Půda je základem dobré úrody

Možná patříte k těm, kteří stále mají neobdělaný pozemek, a přitom toužíte alespoň po malém záhonku, jenž by dal vaší zahrádce zcela novou tvář. Snad jste i nakoupili semínka pestrých letniček a trvalek, ale nekvalitní půda, chudá na humus vaše nadšení brzy zchladila. Věřte proto, že právě nyní nastal příhodný čas,...

Možná patříte k těm, kteří stále mají neobdělaný pozemek, a přitom toužíte alespoň po malém záhonku, jenž by dal vaší zahrádce zcela novou tvář. Snad jste i nakoupili semínka pestrých letniček a trvalek, ale nekvalitní půda, chudá na humus vaše nadšení brzy zchladila. Věřte proto, že právě nyní nastal příhodný čas, kdy je možné pro její zlepšení něco udělat.

Pokud máte hlinitopísčitou půdu, nebude to takový problém. Stačí budoucí záhonek pečlivě přerýt, zapravit do země kompost nebo jiné organické hnojivo, rozmělnit hrudky a vyznačit řádky. Horší to bude s půdou jílovitou nebo naopak příliš písčitou. Tam už budeme muset vynaložit trochu větší úsilí.

Jílovité půdy
Jsou těžké, špatně se zpracovávají, po deštích dlouho drží vodu, v době sucha naopak zcela vysychají, na povrchu se vytváří tvrdý škraloup, který nepropouští ke kořenům rostlin kyslík. Pro zlepšení je třeba začít kypřením, které jsme měli provést ještě před začátkem zimy. Pokud jsme tak učinili, mráz nám podstatně ulehčil práci s rozbíjením hrud. Ke zkvalitnění jílovité půdy přispějeme přidáním vápenatého hnojiva, které házíme přímo na hrubou brázdu, aby ho dešťová voda postupně splachovala.

Nyní můžeme půdu znovu zrýt a zapracovat do ní co nejvíce organických látek, jako je zahradní kompost, chlévská mrva, rašelina či listovka. Zabráníme tak vytváření velkých hrud a dešťová voda bude moci půdou lépe protékat.

Odvodnění jílovité půdy
Je–li půda soustavně přemokřená, nezbude nám nic jiného, než udělat drenáž. To už je ale záležitost poněkud náročnější, která přesahuje rámec běžné zahrádkářské práce. Vhodné je vyhloubit centrální příkop, který bude ústit přes jímky nebo kanalizace, do něhož se budou ve tvaru rybí kostry sbíhat ostatní výkopy. Vyhloubené příkopy vysypeme propustnou výplní (většinou štěrkem) a na ni položíme v mírném sklonu drenážní trubky. Opět zasypeme drenážní výplní (cca 20 cm), na kterou nahrneme větší vrstvu ornice (okolo 40 cm), a teprve na povrchu necháme původní zeminu. Vzhledem k tomu, že výkopy mohou být až 1,5 m hluboké, je vhodnější svěřit tyto práce odborníkům, kteří disponují potřebnou technikou. (Pokud na to ovšem máme.)

Písčité půdy
Jsou pravým opakem jílovitých půd, a proto se s nimi i lépe pracuje. Jejich výhodou je i skutečnost, že se v nich nehromadí přebytečná voda. Ani ony však nedokáží udržet optimální vlhkost, na slunci se rychle zahřívají, vysychají, málo vyrovnávají tepelné rozdíly a v důsledku kypré struktury nemohou nashromáždit ani větší množství živin. Proto je také nazýváme chudými.

Citelným problémem je, že se u těchto půd může pod ornicí vytvořit ztvrdlá vrstva, kterou je třeba rozrušit důkladným zrytím až do hloubky dvou rýčů. Pro zlepšení písčitých půd je ale nejdůležitější přidat co největší množství humusu, který působí jako nasákavá houba, čímž pomáhá udržet vodu i potřebné živiny.

Vápenaté půdy
Svými vlastnostmi se mnohdy podobají půdám písčitým. Nedokáží udržet rychle prosakující vodu, trpí nedostatkem humusu a tím pádem i potřebných živin. Ani vysoká alkalita neprospívá řadě rostlin. Zde určitě do ní nemůžeme zasadit růže, hortenzie, rododendrony, azalky, vřesovištní květenu, drobné bobuloviny aj. Ve vápenité půdě můžeme s úspěchem pěstovat pouze některé, většinou skalkové rostliny, jako třeba netřesk, hořec, lomikámen a další, pro ostatní květiny je třeba tuto zem upravit.

Zlepšení dosáhneme přidáním většího množství organické hmoty, především rašeliny a listovky, dále kompostu, chlévské mrvy aj. Celý záhon pak důkladně zryjeme, aby se organické látky dostaly hluboko do země.

Další vylepšení
Všechny typy půd lze dále zkvalitňovat pomocí vícesložkových a průmyslových hnojiv, která přidáváme zejména na jaře před výsevem či výsadbou.

Užitečnými pomocníky při dalším zkvalitňování půdy nám mohou být i obyčejné žížaly. Ty si vytvářejí drobné chodbičky někdy až do hloubky dvou nebo tří metrů, přitom polykají půdu a v ní obsažené organické látky a následně ji vyměšují obohacenou o další živiny. Bylo zjištěno, že žížaly dokáží za rok vytvořit až 2,5 mm nové úrodné země. Někteří nadšení zahrádkáři si je proto do záhonů přímo vysazují, úplně však stačí, když pro ně připravíme vzdušnou půdu bohatou na živiny, kam už se nastěhují samy. Na 1 m2 zahradní země žije přibližně 300 žížal, které ji nadále kypří a zušlechťují.

-šum-

Komentáře

Načítám komentáře...

  • Zahrada
  • Autor:
  • Vydáno:

Doporučujeme

Hledáte osvědčenou firmu na rekonstrukci?

Zadejte si poptávku v kategoriích: rekonstrukce,zahrada.
Najdeme Vám ověřené firmy a řemeslníky s referencemi od zákazníků jako například: Návrh a realizace podkrovního bytu, Rekonstrukce bytu, nová koupelna a WC, Rekonstrukce bytu.