Leden v sadě

Leden v sadě

Podle jména by první měsíc kalendářního roku měl být utkaný z ledu a sněhových vánic, ale v našich podmínkách se občas naopak oblékne do zdánlivě předjarního kabátu, a ta pravá třeskutá zima přichází až v únoru a leckdy se sněhové nadílky dočkáme ještě na počátku května. I letošní počátek ledna trhá teplotní rekordy a...

Podle jména by první měsíc kalendářního roku měl být utkaný z ledu a sněhových vánic, ale v našich podmínkách se občas naopak oblékne do zdánlivě předjarního kabátu, a ta pravá třeskutá zima přichází až v únoru a leckdy se sněhové nadílky dočkáme ještě na počátku května. I letošní počátek ledna trhá teplotní rekordy a mnohde se u dřevin nalévají pupeny. Ale pozor, třeba už zítra nás zastihne sněhová pohroma a mrznout bude, jako když praští.

Setřásání sněhu
V lednu bychom měli správně osvobozovat koruny stromů od nánosů bílé pokrývky. Pokud nám přece jenom spadne z nebe, nebudeme ji střásat hráběmi ani tyčí, ale použijeme k tomu obyčejné koště. Je to nejjistější způsob, jak promrzlé větve nepoškodit. Shozený sníh pak nevynášíme ze zahrádky, ale nahrneme ho okolo kmenů menších stromků nebo rozhodíme po zeleninových záhoncích. Ochrání kořeny rostlin před silnými mrazy a navíc umožní rovnoměrné zásobování promrzlé půdy vláhou.

Mrazové pukliny
Sněhu jsme si na začátku letošního roku sice moc neužili, zato nás ale mohou provázet prudké výkyvy počasí. Ostré sluneční paprsky střídající se s nočními mrazy dokáží způsobit rozpraskání kůry kmenů. Jestliže zde objevíme pukliny, vyřízneme zahradnickým nožem poškozené místo, pokud možno až na zdravé dřevo, a ránu ošetříme Santarem nebo některým z doporučených ochranných latexových nátěrů. Před očekávaným příchodem mrazů je třeba ošetřený strom ochránit tkaninou, rohoží nebo polystyrénovým krytem.

Rakovinová onemocnění
Neošetřená poškození kůry mohou umožnit napadení dřeva poloparazitickými houbami a posléze rakovinou. Pokud se už tak stalo a objevíme na kmeni rakovinový nádor v podobě rozpraskané boule, ze které vytéká kleotok, postupujeme obdobně jako při ošetření puklin s tím rozdílem, že nemocné místo odřízneme s větším okrajem zdravého dřeva, především zespodu. Obvykle začínáme řez asi 20 cm pod napadeným místem. Před nanesením ochranného nátěru ještě ránu vydesinfikujeme doporučeným prostředkem. (Tradičně byl jako desinfekce používán také obyčejný kuchyňský ocet.) Nakonec ještě vydesinfikujeme nůž v 20% roztoku formalinu nebo ho protáhneme nad plaménkem hořící sirky.

Napadené větve odřízneme a celé zlikvidujeme. Zásadně je ani po rozdrcení nepřidáváme do kompostu, ale podle možností je rozsekáme a spálíme nebo naházíme do hlubší odpadové jámy v koutě zahrady a ještě před zavezením důkladně zasypeme vápnem.

První pomoc
Výše zmíněná opatření řezem provádíme zásadně za bezmrazého a suchého počasí, kdy kůra stromů není promrzlá ani nasáklá vodou. Za silných mrazů se rozhodně do podobných razantních zásahů pouštět nebudeme. Neznamená to však, že necháme postižený strom bez pomoci, aby dále chřadnul. Jako první pomoc ovineme postižený kmen vlhkou tkaninou s jílem, čímž dočasně ochráníme strom před dalším vnitřním poškozením a vysycháním. Až dojde k déletrvajícímu oteplení, můžeme ochrannou tkaninu odmotat a provést záchranný řez.

Prevence – předpoklad úspěchu
Jestliže jsme žádné postižené místo neobjevili, buďme rádi, ale zároveň neskládejme ruce v klín. Nízké teploty hluboko pod nulou nás nejspíš teprve čekají. Pokud jsme tak ještě neučinili v minulých měsících, můžeme kmeny stromů a spodní část koruny natřít vápenným roztokem. Ochranný nátěr nejenom zabrání přehřívání dřeva ostrými slunečními paprsky, ale současně ochrání kůru před možným okusováním zajíců, které pach vápna evidentně odpuzuje.

Nové a odolnější
I při poměrně dobré péči se nám však může stát, že některý z ovocných stromů či keřů nevydrží rozmary narušené přírody a odejde. Pak bychom před zakoupením nové rostliny měli zkonzultovat její vhodnost s odborníkem ve specializovaném zahradnictví. Stále totiž přibývají nové odrůdy, které jsou daleko odolnější vůči nízkým teplotám, nemocem či znečištěnému ovzduší. Například u jabloní patří k velice mrazuvzdorným odrůdám Remo, Rene, Reglindis, Rewena a Retina, mezi nejodolnější hrušky pak řadíme Gellertovu máslovku či Trévouxskou ranou. Zkušený zahradník nám pak může doporučit i vhodnou kombinaci chutného ovoce a odolné podnože.

Kompromis s opeřenci
Kromě rozmarů počasí nám však mohou způsobit škody i ptáci, kteří při nedostatku potravy někdy vyklovávají i pupeny ovocných stromů a keřů. Největší škody dokáží způsobit vrabci, kosi, drozdi a hýlové. Preventivní ochranou může být chemický postřik, například Nitrosanem 25 nebo Arborolem či nátěr jejich přídavkem do vápenného mléka, popřípadě různá zastrašovací cingrlátka.

Na druhé straně jim ale můžeme nabídnout něco chutnějšího na přilepšenou, čemu dají evidentní přednost. Jsou to například slunečnicová semena, ovesné vločky, ale i drobky tvrdého (nikoliv čerstvého !!!) chleba či kousky ovoce. Krmítko samozřejmě umístíme co nejdál od ovocných stromů, třeba i mimo pozemek ovocné zahrady.

-ra-

Komentáře

Načítám komentáře...

  • Zahrada
  • Autor:
  • Vydáno:

Doporučujeme

Hledáte osvědčenou firmu na rekonstrukci?

Zadejte si poptávku v kategoriích: rekonstrukce,zahrada.
Najdeme Vám ověřené firmy a řemeslníky s referencemi od zákazníků jako například: designové úpravy bytu, Rekonstrukce bezbariérová koupelny, Návrh a realizace podkrovního bytu.