Zahradník ani v lednu nezahálí

Lidová pranostika praví: „Je–li leden nejostřejší, bude roček nejplodnější“. Proto si už nyní na začátku roku můžeme udělat představu o tom, jakou úrodou nás asi překvapí zahrádka na konci léta. Na opuštěné zahrádce nás zatím příliš práce nečeká, můžeme si však v klidu projít všechna zákoutí a naplánovat si, co...

Lidová pranostika praví: „Je–li leden nejostřejší, bude roček nejplodnější“. Proto si už nyní na začátku roku můžeme udělat představu o tom, jakou úrodou nás asi překvapí zahrádka na konci léta. Na opuštěné zahrádce nás zatím příliš práce nečeká, můžeme si však v klidu projít všechna zákoutí a naplánovat si, co všechno je třeba postupem času udělat. Až nám jaro opět zaťuká na dveře, měli bychom mu otevřít připraveni.

Okrasná zahrada
Kontrolujeme jednotlivé záhony a zastiňujeme chvojím skalničky, rododendrony, dvouletky a další rostliny citlivé na mráz. Současně můžeme vysévat semena skalniček, které potřebují přejít mrazem. Nově vysazené trvalky, které nejsou dosud řádně zakořeněné, může mráz „povytáhnout“ ze země, a tak je za bezmrazého počasí zatlačíme zpět do země a přihrneme rostlinky půdou. Ve volných chvílích čistíme a kontrolujeme semena květin z minulé sklizně a kontrolujeme zdravotní stav květinových hlíz a cibulí. Doma na parapetu si zatím můžeme zasít semena letniček, které potřebují delší čas na předpěstování. Jsou to například petúnie, stále kvetoucí begónie, salvie, lobélie a další. Nádoby se sazeničkami opatříme jmenovkami.

Rychlení cibulovin
Začátek roku je rovněž vhodným obdobím k rychlení tulipánů, hyacintů a šafránů, které jsme v květináčích založili do země. Při oteplení je vyzvedneme, necháme asi tři dny v nevytápěném sklepě a po té je přeneseme do teplejší místnosti a zalijeme. Doporučená teplota pro tulipány je 18 až 20oC, pro hyacinty 21 až 23oC a pro narcisy 16 až 18oC. Šafrány potřebují pouze teplotu okolo 8oC, a proto bychom je měli umístit v nevytápěné místnosti nebo mezi okny, kde ovšem nemrzne. Ve všech případech by neměla teplota příliš kolísat.

Květináče s tulipány a hyacinty přikryjeme kornouty z černého papíru. Teprve když rostlinky dosáhnou 10centimetrové výšky, kornouty sejmeme a přeneseme sazeničky na světlo. Malé rostlinky bedlivě sledujeme a jakmile se začnou objevovat první poupata, přemístíme je na chladnější místo, aby déle vydržely. Při vyšší teplotě a nedostatku světla se rostliny vytahují.

Okrasné dřeviny
Kořeny stálezelených dřevin potřebují dostatek vláhy i v zimním období, a proto využijeme každé oblevy a důkladně je zalijeme. V případě větší sněhové nadílky budeme bílou pokrývku střásat zejména ze slabších větví a mladších rostlin, aby se pod její tíhou nepolámaly.

Za příznivého počasí, kdy teplota neklesá pod –3oC, se můžeme rovněž pustit do průklestu a zmlazovacího řezu. Zimní řez však provádíme pouze u těch stromů a keřů, jejichž květy se vyvíjejí na silných letorostech. Jedná se například o hortenzie, meruzalky, komule, tamaryšek a okrasné jabloně.

Příliš husté keře řezem pouze prosvětlíme, zatímco přestárlé můžeme seříznout až u země. Pouze slaběji smíme v zimě zkracovat jednoleté výhonky tavolníku, kaliny a zanice. Po seříznutí nám sice nasadí méně výhonků, které však daleko více zesílí a budou oplývat bohatstvím poupat. Pozor, v době vegetačního klidu nemůžeme zkracovat dřeviny kvetoucí na jaře a na loňských výhonech.

Ovocné stromy
Za příznivého počasí můžeme začít i s postupným řezem ovocných stromů a keřů. Nezapomínejme však ani na jejich kmen. Kartáčem nebo škrabkou očistíme kůru, ve které možná najdeme spoustu přezimujících škůdců. Proto oškrabky pečlivě shrabeme a spálíme.

V tomto období můžeme rovněž už začít se zimními postřiky. Vápenným mlékem (3 až 6 kg hašeného vápna na 20 litrů vody) natíráme nebo stříkáme kmeny teplomilných dřevin, jako je například broskvoň nebo meruňka.

Můžeme rovněž začít s přípravou roubů. Řežou se jednoleté, dobře vyzrálé výhonky většinou na jižní straně koruny stromu. Rouby jádrovin, což jsou v našich podmínkách jabloně a hrušky, řežeme za druhým až třetím pupenem od větevního kroužku. Rouby peckovin, které zastupuje především třešeň, meruňka a švestka, se naopak musejí řezat na větevní kroužek.

Nařezané rouby svážeme provázkem po menších svazcích, opatříme jmenovkami a uložíme v nevytápěném sklepě do mírně vlhkého písku, který by měl sahat do jedné třetiny výšky roubů. Písek čas od času zvlhčujeme, aby nám roubovací větévky nezaschly, což poznáme podle scvrklé kůry. Nemáme–li však s roubováním příliš velké zkušenosti, pořídíme si raději kvalitní a odborně seříznuté rouby ve specializovaném zahradnictví, které by mělo být i garantem určité jakosti.

-šum-

Komentáře

Načítám komentáře...

  • Zahrada
  • Autor:
  • Vydáno:

Doporučujeme

Hledáte osvědčenou firmu na rekonstrukci?

Zadejte si poptávku v kategoriích: rekonstrukce,zahrada.
Najdeme Vám ověřené firmy a řemeslníky s referencemi od zákazníků jako například: Návrh a realizace podkrovního bytu, Rekonstrukce showroomu zdravotnických přístrojů, Rekonstrukce kanceláře/ateliéru.