Červenec v sadu

Červenec v sadu

Dobrý hospodář může být v tomto období samozásobitelem. Kdo má rád sladké, jistě si užije od knedlíků přes nákypy, poháry, lívance až k moučníkům, kde zdařile prostřídává jahody, borůvky, maliny, rybíz, angrešt, třešně, višně, meruňky a ke konci měsíce občas i letní jablka. Jahodník Sklizeň zahradních jahod je již...

Dobrý hospodář může být v tomto období samozásobitelem. Kdo má rád sladké, jistě si užije od knedlíků přes nákypy, poháry, lívance až k moučníkům, kde zdařile prostřídává jahody, borůvky, maliny, rybíz, angrešt, třešně, višně, meruňky a ke konci měsíce občas i letní jablka.

Jahodník
Sklizeň zahradních jahod je již za zenitem. Sem tam ještě nějaká „opozdilka“ dozraje, a tak na jeho záhonech nastává čas úklidu a regenerace. Rostliny okopeme, zavlažíme a pohnojíme, nejlépe Cereritem nebo kvalitním kompostem, případně chlévskou mrvou. Zakládáme také nové výsadby jahodníku. Nezapomeňme, že tříleté porosty bychom měli zrušit a záhony můžeme využít pro pěstování pozdní zeleniny nebo je můžeme osít rostlinami na zelené hnojení. Pokud množíme výsadbu z vlastních jahodníků, odebíráme vždy jen první dceřinou rostlinu na vyhánějící odnoži.

Třešně a višně
V červenci pokračuje sklizeň třešní a začínají dozrávat i višně. Trhat toto ovoce bychom měli velmi opatrně, protože pokud odtrháváme nešetrně stopky od větví, můžeme poškodit i pupeny, z nichž vykvétají květy v následujícím roce, které jsou právě skryté v místě přirůstajících stopek. Tyto peckoviny bývají vítanou pochoutkou pro řadu drobných opeřenců, a tak pokud se s nimi nechceme dělit o úrodu, je potřeba ji zabezpečit proti jejich náletům. Nejvíce se osvědčuje zavěsit do korun stromů staniolové třásně.

Další nebezpečí pro sadaře číhá v podobě tzv. vrtule třešňové. Její bílé beznohé larvy se zavrtávají do dužnatých plodů a vyžírají jejich obsah, zejména u pozdnějších odrůd. Nejlepší likvidací tohoto škůdce je okamžité ničení všech napadených plodů.

Meruňky a broskve
Oblíbeným voňavým ovocem bývají meruňky a broskve. Přitom se jim v našich zeměpisných podmínkách příliš nedaří. Vyžadují skutečně chráněná stanoviště, s úspěchem je lze pěstovat ve volném terénu nejvýše do 350 m n. m. Pokud tyto podmínky nesplňujeme, měli bychom se alespoň pokusit objevit teplé a slunné místo, chráněné před větry a mrazy. Daří se jim na úrodných, lehčích, ne příliš suchých a propustných půdách s dostatkem vápna. Dalším nebezpečím je v našich podmínkách brzké kvetení těchto dřevin, kdy lehce mohou květy spálit mrazíky. Navíc především broskvoně vyžadují častou a pravidelnou vláhu, takže nemůžeme předpokládat, že nás obdarují kvalitními plody, když je vysadíme na zahrádce u chaty či chalupy, kam zajíždíme jen občas.

Sklizeň broskví a meruněk
Broskve češeme, když zelená barva začne prosvítat, plody voní a povrch plodů u stopky po smáčknutí lehce povolí. Pro přímý konzum se sklízejí meruňky v plné zralosti, pro konzervování o několik dní dříve. Oba druhy teplomilného ovoce se snadno omačkají, a proto je nikdy nesetřásáme a vůbec s nimi zacházíme co nejšetrněji. Trháme je bez stopek. Klademe je buď přímo na lísky nebo do loubkových košíků. Načesané ovoce nenecháváme nikdy ležet na slunci, ale vždy je ihned uklidíme do chladna a temna.

Rybíz
Toto drobné kulaté ovoce má nejeden z nás ve svých vzpomínkách spjaté s létem a prázdninami. Děti zahrádkářů vědí, že první polovina července bývá ve znamení jeho sběru a většinou se snaží této nepříjemné a piplavé práci vyhnout. Ovšem na druhé straně takový koláč z čerstvého rybízu dokáže nabudit chuťové buňky.

Jestli se o tyto keře či malé stromky dobře staráme, spolehlivě prozradí velikost a množství plodů. Mají-li bobule dobře vyzrát a být sladké, potřebuje rostlina slunné stanoviště na živné, mírně kyselé humózní půdě. Keře by také měly být vysázené ve vzdálenosti minimálně 150 cm. Půdu vylepšujeme odleželým hnojem nebo vyzrálým kompostem.

Když plody otrháme, je právě vhodný čas na řez těchto dřevin. Červené a bílé rybízy plodí na dvouletém až tříletém dřevě, černý rybíz naproti tomu na dřevě jednoletém. Podle toho je odlišný i způsob řezu. U obou skupin se odřezávají výhony směřující dovnitř keře i všechno staré dřevo. Nechává se asi 8 silných výhonů. U černého rybízu se navíc každý rok odstraní všechny odplozené výhony. U červených a bílých rybízů se úplně vyřežou výhony, které jsou starší než 3 roky, ostatní plodné výhony se zkrátí asi na 6 oček. Staré odplozené výhony postupně nahrazujeme novými větvemi, které vyženou ze země. Tímto způsobem rostlinu zmlazujeme.

Angrešt
Angrešty sklízíme až v plné zralosti, v době od poloviny června do konce července podle počasí i odrůdy. Po sklizni stromky či keře prořezáváme podobně jako rybíz. Korunu udržujeme světlou a vzdušnou a vytváříme ji z nejvýše deseti silných výhonů.

Maliny
Maliník plodí na prutech až 3 m dlouhých. Rostlina potřebuje slunnou až poloslunnou polohu, nároky na půdu má nepatrné. Podle odrůdy zrají maliny v červenci nebo v srpnu. Některé odrůdy dokonce plodí na podzim podruhé. Maliník tedy v létě nestříháme, ale k řezu se odhodláme až koncem roku, kdy odplozené výhony odstříháme u země. Zároveň prosvětlíme z kořenů vyhánějící mladé pruty tak, aby na 1 m2 zůstalo asi deset prutů.

Ochrana budoucí úrody
Pokud je sucho, stromy hojně zaléváme, v opačném případě může dojít k zvýšenému opadu nevyzrálých plodů, např. u jabloní. Nezapomínáme podpírat větve přetížené ovocem, aby nedošlo k jejich odlamování. Sbíráme spadané plody a zpracováváme je, nahnilé ovoce likvidujeme, abychom nenakazili zdravé plody. Zamezíme tím především šíření miniliózy a obaleče jablečného. Proti nabodávání ovoce hmyzem se můžeme bránit tak, že na stromy věšíme láhve s trochou sirupu či se zbytkem piva, které slouží jako vynikající lapače.

-šum-

Komentáře

Načítám komentáře...

  • Zahrada
  • Autor:
  • Vydáno:

Doporučujeme

Hledáte osvědčenou firmu na rekonstrukci?

Zadejte si poptávku v kategoriích: rekonstrukce,zahrada.
Najdeme Vám ověřené firmy a řemeslníky s referencemi od zákazníků jako například: Rekonstrukce bytu, Návrh a realizace podkrovního bytu, Koupelna.