Květen v užitkové zahradě

Květen v užitkové zahradě

„Chladno a večerní mlhy v máji, hojnost ovoce nám dají,“ říká známé přísloví. Chvíli je nám horko jako v parném létě, jindy se zase klepeme zimou, ze zahrádky nás však už nic nevyžene. Květen je stále ještě ve znamení sázení a občasného stříhání, například pučící révy vinné, ale také ve znamení boje s řadou škůdců....

„Chladno a večerní mlhy v máji, hojnost ovoce nám dají,“ říká známé přísloví. Chvíli je nám horko jako v parném létě, jindy se zase klepeme zimou, ze zahrádky nás však už nic nevyžene. Květen je stále ještě ve znamení sázení a občasného stříhání, například pučící révy vinné, ale také ve znamení boje s řadou škůdců. Bojujeme s mšicemi i se slimáky, ale současně povytahujeme rostlinky očima ze země a těšíme se v omamné vůni květů na první úrodu.

Od sklizně k sázení
Pokud jsme se v předchozích dvou měsících naplno pustili do pěstování zeleniny, můžeme už dnes sklízet pažitku, ředkvičku, hlávkový salát, špenát, zimní cibuli či chřest. Uvolněné záhony můžeme využít pro výsev košťálovin pro podzimní sklizeň, okurek, póru, letního salátu, keříkových fazolí, kopru a majoránky. V druhé polovině měsíce ještě vysejeme mrkev pro podzimní sklizeň. Po zmrzlých mužích můžeme začít i s výsadbou teplomilné zeleniny, jako jsou papriky, patisony, rajčata nebo lilek.

Po zdárném přesazení se nám postupně vyprázdní celé pařeniště, které již můžeme i po sejmutí svrchního krytu bez obav osázet předpěstovanými sazenicemi okurek, cukrových melounů, pozdního květáku, letního salátu, karotky, fazolí a hrachu, popřípadě ještě rajčat, paprik a dalších teplomilných rostlin.

Sazeničky v pařeništi a fóliovníku
Mladé rostlinky zastiňujeme proti slunci a zaléváme zásadně odraženou vodou. Za slunného počasí důkladně větráme, ale přes noc sazeničky pečlivě chráníme před chladem. Nejcitlivější na chlad jsou mladé okurky, které na rozdíl od rajčat a papriky nepotřebují ani tolik větrat. Okolo vysazených rajčat, okurek a papriky uděláme v zemi mísy a rostlinky namulčujeme. Pro mulčování okurek a rajčat použijeme kompost, paprice nejlépe prospějeme rašelinou. Okurky co nejdříve vyvazujeme, květy rajčat redukujeme na pět až šest květenství.

Ochrana budoucí úrody
I v ovocné zahrádce máme v tuto dobu plné ruce práce. Především musíme zabránit šíření chorob a škůdců. V tomto období opět provádíme ošetření stromů proti strupovitosti, kterou trpí zejména jabloně a hrušky. Po uplynutí třech týdnů od posledního postřiku v minulém měsíci je proto vhodné provést další postřik fungicidem.

Typickým škůdcem, jehož zárodky můžeme nejlépe zlikvidovat právě v květnu, je obaleč jabloňový. První postřik provádíme přibližně tři týdny po odkvětu stromů. Úplně nejlepší je, jestliže po sobě následují tři teplé noci, kdy teplota neklesne pod 13oC. Druhý postřik pak provádíme po 14 dnech a další v polovině srpna. Abychom „zabili hned tři mouchy najednou“, můžeme si namíchat ochranný postřik z přípravků proti obalečům, pilatkám a mšicím či jiným škůdcům, kteří se v dané době začínají množit.

Kdy a jak kypřit?
V okolí ovocných stromů je potřeba nakypřit půdu. Nejvhodnějším okamžikem pro kypření je doba po odkvětu až do konce července, kdy nejvíce dorůstají letorosty. V srpnu už bychom měli nechat půdu v klidu, aby mohly plody lépe vyzrát a získat barvu. Kypření provádíme podle možností po bezprostředním odeznění deště, než se stačí vytvořit škraloupy. Přitom upravujeme především povrch, hlubší zásahy do půdy by mohly v tuto dobu poškodit kořínky a zvýšit výpar.

Ponechme jen ty nejlepší
Za příznivého počasí se můžeme již koncem měsíce pustit do probírky husté násady jablek, někdy i broskví, hrušek, meruněk nebo švestek. Je to práce poměrně náročná na čas i na nervy, ale při větší nadílce plůdků velice důležitá. Čím je strom slabší a úroda plodů větší, tím má být probírka důkladnější. I když všechny plody nezůstanou na stromě až do sklizně, měli bychom počítat s tím, že každý plod potřebuje k ideálnímu vyzrání prostor okolo 10 cm a více.

Umělé „početí“
V květnu je rovněž třeba provést řez broskvoní. Pokud zjistíme, že se na větévkách neobjevily vůbec žádné plůdky, můžeme jim ještě pomoci. Zkrátíme je na dva spodní listové pupeny, aby z těchto oček vyrostly dva nové plodonosné výhonky. Současně odstraníme i slabě rostoucí výhonky (až na větevní kroužek), čímž podpoříme bujnější růst nových plodonosných výhonů.

Napodruhé to určitě vyjde
Pokud se nám stalo, že některý z nově vysazených stromků během jara vůbec nevyrašil, musíme ho znovu zasadit. Nejprve ho opatrně vyzvedneme ze země, pak mu zkrátíme oschlé kořínky až na živé dřevo a přeneseme ho do temné, chladné místnosti (nejlépe do sklepa), kde rostlinu namočíme do nádoby s odstátou vodou. Zde zůstane několik dní, dokud nevyraší. Teprve pak dřevinu znovu zasadíme do kypré půdy a budeme dostatečně zalévat. Jestliže nemáme k dispozici vhodnou místnost, můžeme vyjmutý stromek položit do vlhké půdy.

Nezapomněli jsme na nic?
V průběhu měsíce lásky je ještě třeba udělat řadu užitečných věcí, ať už se jedná o okopávku raných brambor, přeroubování třešní, višní a slivoní v době květu, odstranění meruzalkových odnoží u rybízu a angreštu nebo přeroubování těchto keřů za zelena. Nesmíme zapomenout ani na přihnojování průmyslovými hnojivy, pravidelné okopávání a pletí zejména jahodového záhonu a konečně na sklizeň prvních třešní. V suchých oblastech je rovněž vhodné po definitivním odchodu zmrzlých mužů ještě namulčovat půdu. Kromě mulčovací kůry můžeme použít i tradiční osvědčené prostředky, jako je rašelina, chlévský hnůj se slámou nebo posekané plevelnaté rostliny, které ještě nenasadily na květ. Na závěr si ještě připomeňme, že čerstvá nastýlka by měla dosahovat výšky 5 až 10 cm.

-ra-

Komentáře

Načítám komentáře...

  • Zahrada
  • Autor:
  • Vydáno:

Doporučujeme

Hledáte osvědčenou firmu na rekonstrukci?

Zadejte si poptávku v kategoriích: rekonstrukce,zahrada.
Najdeme Vám ověřené firmy a řemeslníky s referencemi od zákazníků jako například: designové úpravy bytu, Rekonstrukce kanceláře/ateliéru, Návrh a realizace podkrovního bytu.