Letničky dokáží vykouzlit z našeho záhonu pestrobarevný sad. Pokud je dokážeme správně použít, včas zasít a vysadit, ošetřovat, proměníme naši zahrádku ve skutečnou nádheru, o které sní každý zahrádkář. Vesměs se jedná o nenáročné květiny, vyskytnou se však i druhy, které budou vyžadovat trochu více pozornosti a znalostí. Dáme–li jim však, co potřebují, přinesou nám v letním období spoustu radosti. Nároky na pěstování Existují dvě hlavní zásady, které bychom v žádném případě neměli opominout. Ke zdárnému růstu potřebují letničky dostatek světla a vody. Většina letniček původně vznikla jako pionýrské rostliny na okrajích pouští a polopouští nebo obdělávaných půd, takže jsou zvyklé na otevřený prostor. Pokud je umístíme do polostínu, budou se vytahovat a namísto košatého stonku vytvoří ošklivé myší ocásky a málo pokvetou. Přes poměrně vysoké nároky na vláhu však musíme s dávkováním přihlédnout k rozmarům počasí a při schovaném sluníčku zalévat raději méně, abychom je nepřelili. Co se týká půdy, lze říci, že letničky patří k rostlinám poměrně nenáročným. Nejlépe se jim daří v lehčích, písčitohlinitých půdách. Nesnášejí naopak půdu, která je málo propustná nebo trvale přemokřená. Takové podmínky mohou mít za následek vznik půdních hub, které způsobují uhnívání kořenových krčků rostlin. Výsev Termín výsevu je u jednotlivých druhů různý, liší se potřebným časem k předpěstování. Některé choulostivější druhy, jako jsou begonie (Begonia), hledíky (Antirrhinum) a lobelky (Lobelia), s jemnými semeny vyséváme už od ledna nebo na začátku února. Většina letniček se však vysévá až v průběhu března, popřípadě dubna. V květnu se ještě mohou vysévat některé druhy přímo na prohřátý záhon, jako například hrachor (Lathyrus) a lichořeřišnice (Tropaeolum). Náročnější letničky určené k předpěstování vyséváme do truhlíčků na povrch výsevního substrátu a zasypáváme je tenkou vrstvou substrátu nebo praného říčního písku. U těchto rostlin je typické, že velice rychle vyklíčí téměř všechna semena. Dostatečně velké semenáčky přepichujeme nejlépe do minisadbovače, kde během tří týdnů zakoření. Pokud to teplotní podmínky dovolí, můžeme je z minisadbovače vysadit přímo na záhon, nebo je ještě na další tři týdny nahrnkujeme do květináčků a umístíme do větraného pařeniště, aby se postupně otužily. Jednodušší je výsev semen přímo na stanoviště ve špetkách nebo do řádků, kde je později budeme moci lépe okopávat a zbavovat plevele. Mezi jamkami necháváme větší rozestup, aby si budoucí rostliny vzájemně nestínily. Semena se vysévají přímo do zkypřené půdy, kterou lehce přihladíme a zalijeme. Výsadba Předpěstované rostliny ze skleníku nebo pařeniště nevysazujeme rovnou na záhon, ale musíme je otužit postupně se zvyšujícím větráním, což trvá asi dva týdny. Vlastní výsadbu provádíme většinou až v květnu po zmrzlých mužích, kdy máme jistotu, že již nehrozí přízemní mrazíky. Ošetřování Letničky nepatří k rostlinám, které by kladly nároky na přílišnou péči. K základním požadavkům patří pravidelné zalévání, které musíme přizpůsobit výkyvům počasí. Rozhodně bychom neměli zapomínat na hnojení. Používají se kombinovaná hnojiva s větším podílem draslíku a fosforu, který podporuje kvetení, např. Cererit nebo Krystalon. U menších zahrádek se doporučuje rozpustit hnojivo do zálivky, na větších plochách se rozhodí hnojivo na záhon jednorázově asi dva týdny před výsadbou. Tuto dávku hnojiv lze také doplnit hnojivým postřikem na list. Vyšší rostlinky je třeba vyvázat, aby je nezlomil vítr. Všem květinám pak prospěje pravidelné okopávání a vytrhávání plevele. Je však třeba zvýšené opatrnosti, protože letničky koření velice mělce a mohli bychom snadno poškodit kořínky. Zavadlé a odkvétající květy odstraníme, čímž přimějeme rostlinu k další tvorbě poupat. Je dobré mít po ruce vhodný insekticid, který nám pomůže vyhubit škůdce. Nejčastěji to jsou mšice, ale v posledních létech se díky teplým jarům a létům rozmáhá i molice skleníková. Kde získáme letničky? Asi nejlepší a nejlevnější způsob je nákup semen, ať už v květinářských prodejnách, semenářstvích, nebo v zahradnictví. K dostání je skutečně široká škála od domácích i zahraničních šlechtitelských firem, z jejichž nabídky si určitě vybereme. Semínka bývají uložena v barevných sáčcích s popisky, takže i bez hlubších znalostí víme, jakou odrůdu si kupujeme a jakou bude mít barvu a výšku. Na zadní stránce obalu bývá většinou uveden postup pěstování, kde je velice stručně popsáno, zda se má rostlina vysít přímo na záhon či předpěstovat v interiéru a kdy se má vysadit. Kdo nemá pařeniště, skleník ani teplý a světlý byt, je odkázaný, aby si pořídil pouze semínka pro přímý výsev na záhon nebo si nakoupil hotové mladé sazenice. To má určitou nevýhodu, protože nabídka není tak veliká a pak je to přece jenom o nějakou tu korunu dražší. Nicméně nám odpadá řada starostí s předpěstováním rostlin. -šum-