Prosinec v zeleninové zahrádce

Pro pěstitele zeleniny zahrádkářská sezóna posledním měsícem roku nekončí. Musí zrýt a pohnojit prázdné záhonky, nachystat...

Pro pěstitele zeleniny zahrádkářská sezóna posledním měsícem roku nekončí. Musí zrýt a pohnojit prázdné záhonky, nachystat ochranu pro přezimující zeleninu a samozřejmě i pravidelně kontrolovat uskladněnou úrodu. Kromě toho na něho čeká údržba opotřebeného, popřípadě nákup nového nářadí. „Ladem“ nezůstane ani jeho intelekt. S tužkou v ruce a spoustou chytrých příruček na stole bude spřádat plány na dosažení co nejlepší úrody v příštím roce. Je třeba navrhnout optimální sled jednotlivých druhů zeleniny a vyvarovat se kombinace rostlin, které si vzájemně neprospívají.

Stále zelená
Zeleninová zahrádka neupadá na rozdíl od ovocné nebo okrasné do úplného zimního spánku. Ve studených pařeništích nebo i přímo pod širým nebem zůstává pastinák, zimní salát, černý kořen a další druhy odolné zeleniny, které nám na jaře poskytnou zdroj čerstvých vitamínů. Spolu s nimi zůstávají v půdě i rostliny, které budeme konzumovat během zimních měsíců. Je to například pór, špenát, kadeřávek, polníček a růžičková kapusta. Ta má dokonce jemnější chuť, když ji sklidíme až po přejití prvních mrazíků.

Trocha péče se vyplatí
Ať už se některý ze zmíněných druhů zeleniny v brzké době objeví na našem kuchyňském stole, nebo budeme čekat na jeho sklizeň skoro až do jara, měli bychom i jemu poskytnout stejně jako okrasným rostlinám ochranu proti holomrazům. Proto přihrneme k rostlinám trochu více země a záhon po celé ploše obložíme slámou, popřípadě i suchým listím. S chvojím ze smrkových větví to raději nebudeme přehánět a použijme ho pouze k přikrytí holé země. Mohlo by nás při konzumaci nepříjemně píchat v ústech.

Co, kdy a jak sklízíme?
Růžičková kapusta patří k těm druhům zeleniny, které špatně snášejí velké tepelné rozdíly, a proto ji při častém střídání mrazů a prudkého oteplení raději sklidíme už v prosinci. Nacházíme–li se však v klimaticky příznivější oblasti, kde prakticky po celou zimu zůstává sněhová pokrývka, můžeme ji nechat na záhonku třeba až do února.

Při zimní sklizni neodlamujeme postupně jednotlivé růžičky ani listy, jako to děláme během vegetace, protože pomáhají rostlině regulovat „tělesnou“ teplotu. Mnohem výhodnější bude odříznout současně košťál i s růžičkami. K delšímu uchování můžeme celou rostlinu vyrýt i s kořeny a založit ji do hlubokého pařeniště.

Polníček se sice postupně sklízí již od října, odolné odrůdy nám však při vhodném zazimování vydrží až do března. Musíme je ovšem sklidit dříve, než začnou vybíhat do květů. V pařeništi můžeme polníček sklízet po lístcích, na záhoncích je výhodnější vyříznout celou rostlinu najednou.

Špenát se sklízí obdobně jako polníček, tedy postupným otrháváním listů, nebo vyříznutím celé rostliny i s částí kořenů. Je však třeba obnaženou zem znovu zakrýt, abychom ochránili zbylé rostlinky. Ke sklizni využíváme zásadně suchého počasí, protože mokré listy se snadno zapaří a rychle vadnou. Pokud ale nemáme jinou možnost, okamžitě po sklizni rostlinu zpracujeme.

Kadeřávek je otužilá rostlina, která přečká běžnou zimu i bez ochrany. Labužníci dokonce sklízejí její zkadeřené listy až po prvních mrazících, kdy teprve dostávají tu pravou chuť. Pokud nám zachutná a budeme toužit po větších výnosech, vyplatí se vyjmout celou rostlinu i s kořeny, zasadit ji do větší nádoby nebo polyetylénového pytlíku a umístit ve světlejším sklepě, nevytápěném skleníku nebo alespoň v chladné místnosti.

Pór je rovněž otužilá rostlina, kterou můžeme postupně sklízet od časného podzimu až do jara. (Abychom byli úplně přesní, tak pouze pór zimní, protože existuje ještě pór letní, který se však u nás příliš nepěstuje.) Zimnímu póru se naopak dobře daří ve vyšších a chladných polohách, kde se často pěstuje jako následná rostlina po košťálovinách.

Rychlená zelenina
Existují některé druhy zeleniny, které v tuto dobu běžně nesklízíme, ale můžeme si je narychlit, aby se také mohly v zimních měsících objevit na našem stole. Patří k nim například čekanka, petržel, ale také kořen pampelišky aj. Postupujeme tak, že po vyjmutí ze země necháme celé rostliny ležet na hromadě v nevytápěné místnosti, pak zkrátíme jejich listy na 3 až 4 cm a založíme do bedýnky s vlhkým pískem. Před samotným rychlením je přeložíme do kbelíku naplněného zhruba do poloviny zeminou a uložíme do tmavé místnosti o teplotě 15 až 20 °C. Nemáme–li vhodný prostor k dispozici, kbelík alespoň zakryjeme neprůsvitným materiálem.

-ra-

Komentáře

Načítám komentáře...

  • Zahrada
  • Autor:
  • Vydáno:

Může vás zajímat

matkamiminoTěhotenství

Doporučujeme

Hledáte osvědčenou firmu na rekonstrukci?

Zadejte si poptávku v kategoriích: rekonstrukce,zahrada.
Najdeme Vám ověřené firmy a řemeslníky s referencemi od zákazníků jako například: Rekonstrukce kanceláře/ateliéru, rekonstrukce koupelny a WC, Rekonstrukce 7 bytů v činžovní domě včetně fasády a balkónů.