Listopad v zeleninové zahrádce

Listopad v zeleninové zahrádce

Listopadová zahrádka má uplakané oči, spadané listí už něžně nešustí pod nohama, ale lepí se spolu s mazlavou hlínou k našim botám. Venku je často tak, že by psa nevyhnal. Ale správný zahradník i v této době využívá každé chviličky, kdy se počasí alespoň trochu umoudří. Zryje záhony, kde už ze zeleniny přežívají jen...

Listopadová zahrádka má uplakané oči, spadané listí už něžně nešustí pod nohama, ale lepí se spolu s mazlavou hlínou k našim botám. Venku je často tak, že by psa nevyhnal. Ale správný zahradník i v této době využívá každé chviličky, kdy se počasí alespoň trochu umoudří. Zryje záhony, kde už ze zeleniny přežívají jen ty nejvytrvalejší druhy, přerovná kompost a pomalu začíná čistit a opravovat nářadí. Mnohou chvíli prožije také v kůlně či ve sklepě, kde kontroluje uloženou úrodu.

Dokončujeme sklizeň
Pošmourné počasí vyznačující se častými dešti, někde i sněžením nás upozorňuje na brzký příchod zimy. Musíme počítat s tím, že nás kdykoliv mohou překvapit i silnější mrazy, a proto urychleně dokončíme sklizeň pozdních odrůd zeleniny. Využijeme k tomu pokud možno suchého počasí, aby nám uložená zelenina později nezačala zahnívat. Kořenovou zeleninu vyrýváme vidlemi a pokládáme na hromádky. Nať se zpravidla ukrucuje a ponechává se jen malé srdéčko. U celeru se zkracují kořínky na spodu bulvy, z kořenů řepovitých druhů se odstraňují úplně. Ideální je, když naši úrodu můžeme vyrýt už ráno a uložit až odpoledne, aby proschla. Listovou zeleninu zpravidla vytrháváme celou i s kořeny, a teprve pak odstraníme dolní listy a hlávku.

Zeleninu pro uskladnění sklízíme několik dní dříve před sklizňovou zralostí.

Aby vydržela co nejdéle
K uskladnění je nejlepší chladná a vlhká místnost, kde se teplota pohybuje okolo 0oC. Tuto možnost má ovšem málokdo, a tak se spokojíme s nevytápěným sklepem, který se dá dobře větrat a nenavštěvují ho myši. Pro co nejdelší uchování kořenové zeleniny v čerstvém stavu je vhodný vlhký písek, listová zelenina představovaná hlávkovým čínským a pekingským zelím nebo hlávkovou čekankou nám nejdéle vydrží, když ji celou zabalíme do novinového papíru. (Ne takového, který páchne tiskařskou barvou!)

Mohou zůstat na zahrádce
Navzdory blížícím se mrazům nemusíme přemístit do sklepa celou úrodu. Některé druhy zeleniny poměrně dobře snášejí nižší teploty a dokonce získávají tu pravou chuť až po mírném promrznutí. Se sklizní čínského zelí a hlávkové kapusty můžeme klidně počkat až do konce listopadu, protože snášejí teploty až do -5oC. Mrazuvzdorné odrůdy kapusty nám pak na zahrádce vydrží až do Vánoc.

Po celou zimu může zůstat na záhonu petržel, černý kořen, zimní a letní cibule, pastiňák, zimní pór, špenát, polníček, zimní a růžičková kapusta. Jako ochranu použijeme smrkové chvojí, které můžeme později ještě překrýt slámou a spadaným listím. Rozhodně se nám vyplatí připravit si fóliový kryt. V případě holomrazů nám velice dobře poslouží.

Poslední úprava půdy
Ze sklizených záhonů odstraníme všechny rostlinné zbytky, půdu prokypříme rycími vidlemi nebo motyčkou a pohnojíme. Jako nejvhodnější hnojivo je v poslední době považován dobře vyzrálý kompost, který můžeme obohatit kostní moučkou a vápencem. (Ještě před hnojením se však vyplatí odebrat vzorek půdy zhruba z 20cm hloubky a odnést ho k laboratornímu rozboru na pH. Vyvarujeme se tak nebezpečí, že budeme vápnit zásaditou půdu a naopak.) Pohnojený záhon ještě překryjeme mulčovací vrstvou, aby se v půdě co nejdéle udrželo teplo, a drobné kypřící práce za nás vykonaly žížaly.

Máme–li k dispozici chlévský hnůj, můžeme ho využít zejména na záhonech s hrubší půdou. Obvykle se rozhodí po povrchu země, kterou pak nahrubo zryjeme a necháme promrznout. Ale pozor, hnůj nikdy nedáváme na záhony, kde budeme pěstovat kořenoviny nebo cibuloviny s výjimkou póru a pažitky.

Připravme se na jaro
Už nyní se můžeme připravit na příští sklizeň. Na jaře budeme potřebovat zvýšenou dávku vitamínů, a tak nám přijde k duhu například čerstvá mrkev, kterou můžeme zasít právě v těchto dnech. Kromě ní můžeme na otevřenou plochu ještě vysévat petržel, černý kořen, kuchyňskou cibuli a pastiňák. Protože počasí bývá velmi vrtkavé, připravíme si opět nastýlku z chvojí nebo slámy, listí či netkané textilie, která semínka v zemi ochrání před holomrazy. Pokud bez újmy přečkají zimní měsíce a brzy na jaře vzejdou, odmění nás velice dobrými výnosy. Kdo se nemůže dočkat prvních jarních rostlinek, může si pořídit sazeničky cibule šalotky a ještě v listopadu se pustit do sázení.

-ra-

Komentáře

Načítám komentáře...

  • Zahrada
  • Autor:
  • Vydáno:

Doporučujeme

Hledáte osvědčenou firmu na rekonstrukci?

Zadejte si poptávku v kategoriích: rekonstrukce,zahrada.
Najdeme Vám ověřené firmy a řemeslníky s referencemi od zákazníků jako například: Koupelna, Rekonstrukce 7 bytů v činžovní domě včetně fasády a balkónů, Rekonstrukce bytového jádra.