Jak k nám rybíz a angrešt přišel? Na tuto zdánlivě jednoduchou otázku je poměrně složitá odpověď. Počátky těchto zajímavých rostlin jsou do značné míry nejasné. Je zřejmé, že ani řečtí ani římští labužníci tyto pikantní plody neznali. Zemí jejich původu je severoevropská oblast, snad i Sibiř, na americkou pevninu se dostaly až importem. První pokusy o kultivaci těchto ovocných dřevin jsou známy z Holandska, Dánska a Německa – tedy z krajin na březích Severního a Baltského moře a jsou datovány 15. stoletím. Od roku 1629 se začal rybíz pěstovat i v Americe. U nás je pěstování červeného rybízu doloženo od 16. století. Černý rybíz pochází pravděpodobně ze Sibiře, dlouho se zde užíval pouze jako léčivá rostlina, a teprve na konci 18. století jeho plody začaly získávat oblibu i v kuchyni. Angrešt se snad v plané podobě vyskytoval i v Severní Americe, ale kulturní odrůdy této plodiny mají svůj domov v Evropě. Poprvé se snad začal cíleně pěstovat ve Velké Británii, někteří botanici však tvrdí, že jeho prvními pěstiteli byli už středověcí Moskvané. Zdravotní aspekty rybízu a angreštu Červený i bílý rybíz obsahuje vápník, fosfor, železo, dále provitamín A, vitamín B1 a především 30 - 80 mg vitamínu C na 100 g ovoce. Plody rybízu nemají vysokou energetickou hodnotu, obsahují hodně vody a velmi malé množství cukru, tuku i dusíkatých látek. V cukrech převažují jednoduché monosacharidy nad pektiny, celulózou a škrobem. Vyšší obsah pektinů přispívá k dobrému želírování rosolů a zavařenin, organické kyseliny mají zase baktericidní účinky. Červený i bílý rybíz osvěžuje, podporuje vylučování trávicích šťáv a má vliv na snižování horečky. Černý rybíz obsahuje velké množství vitamínu C (až desetkrát více než citróny) – kolem 300 - 400 mg na 100 g ovoce. Dále v těchto plodech najdeme vitamíny skupiny B, karoten, rutin, pektin, ovocné cukry, kyseliny (hlavně citrónovou) a třísloviny. Plody černého rybízu významně ovlivňují látkovou výměnu. Šťáva je vhodná při angínách, má močopudný účinek, zvyšuje pružnost cév, léčí revmatismus a všeobecně prospívá těhotným ženám, dětem i starším lidem. Srstka obecná neboli angrešt obsahuje mnoho zásaditých minerálních látek, především draslík, fosfor, vápník, železo a sodík. Dále v jeho plodech najdeme karoten a vitamín C, asi 45 mg ve 100 g ovoce, pak ještě vitamíny B1, B2 a PP. Angrešt má močopudné a lehce projímavé účinky. -das-