Známé přísloví „Březen za kamna vlezem“ neplatí rozhodně pro zahrádkáře. I když ve vyšších polohách stále zůstávají záhonky pokryty sněhem, v mnohých koutech české vlasti se zahrádky začínají probouzet k životu. V té době již netrpělivý zahrádkář pobíhá po své zahrádce, aby mu neunikla ani jediná rostlinka, která vystrčí hlavu z čerstvě rozmrzlé země. Stromům se v tento čas nalévají pupeny, které již každým okamžikem vyraší. Pomalu ale jistě přichází jaro a s ním spousta starostí i radostí, které nám připravila naše zahrádka. Výsev letniček Březen je hlavním obdobím výsevu jednoletých rostlin. Přibližně v polovině měsíce můžeme většinu z nich vysévat do teplého pařeniště či do misek nebo truhlíků za okny. U některých druhů maličkých sazenic (když mají jeden až dva lístky nad děložními listy) zkrátíme pak při přepichování asi o třetinu kůlový kořínek. Jedná se například o astry, letní plaménky, sporýš, slaměnku, kopretinu, hledík, letní fialu, hrachor, karafiát a další. Velice vhodné je přepichování do hrnků nebo rašelinových květináčků. Otužilejší rostlinky jako je například rezeda, klanokvět, černuchy a některé druhy máků můžeme za teplého počasí už vysévat přímo na záhon. Trvalky Z trvalkového záhonu postupně odstraníme zimní přikrývku z chvojí a shrabeme napadané listí a zbytky rostlin. Od března také již můžeme začít s výsadbou stálezelených trvalek. Používáme pokud možno hrnkované sazenice či rostliny s dostatečně velkým kořenovým balem. Rostliny s malými kořeny by nám už nejspíš v tomto roce nekvetly. Nízké trvalky sázíme na vzdálenost 20 až 25 cm, středně veliké na 30 až 40 cm a vysoké na 40 až 60 cm. Poškozené nebo příliš dlouhé kořeny rostlin zkrátíme ostrým nožem, zasypeme jemnou zemí, mírně přitlačíme a zalijeme. Záhony, na nichž jsme neprováděli žádnou novou výsadbu, zkypříme a přihnojíme kompostem nebo plnými hnojivy, například Cereritem. Ovocná zahrádka V březnu ještě pokračujeme v zimním postřiku a hnojíme ovocné stromy kompostem a průmyslovými hnojivy. Pokud je na zahrádce ještě sníh, nahrneme ho okolo kmene ovocných stromů, aby je ochránil před jarními mrazíky v době rašení. V této době rovněž provádíme řez broskvoní, mladých a tvarovaných stromků a začínáme s roubováním peckovin. Třetí měsíc v roce je i vhodným obdobím pro zmlazovací řez starých stromů. Po přechodu mrazů očistíme jahodník od starých a zaschlých listů, mělce okopeme, posypeme maličkou vrstvou kompostu, zvápníme půdu a přihnojíme. Můžeme rovněž založit nový jahodový záhon a osadit ho jahodníky z kontejnerů. V tomto období také vysazujeme maliníky a ostružiníky. Zeleninová zahrádka Očištěné a hrudek zbavené záhony pohnojíme průmyslovými hnojivy, uhrabeme a zhruba po 10 dnech můžeme začít s výsevem. Vzdálenost mezi řádky se pohybuje okolo 30 cm. Řádek pro výsev je dobré označit napnutými provázky, podle nichž si lehce vyšlapeme pěšinku. Na začátku měsíce sejeme petržel, zhruba v polovině, kdy jsou záhony oschlé a půda mírně prohřátá, můžeme začít s výsevem kořenové zeleniny, cibule, póru, špenátu a dalších druhů. Jakmile vzešlé rostlinky vytvoří první lístečky, měli bychom začít s jednocením. Můžeme si rovněž udělat fóliové kryty, do nichž nasázíme raný salát a ředkvičku. Ve skleníku nebo na okenním parapetu můžeme začít s výsevem rajčat nebo majoránky. Provzdušnění trávníku Dříve než začneme svůj zelený koberec znovu používat, měli bychom mu dopřát jarní rekonvalescenci. Nejprve ho tedy řádně shrabeme, aby zde nezůstalo spadané listí ani zbytky již zetlelé posečené trávy. Narazíme–li přitom na mech, shrabeme ho švédskými hráběmi ve tvaru vějíře a pokropíme přípravkem Antimech. V každém případě pak svému trávníku prospějeme provzdušněním, které můžeme provést ručně pomocí vidlí nebo využijeme stroje, který se nazývá vertikulátor. Jeho nože proniknou kolmo do půdy, kde vyříznou uzoučký žlábek, který umožní přístup vzduchu. Po té posypeme trávník hrubým pískem a uhrabeme nebo rozmeteme koštětem. K pohnojení můžeme využít drobný kompost s příměsí plného hnojiva nebo speciální hnojivo na trávu. Nakonec bychom měli našemu trávníku dopřát nějaký čas k odpočinku, dokud nezhoustne. -šum-