Leden je měsícem největšího klidu přírody. Naše zahrádka by měla správně být pod sněhem, který ochrání rostliny před promrznutím i prudkým prohřátím během slunečných dnů. Pokud tedy bydlíme ve vyšších oblastech a máme štěstí na počasí, procházíme se mezi bělavými záhony a občas setřásáme přílišnou sněhovou nadílku z větví okrasných dřevin. Čerstvá pokrývka ze sněhových vloček nám po ránu ukáže, kdo naši zahrádku navštívil. Bezpečně tak objevíme každou díru v plotě i místo, kam měl nezvaný návštěvník namířeno. Dost možná vyměníme na krátký čas motyku a rýč za tesařské nebo drátenické nádobíčko a zahrajeme si na řemeslníky. Nezapomínejme na ptačí obyvatele naší zahrady Ptákům je možné přilepšovat jak na vlastní zahradě, tak v lese. Do krmítka před okno je lákáme především pro vlastní potěšení, do lesa jim pak nosíme potravu, když je všechno zelené delší dobu pod silnou vrstvou sněhu. „Ptačím vegetariánům„ můžeme podstrojovat slunečnicovými semeny a obilným zrním. Pěnkavám, čížkům, hýlům, dlaskům a strnadům, ale i strakapoudům, žlunám a zčásti sýkorkám můžeme tato semena přimíchávat k hovězímu loji a otrubám. Kosi, střízlíci, pěnice, sýkorky, šoupálci a červenky si velice rádi smlsnou na směsi hovězího loje, otrub a ovesných vloček. Většině ptáků se pak zavděčíme bobulovými plody a zbytky ovoce. Krmení bychom neměli sypat pouze na jednu hromadu, ale na několik místeček, abychom tak snížili riziko šíření chorob. Používáme-li krmítko, měli bychom ho pravidelně čistit a občas i vydesinfikovat. Leden na blátě Ne každému však bude dopřáno těšit se z jiskřící sněhové pokrývky po celou zimu. V nižších oblastech a zejména v okolí větších měst nás spíš budou pronásledovat dešťové srážky, které občas nečekané mrazy promění v ledovou masu. Když tato těžká tuhá hmota několikrát po sobě roztaje, umrzne a opět roztaje, nadělá zejména mezi přezimujícími trvalkami a kořeny malých keříků pěknou paseku. Určitě při procházce zahrádkou objevíme obnažené hlízy nebo kořínky, které vypadají, jako by je někdo vytahal ze země. Všechny odkryté rostlinky a kořeny stromů je dobré zamáčknout a přihrnout zemí. Po pečlivé kontrole opět přikryjeme záhon větvičkami chvojí. Rozhodně na ně ještě dojde. Prořezávání okrasných dřevin Za bezmrazých dnů se už můžeme pustit do prořezávání okrasných stromů a keřů, které ještě nemají vyvinuté květní pupeny. U rašících dřevin, jako je například zlatice, šeřík, štědřenec, slivoň aj., se omezíme pouze na nejnutnější prosvětlovací řez. Prosvětlujeme rovněž hustě rostoucí popínavé dřeviny. Naproti tomu hluboce seřezáváme keře kvetoucí na jednoletém silném dřevě, což je například komule a tavolník. Bezmrazé dny jsou vhodné rovněž k seřezávání a zmlazování živých plotů. Péče o odpočívající trávník Suchého a zdánlivě předjarního počasí s teplotami šplhajícími nad nulu můžeme rovněž využít ke kontrole trávníku. Častým problémem bývá překyselení půdy, které lze rozpoznat podle zelených mechových ploch, které vytlačují rovnoměrnou travní pokrývku. To se dá napravit drtí dolomitového vápence, který rozhodíme v doporučeném množství po zatravněné ploše. Kdybychom prorůstání nezabránili, mohla by nám na jaře sekačka vytrhat trsy mechu i s trávou a náš zelený koberec by vypadal jako napadený prašivinou. Za stejných meteorologických podmínek můžeme ale trávník i hnojit. Lze na něj rozhodit až 2 cm silnou vrstvu kompostu, který promícháme s doporučeným hnojivem. Určitě nic nezkazíme, pokud využijeme tradičního receptu a přidáme na 1 m3 2 až 3 kg Thomasovy moučky a 1 až 2 kg síranu draselného. Za silných holomrazů však na trávu raději nebudeme vstupovat či dokonce po ní jezdit s kolečkem. Promrzlé listy by se ulámaly a po oteplení se objevila hnědá místa, kterých bychom se dlouho a obtížně zbavovali. -šum-