Bezprostředně po sklizni višní, třešní, meruněk, broskví a ořešáku je vhodné provést udržovací řez, průklest a zmlazovací řez. Smyslem udržovacího řezu je omezit ve vzrůstu příliš rostoucí větve. Toho dosáhneme tím, že je seřezáváme na větvičku, která směřuje dolů nebo do vodorovné polohy. U větví, které naopak přestávají růst, postupujeme obráceně a seřezáváme je na větvičku, která směřuje vzhůru. S udržovacím řezem provádíme současně průklest, který nám má pomoci k obnovení světlé a vzdušné koruny stromu. To znamená, že odstraňujeme přebytečné větve, vidlice a tzv. vlky, což jsou mladé větévky, bujně vyrůstající vzhůru ze starého dřeva. Zmlazovací řez Jeho úkolem je oddálit stárnutí ovocných stromů a prodloužit jejich období plodnosti. V tomto případě tedy odstraňujeme příliš staré, napadené či jinak poškozené dřevo, které již přestává růst nebo už vůbec neroste. Postupujeme tak, že korunu napřed důkladně prosvětlíme, pak zkracujeme hlavní a postranní větvě. Po seříznutí by měla koruna tvořit plochý kužel zužující se vzhůru. U jabloní by měl svírat vrcholový úhel 100 až 120 o, u švestek a hrušní 80 až 90 o. Jak hluboko do koruny stromu bude třeba zasáhnout, záleží na jeho stavu. Je–li koruna příliš zanedbaná a vyžaduje hlubší zásah, svěřme alespoň na poprvé tuto práci odborníkovi. Řez ovocných keřů Rybíz Vzhledem k tomu, že červený a bílý rybíz plodí především na krátkých větvičkách vyrůstajících z mladších – jedno až tříletých větví, je třeba starší větve ihned po sklizni odřezat. Řežeme těsně nad zemí, abychom podpořili růst mladého dřeva. Současně odstraňujeme všechny slabé nebo vzájemně se křížící větve. Po prořezání by na jednom keři mělo zůstat 7 až 10 větví vyrůstajících od země. Angrešt U angreštu vyrůstají největší plody dokonce na jednoletých výhonech. Proto odstraňujeme od země staré a neplodící větve, slabé větvičky ležící na zemi a také příliš dlouhé výhonky. Řežeme je nad postranním výhonem, který převezme jejich úlohu. Platí zásada, že by na keři nikdy neměly zůstat větve starší než 4 roky. U dospělého keře by po ořezání mělo zůstat 8 až 12 větví, u čerstvě vysazených keříků pouze 3 až 4 výhony. Maliník U odrůd plodících jednou za rok odstraníme začátkem srpna těsně nad zemí všechny odplozené pruty, takže by každému keři mělo zůstat jen 6 až 8 nejsilnějších prutů. Stejně jako u angreštu odřízneme i delší postranní výhonky. U keříků plodících dvakrát ročně odstraníme v srpnu pruty, které plodily v předcházejícím roce. Konečné prosvětlení provedeme až zimním řezem po podzimní sklizni. Ostružina U řezu vzpřímeně rostoucích odrůd postupujeme obdobně jako u maliníku. Kromě toho zaštipujeme nové výhonky, které dosáhly výšky 80 až 100 cm. Tím dosáhneme vyrašení dostatečného počtu postranních větviček a podstatně zvýšíme budoucí úrodu. I v tomto případě po sklizni odřízneme těsně nad zemí odplozené a slabé či jinak poškozené pruty. U pnoucích odrůd výhony nezaštipujeme, ale pouze zkracujeme postranní větvičky na 1 až 2 očka. Další péče U angreštu, rybízu a dalšího drobného ovoce je třeba doplnit zásobu živin, zejména fosforu a draslíku, a proto je bezprostředně po sklizni pohnojíme vyšší dávkou doporučeného vícesložkového hnojiva. To rozházíme nebo rozpustíme, případně podáváme formou zálivky. Na podzim můžeme rovněž hnojit kompostem nebo chlévským hnojem. I po sklizni kontrolujeme zdravotní stav ovocných dřevin. Zaměřme se především na houbové choroby, které se mohou projevovat různými skvrnami na listech či jejich předčasným opadáváním. Všeobecně se doporučuje přestat ke konci srpna se zaléváním ovocných stromů, aby se nebrzdilo vyzrávání dřeva. Pokud se však letošní počasí neumoudří, budeme muset tuto zásadu porušit. Bez pravidelné zálivky by se mohla celá naše zahrádka přeměnit v poušť. -ra-