se tvaruje a navíc je atraktivní jak tmavou barvou jehličí, tak červenými plody. Listnáče Začneme buxusem, který je malý, sází se ve vzdálenosti 30 cm od sebe a může být více než plotem spíš zajímavým dekorativním prvkem nebo mezníkem mezi užitkovou a okrasnou částí zahrady. Ideální rostlinou pro živý plot je habr nebo buk. Oba obrůstají listem i uvnitř, tak jak si zvykly ve stinných podrostech, které jsou jim domovem. Rychle rostou, hustě prorůstají a tak jsou i po opadu listí prakticky neprůhledné. Snadno se tvarují křovinořezem i zahradnickými nůžkami na plot, jen je třeba nezanedbat pravidelnou údržbu, jinak větve přerostou a po ořezání zůstane v plotě estetická jizva. Sází se do vzdálenosti 50 cm, jsou nenáročné na údržbu i složení půdy. Bukový plot je atraktivní ve všech ročních obdobích, na podzim však zvlášť, nejdříve se jeho listí zbarví a pak zezlátne. V této podobě zůstane na větvích skoro přes celou zimu. Nesmíme zapomenout na keře, kterým se pro jejich zdobnost nevyrovná žádný strom: hloh, dřišťál, akát - mimochodem, zkoušeli jste projít živým plotem z planého šípku? Ten, kdo má dostatek místa a chuť i čas, může založit živý plot ve dvou vrstvách: první, neprůhledná a stále zelená řada z tújí může být pozadím pro druhou řadu, vysázenou z postupně po sobě kvetoucích keřů: kdoulovec, zlatice, šeřík, jasmín, tamaryšek, mahónie a svída – po celý rok se budete mít pak na co koukat. Pár rad závěrem

  • Rostliny v živém plotě musejí mít dobře vyvinutý kořenový systém a podle rodu mají mít pět až osm mohutných výhonů.(K založení živého plotu z habru obecného nebo z buku lesního se hodí jen několikrát přesazované mladé stromky).
  • Kořeny sazenic pro živé ploty musí být až do výsadby chráněny před vyschnutím.
  • Dřeviny do živých plotů je třeba při výsadbě dobře přimáčknout. Vysazovat by se neměly do větší hloubky, než jak rostly ve školce.
  • Živé ploty by měly, stejně jako všechny čerstvě vysazené dřeviny, dostat nastýlku půdy.