Lednové období je pro zahradu obdobím odpočinku a spánku. Můžeme se tedy v klidu připravovat na nadcházející zahradní sezónu a posilňovat se úrodou loňského roku. Pokud jsme ji tedy správně uskladnili. Kontrolujeme a probíráme Abychom se mohli vitamíny z naší zahrady posilňovat co možná nejdéle, podrobíme uskladněnou úrodu pravidelným kontrolám. Objevíme-li nahnilé a chorobami napadené kusy, hned je odstraníme, abychom uchránili zbytek zdravé úrody. Důležité je i větrání Pravidelné kontroly a probírání uskladněných plodin samo o sobě nestačí. Důležité je prostory v průběhu skladování také větrat a udržovat v nich optimální vlhkost vzduchu a optimální teplotu. V prostorech, kde skladujeme ovoce, by se teplota vzduchu měla pohybovat zhruba od 1 – 5oC a tam, kde skladujeme zeleninu zhruba od 0 – 2oC a vlhkost mezi 80 – 90 %. (Výjimkou je česnek a cibule - vyžadují nižší vlhkost vzduchu 60 - 70 %). Nejčastější choroby u skladovaného ovoce U ovoce se nejčastěji z houbových skládkových chorob vyskytuje moniliová hniloba. U jablek a hrušek se také dosti často vyskytuje nebezpečná penicilinová – modrá hniloba. Dále se může u ovoce vyskytnout tzv. hořká hniloba, mušincovitost, hořká či alternariová hniloba jádřince či skládková forma strupovitosti jablek a hrušek. Plody mohou být nakaženy některou hnilobou již během vegetace (např. hnilobou jádřince), ale většinou jsou napadány až v průběhu skladování. Jinak ve špatně větraných skladovacích prostorech může docházet k tzv. fyziologickým poruchám např. hnědnutí slupky, u jablek ke sklovitosti dužiny, skvrnitosti, rzivosti či hořké pihovitosti. Nejčastější choroby u skladované zeleniny Nejčastější chorobou, která ohrožuje skladovanou cibuli, je krčková hniloba. U česneku se pak hniloby vyskytují u méně odrůd. Šíření výše jmenovaných chorob mezi uskladněným ovocem či zeleninou můžeme zamezit, jak již bylo řečeno, častou kontrolou a větráním. Proto tedy kontrolujte a kontrolujte, aby vám loňská úroda vydržela co možná nejdéle.