Červen v sadu i na „poli“

Červen v sadu i na „poli“

Rozhlédneme-li se v červnu po některých zahradách, může se nám zdát, že jsme se octli na poli, kde se pěstuje monokultura zaplavující svět zářivou červení. Ne nadarmo se také říká, že červen je měsícem jahod, mámivě voňavých sladkých dobrot, kterým nikdo neodolá. Přitom v tomto období sklízíme také ranou zeleninu,...

Rozhlédneme-li se v červnu po některých zahradách, může se nám zdát, že jsme se octli na poli, kde se pěstuje monokultura zaplavující svět zářivou červení. Ne nadarmo se také říká, že červen je měsícem jahod, mámivě voňavých sladkých dobrot, kterým nikdo neodolá. Přitom v tomto období sklízíme také ranou zeleninu, chřest, reveň, kořeninové a léčivé rostliny i rané brambory. Ale červen není jen měsícem prvních sklizní, ale i celé řady dalších pilných, často drobných, zahradnických prací, bez nichž se žádná zahrada neobejde.

V sadu
Červen je rozhodující pro udržení dobrého zdravotního stavu ovocných stromů, proto věnujeme největší pozornost chemické ochraně. Stromy stříkáme postřikem proti obalečům, na kmeny připevňujeme lapací pásy. Podle potřeby pokračujeme v ochraně proti strupovitosti, padlí, mšicím, vrtuli třešňové a štítence čárkovité.
Dále bychom neměli zapomínat na přihnojování stromů nasazujících plody. Můžeme použít přírodní hnojiva – do půdy zahrnout odleženou chlévskou mrvu či v dešťové vodě rozpuštěné kuřince, případně použijeme chemické hnojivo, a to například oblíbený Cererit či jiné dusíkaté hnojivo.

U mladých stromků v této době také odstraňujeme konkurenční výhony a letorosty zahušťující korunu. U mladých meruněk provádíme tzv. Šittův řez – to znamená, že v prvních letech po výsadbě, tedy mezi 2 - 3 rokem, zaštípneme hlavní výhony, na kterých se vyvinulo 12 - 15 listů. Tím se podpoří tvorba plodného obrostu už ve spodní části koruny a zbrzdí se bujný růst hlavních větví.

Jahody
Ať už tuto oblíbenou pochoutku pěstujeme na klasických záhonech nebo jsme se rozhodli použít při jejich výsadbě černou plastickou fólii či jsme jim vyhradili místo v truhlících na balkóně, nastal čas, kdy začneme sklízet plody své jahodářské práce. Ještě před začátkem sklizně bychom měli podkládat dozrávající plody dřevitou vlnou, čistou slámou, chvojím, případně můžeme použít speciální plastové košíčky. Všechny tyto pomůcky nám pomohou uchránit plody před znečištěním i zabránit jejich případné hnilobě.

Jahody sklízíme většinou brzy ráno či k večeru, abychom zabránili jejich rychlému měknutí v poledním žáru. Vybíráme si vybarvené, ale ještě pevné plody, které trháme opatrně s malou stopkou a klademe je do mělkých loubkových košíků nebo lísek. Po sběru uložíme plody hned do chladu. Při sběru trháme současně i poškozené a napadané plody, které dáváme do zvláštní nádoby a pak je zlikvidujeme. Pokud bychom je ponechali na záhonech, mohly by nakazit další dosud zdravé plody.

Ochrana jahod
Nejvážnější chorobou jahodníku je tzv. plíseň šedá, která se šíří zvláště za deštivého a teplého počasí a bují na keřích přehnojených dusíkem. Této nemoci se bráníme celým souborem ochranných opatření. Ve vlhčích polohách pěstujeme jen jednoleté, maximálně dvouleté jahodníky. Výsadbu zakládáme v řidších řadách ve směru severojižním. V předjaří čistíme sazenice od starých listů a často půdu kolem nich plejeme a lehce kypříme. Plody pak podkládáme a hnijící co nejčastěji (v době sklizně i několikrát denně) sbíráme. Chemickou ochranu vyhledáváme až jako nejkrajnější řešení, ale většina zahradníků se jí raději zcela vyhýbá.

Zelenina
V pěstovaných porostech zeleniny kypříme povrch půdy, přihnojujeme a podle potřeby je zaléváme. Pokračujeme ve sklizni raných odrůd a na jejich místo vysazujeme další. Vyséváme pór, řeřichu zahradní, vysazujeme sazenice poloraných odrůd kedluben, polorané a polopozdní odrůdy hlávkového zelí, hlávkovou kapustu, kadeřávek a rané odrůdy růžičkové kapusty. V druhé polovině měsíce můžeme ještě sázet květák a vysévat karotku. Pokud je sucho, nesmíme zapomenout na pravidelnou a dostatečnou zálivku.

Rajčata v této době přivazujeme k tyčkám, zaštipujeme je a ponecháváme jen jeden nebo dva výhony. Zaléváme je zásadně spodem nejlépe do rýh, které předem vyhloubíme.

Na vinici
Máme-li vinici, neměli bychom se v červnu téměř narovnat. Je potřeba ji v této době často okopávat a plít. Mladé sazenice obzvláště potřebují kypření hrůbků a v polovině června vyžadují první přihnojení ledkem vápenatým. Hnojíme tak, že na každý keř rozsypeme jednu malou hrstku ledku kolem sazenice. Na keřích necháváme vyrůstat podle jejich síly 1 - 2 výhony, ostatní odstraníme. Letorosty zastrkujeme do dvojdrátí drátěnek. Před květem je postřikujeme již podruhé organickými fungicidy proti onemocnění zvanému peronospora a do postřiku přidáme i 1% Dykol na ochranu proti obaleči révovému. Jakmile se na květenstvích objeví malé bobulky velikosti 2 mm, postříkáme vinici potřetí proti peronospoře a současně proti oidiu. Nejlépe se osvědčuje postřik smíchaný z 0,6 % Novozitu N-50, 0,4 % Kuprikolu a 0,4 % Sulikolu.

-šum-

Komentáře

Načítám komentáře...

  • Zahrada
  • Autor:
  • Vydáno:

Doporučujeme

Hledáte osvědčenou firmu na rekonstrukci?

Zadejte si poptávku v kategoriích: rekonstrukce,zahrada.
Najdeme Vám ověřené firmy a řemeslníky s referencemi od zákazníků jako například: designové úpravy bytu, Rekonstrukce kanceláře/ateliéru, Rekonstrukce bytu, nová koupelna a WC.