Září v zeleninové zahrádce

Září v zeleninové zahrádce

Tento poslední letní a první podzimní měsíc je sice považován především za období sklizně, ale ani ostatním pravidelným zahrádkářským pracím není ještě zdaleka odzvoněno. K plné zralosti potřebují rostliny vyvinout maximum síly, o kterou mohou zbytečně přicházet například v boji s plevelem. Proto i nadále pečlivě...

Tento poslední letní a první podzimní měsíc je sice považován především za období sklizně, ale ani ostatním pravidelným zahrádkářským pracím není ještě zdaleka odzvoněno. K plné zralosti potřebují rostliny vyvinout maximum síly, o kterou mohou zbytečně přicházet například v boji s plevelem. Proto i nadále pečlivě odplevelujeme, okopáváme, přihnojujeme a zaléváme. Pokračujeme rovněž v boji se škůdci.

Než přijde podzim
Konec léta ještě neznamená konec zeleninové sezóny. Do volné půdy ještě můžeme zasít ředkvičku s krátkou vegetační dobou, špenát pro jarní sklizeň, zimní salát, polníček nebo podzimní odrůdu česneku. Do fóliovníku nebo do pařeniště pak vysazujeme rané odrůdy salátu, které můžeme sklízet až do Vánoc.

Dále rozsazujeme vytrvalou zeleninu, jako je libeček, pažitka, cibule zimní, sečka a reveň. (Doporučený prostor mezi jednotlivými rostlinami představuje u libečku 30 – 40 cm, u cibule 10 – 15 cm, u pažitky 20 – 30 cm a u reveně 100 – 120 cm.) Kromě toho ošetřujeme zeleninu, která na svoji sklizeň teprve čeká. Omladíme vytrvalé kořenové rostliny dělením, dále nakopčíme pór a urychlíme zrání rajských jablíček přetažením fólie.

Zelenina na sklizeň
Rajčata k přímé spotřebě sklízíme postupně, když jsou plně vybarvena, ale ještě pevná. Rajská jablíčka na rozvaření necháme naopak na keři co nejvíce dozrát až změknou. Plody určené ke kratšímu uskladnění pro změnu trháme ještě před dozráním a necháme je „dojít“. Pokud by nás nečekaně překvapily noční mrazíky, sklidíme i nezralá zelená rajčata a necháme je dozrát v pařeništi nebo v teplé místnosti pod oknem.

Okurky, bez ohledu na to zda jde o salátové nebo nakládačky, sklízíme až v době, kdy dosáhnou konzumní zralosti. Pokud se nejedná o světlé odrůdy, musí být ještě zelené. Chceme–li si některou okurku nechat na semeno, nevybíráme k tomu poslední plod, který zbyl na rostlině, ale naopak zvolíme ten nejlepší z druhé poloviny vegetace a necháme ho dozrát až do úplného změknutí a zežloutnutí.

Zimní mrkev je určena ke skladování, a proto ji necháme řádně dozrát, až jí zežloutne chrást. Na rozdíl od rané (karotky) nesklízíme probírkou, ale vybíráme celé řádky, abychom uvolnili místo pro pěstování další zeleniny. K dobývání je vhodné použít rycí vidle, popřípadě rýč, kterými řádek podryjeme a rostliny pak snadno vytáhneme. Vytaženou mrkev očistíme a opatrně jí ukroutíme nať, abychom nepoškodili srdéčko. Poškozené a jinak narušené mrkve neskladujeme, ale dáme stranou a co nejdříve zkonzumujeme.

Pozdní zelí můžeme na záhonech nechat déle, až budou jeho hlávky dostatečně pevné. Při deštivém počasí však raději co nejdříve sklidíme rostliny s naprasklými hlávkami, aby nezahnívaly. V době sucha, kdy nehrozí toto nebezpečí, můžeme naopak i zelí s naprasklou hlávkou považovat za kvalitní a vhodné pro konzum. Při sklizni vytahujeme zelí i s košťálem, který odřízneme tak, aby na hlávce zůstaly obalové listy. Zimní skladové odrůdy pak můžeme sklízet a zakládat i s košťálem.

Brambory sklízíme v době, kdy jim začíná žloutnout nať. Využijeme k tomu suchého počasí, a pokud se nám to nepodaří, musíme hlízy před uskladněním osušit, aby nehnily. Necháme je proto dva až tři dny vyschnout na vzdušném ale zastíněném místě, poté odstraníme zelené a poškozené kusy a zdravé brambory uložíme do připraveného sklepa. Jestliže je z jakéhokoliv důvodu uskladníme na určitou dobu do pytlů, neměli bychom zapomínat na občasné rozvázání a provětrání.

Pór sice patří k nezbytným doplňkům podzimní zeleninové stravy, je však vytrvalou rostlinou, které mráz neuškodí, a proto sklidíme pouze takové množství, které bezprostředně zkonzumujeme. Zbytek necháme na pozdější sklizeň.

Ředkvičky sklízíme probírkou, když jejich kořen dosáhne alespoň 1,5 cm v průměru. Po vytažení je třeba dobře zasypat díry v zemi a záhonek zalít, abychom neporušili ostatní rostliny. Vytažené ředkvičky nelze skladovat, proto je co nejdříve zkonzumujeme.

Hlávkový salát je třeba sklidit ještě v době, dokud je jeho hlávka uzavřená a pevná. Necháme–li ho na záhonu déle, začíná vyhánět do květu a dostává natrpklou chuť.

-šum-

Komentáře

Načítám komentáře...

  • Zahrada
  • Autor:
  • Vydáno:

Doporučujeme

Hledáte osvědčenou firmu na rekonstrukci?

Zadejte si poptávku v kategoriích: rekonstrukce,zahrada.
Najdeme Vám ověřené firmy a řemeslníky s referencemi od zákazníků jako například: Celková rekonstrukce bytu 80m2 3kk, rekonstrukce koupelny a WC, Rekonstrukce kanceláře/ateliéru.