Letošní podzim je opravdu nevybíravý! Extrémně studené počasí v minulém měsíci rozhodně neprospělo nám ani zahrádce. Jak se zdá, po loňském celkově teplém roce přijde letos opravdová zima. Nečekejme proto, až nás počasí znovu „podrazí“, a připravme raději ovocné stromy a keře na prudké ochlazení.

Ochrana dřevin Pomoc proti působení mrazu budou potřebovat nejvíce čerstvě vysazené ovocné stromky, především meruňky a broskvoně. Nejlepší ochranou jim bude, když je vysadíme poblíž prosluněné stěny domu, který trvale obýváme. Pak budeme mít jistotu, že jim ani při třeskutějších zimách nepromrznou kořeny.

Máme-li vysazené stromky v odlehlejším koutu zahrady daleko od obytné budovy nebo je pěstujeme na oddělené zahrádce, je třeba kořeny stromků i mladé kmínky důkladně zajistit proti mrazům. Půdu okolo kořene mírně provzdušníme vidlemi a kolem kmenů navršíme hromádku z mulčovací kůry nebo shrabaného listí. To by ale nemělo přijít těsně ke kmeni, aby se tam neusídlily myši. Pokud se nacházíme ve vyšších oblastech, máme výhodu, že nám přirozenou ochranu poskytne sníh. Neměli bychom však na něj stoprocentně spoléhat, protože počasí je vrtkavé a holomrazy nás mohou zaskočit, když je nejméně čekáme.

Zajištění kmene a koruny Kmeny mladších stromků nejlépe ochráníme pomocí fólie, kterou je ovšem neobalíme jako pumpu, ale napneme ji přes dřevěnou nebo kovovou kostru. Stejně dobře nám mohou posloužit polystyrénové desky, které ke kostře důkladně připevníme, aby je neodnesl vítr. Dá se říci, že je tato varianta ještě výhodnější, protože stromek bude mít dostatek vzduchu a nebudou se okolo srážet vodní páry.

Na zimu ovšem připravíme i starší ovocné stromy, které už nepotřebují tak důkladnou ochranu jako čerství „zelenáči“. Pro jistotu jim natřeme kmeny vápenným mlékem, které je ochrání nejenom proti okusu zvěří, ale též před prudkými slunečními paprsky, jež mohou značně zvýšit už tak dost velké teplotní výkyvy mezi dnem a nocí. Předtím ale musíme kůru důkladně očistit od borky a především od škůdců, kteří si v jejích záhybech hledají zimoviště. A tak nejprve vezmeme do ruky drátěný kartáč a teprve pak sáhneme po štětce. Kmeny natíráme zhruba do výšky 100 až 150 cm. Na základě povětrnostních okolností pak ještě můžeme obalit stromy chvojím, silným papírem, případně obtočit pletivem. Jako poslední upevníme na konec kmene pod rozvětvenou korunu lapače hmyzu, které později spálíme.

A co dál? Při té příležitosti odřízneme poškozené a nemocné větve, popřípadě abnormálně rozvětvené metlovité výhony. Naší pozornosti teď určitě neujdou rakovinné nádory v podobě popraskaných „bochníků“, ze kterých vytéká klejotok. Postižená místa vyřízneme ostrým nožem až na zdravé dřevo a zatřeme prostředkem na ošetření ran, například stromovým balzámem.

Rozhodně bychom neměli zapomenout na podporu větví proti mokrému sněhu. To se týká jak mladých, tak i vyšších ovocných stromů, které mají rozložitou korunu. Pro jejich ochranu si opatříme dřevěné podpěry, nejlépe vidlice z lesního dřeva, které zarazíme do země a podepřeme jimi ohrožené větve. Chceme-li svým miláčkům ještě více prospět, obalíme místo, kde se podpěra stýká s větví silnou látkou.

Poslední příležitost Až do příchodu mrazů ještě máme možnost výsadby některých ovocných stromků, jako jsou například jabloně, hrušky, třešně a bobuloviny. Před vlastní výsadbou je ale musíme uschovat na vhodném místě, kam nefouká vítr, nedopadají přímé sluneční paprsky a nemůže tam mrznout.

Před vysazením na trvalé stanoviště musíme nejenom vyhloubit jámy, ale též připravit vhodnou zem. Nejideálnější bude vykopaná a prosetá půda, do které zapravíme kompost a posypeme ji kostní moučkou. O hloubení jam a vlastním sázení už bylo řečeno (i na webových stránkách tvujdum.cz) mnoho, tak jenom připomeňme, že musí být tak veliké, aby se do nich kořeny bez ohýbání vešly. Před vlastní výsadbou do země zarazíme kůl a na dno přidáme vrstvu proleželého kompostu. Stromek má přijít tak hluboko, aby místo po štěpování zůstalo těsně nad povrchem. S výjimkou maliníku už řez nadzemních výhonků v tuto dobu provádět nebudeme a počkáme s ním až na jaro.

Pryč s nimi! Po opadu listí znovu zkontrolujeme ovocné stromy a zlikvidujeme všechny nahnilé plody, které se zbytečně stávají zdrojem houbovitých chorob. Podle možnosti odstraníme ovoce, které již nestačilo dozrát a použijeme ho k výrobě kompotů nebo alespoň přihodíme na kompost. Nemá cenu ho nechávat na větvích kvůli ptáčkům, nejspíš by zplesnivělo a neměl by z něj užitek nikdo. Uděláme lépe, když ho včas očešeme a opeřencům v zimě nasypeme do krmítka nějaké pochoutky, jako jsou třeba slunečnicová semínka.

-ra-Foto: www.isifa.com