Lidová pranostika praví, že „únor bílý pole sílí“, tak proč by neposílil i naši zahrádku. S tím sněhem je to ale letos všelijaké, a tak raději přidáme ruku k dílu sami. Zapomeneme chvilku na takové „malichernosti“, jako je volba prezidenta, teple se oblékneme a vyrazíme na čerstvý vzduch. Trvalkové záhony Právě druhý měsíc v roce je nejvhodnějším obdobím k přípravě trvalkových záhonů na jaro. Koncem měsíce (pokud pominou mrazy) odstraníme zimní přikrývku z chvojí a necháme ji pouze u choulostivějších rostlin. Větévky jehličnanů zatím nevyhazujte, ale uložte ještě nějaký čas v koutě zahrady pro případ, že by se vrátilo mrazivé počasí. Už v tuto dobu můžeme z kůlny vytáhnout některé druhy nářadí a pustit se do práce. Nejprve ostříháme zaschlé trsy dekorativních travin a trvalek. Současně zkontrolujeme i rostliny, které jsme zasadili na podzim, zda je mráz nevytáhl ze země. V případě, že jejich kořenové baly vyčnívají nad povrch, vtiskneme je opatrně zpět a zahrneme hlínou. Můžeme rovněž začít s čištěním skalky. Zde si však musíme počínat velice opatrně, protože v druhé polovině února už obvykle rozkvétají sněženky, kosatečky, krokusy, ladoňky a další cibuloviny. Z hlíznatých květin nás překvapí žlutými květy tavolín, za teplého počasí se už v tuto dobu objevují i květy podléšek a petrklíčů. Letničky a dvouletky I na jejich záhoně můžeme začít za teplého počasí s odstraňováním přikrývky z chvojí. Pod ní nás potěší krčící se květy prvosenek a macešek, které jsme zasadili na podzim. Ve skleníku, v pařeništi, popřípadě na okenní římse (ne nad radiátorem) zatím začneme s vyséváním letniček, které potřebují dlouhou dobu k předpěstování. Je to například hvozdík zahradní, lobelka, petúnie, nestařec, begónie a další. Jejich semena vyséváme do misek nebo plochých truhlíků o výšce asi 5 cm naplněných prosetou pařeništní zeminou. Nejprve je lehce zatlačíme do půdy prkénkem, mírně pokropíme a zasypeme slabou vrstvičkou stejné zeminy. Dřívější výsevy můžeme již koncem měsíce přepichovat. Pokud není v návodu uvedeno jinak, zachováme rozmezí od 3 do 5 cm. Zimní řez Nejvhodnějším okamžikem k prořezávání většiny ovocných stromů jsou zimní dny, kdy nemrzne. Zatímco angrešt a rybíz patří k otužilejším dřevinám, které lze prořezávat už během ledna a nyní je nejvyšší čas tyto práce ukončit, s výchovným a zmlazovacím řezem ostatních ovocných dřevin bychom měli začít až v druhé polovině února. Všímejme si předpovědi počasí, silné mrazy by totiž při tvarování dřevin mohly způsobit zbytečné škody. Výchovný řez provádíme u mladých stromků a jeho hlavním úkolem je vytvarovat pevnou korunku, ze které budou moci vyrůstat větve nesoucí ovoce. Při prořezávání obvykle necháváme nejsilnější kolmý výhon a tři až čtyři silné větve pravidelně rostoucí po obvodu kmene, které jsou pokud možno vodorovně rozloženy. Zmlazovací řez se naopak týká starších a zanedbaných stromů, které již přestávají plodit. Postupujeme podle obdobných pravidel jako u výchovného řezu, ale zákroky bývají většinou mnohem razantnější, a proto vyžadují určité zkušenosti. Pokud je nemáme, měli bychom požádat o pomoc odborníka nebo zkušenějšího zahrádkáře. U pravidelně udržovaných dřevin obvykle stačí provést udržovací řez, kdy odstraníme nemocné, kolmo rostoucí a vzájemně si konkurující větve. Po tomto zákroku by koruna měla být natolik prosvětlena, aby mezi větvemi bylo možno prohodit míč. Základní pravidla řezu Při zkracování vycházíme ze zásady, že zbylý nejhořejší výhon (někdy pouze pupen) vyrůstá směrem, kudy se má ubírat další růst. Řežeme těsně nad pupenem, respektive nad vedlejším výhonem. Při řezání silnějších větví dbáme, aby nedošlo k prasknutí. Nejprve je proto nařízneme asi do tří čtvrtin zespoda a po té začínáme řezat shora asi o 2 až 3 cm dále směrem od kmenu. Teprve nakonec odstraníme celý pahýl. Ránu na kmeni začistíme nožem a natřeme balzámem. Jak je to se zeleninou? Na zeleninovém záhonku nám ještě z loňska mohly zbýt některé druhy zeleniny, jako je růžičková kapusta, kadeřávek, pór, petržel a další, které za trochu teplejšího počasí postupně sklidíme. Než začneme s dalším výsevem, měli bychom ještě záhon pohnojit kompostem a pro zlepšení půdy přidat vápenec nebo kostní moučku. Jakmile rozmrzne půda, můžeme začít s výsevem špenátu, ale lepší podmínky mu přece jenom připravíme v pařeništi. Sem už můžeme také zasít semínka mrkve, ředkvičky, cibule nebo lebedy. -šum-