Únor je měsícem nejsilnějších mrazů, ale zároveň slunných dnů, kdy denní teplota šplhá poměrně vysoko nad nulu. Je jasné, že při tak strmých výkyvech počasí by se zelenině na venkovní zahrádce příliš nedařilo. Je však nejvyšší čas se na začátek sezóny připravit. Začínáme od země Za příznivého počasí se můžeme věnovat ošetřování zahradnické zeminy, bez níž bychom nemohli jarní práce vůbec zahájit. V dostatečném předstihu před výsevem přihnojíme záhony vyzrálým kompostem a podle pH půdy také vápencem nebo kostní moučkou. K rovnoměrnému prohřátí a zároveň ochraně proti náhlým mrazům poslouží menší vrstva mulčovací kůry. Venkovní záhony je ovšem také možné přikrýt lisovanou geotextilií. Péče o kompost S největší pravděpodobností bude třeba přeházet kompost a podle možností ho prolít močůvkou. O tom, zda je už skutečně dobře rozložený a má neutrální reakci, se přesvědčíme poměrně jednoduchým způsobem za pomoci semínek řeřichy. Misku nebo mělký květináč naplníme kompostem, do kterého vysejeme řeřichu. Pokud nám vzejdou rovné sytě zelené rostlinky, máme jistotu, že je kompost dostatečně vyzrálý a můžeme se pustit do přehazování. Naopak žlutí a pokřivení „mrzáčkové“ nás upozorňují, že máme kompost ještě nechat uležet. Království za koňský hnůj Od konce měsíce až do poloviny března rovněž zakládáme poloteplá pařeniště. K nejvhodnějšímu materiálu stále patří čerstvý koňský hnůj, který před uložením navršíme na hromadu a necháme prohřát. Ničím ho nezakrýváme ani nedusáme, aby teplotvorné bakterie měly maximální přístup vzduchu. Jakmile se začne pařit, vyprázdníme a provětráme pařeniště, na dno nasypeme menší vrstvu písku nebo škváry a na ni navršíme 30 až 40 cm hnoje. (Pokud ho předtím promícháme asi s jednou třetinou suchého listí, nevyvine sice tak vysokou teplotu, ale zato vydrží hřát déle.) Nakonec hnůj zakryjeme 10 až 15 cm silnou vrstvou zahradní zeminy bohaté na humus a pařeniště přikryjeme skleněným nebo plastovým krytem, který zastíníme třeba rohoží. Co si počít bez koně? Když nemáme možnost sehnat koňský hnůj, lze jako náhradní (i když méně účinné) řešení použít různý organický odpad, například staré seno, slámu nebo listí. Tento materiál musí být ovšem dostatečně vlhký, a proto ho po naplnění do pařeniště řádně pokropíme, pokud možno teplou vodou. Do směsi je rovněž možné zamíchat králičí bobky, které třeba seženeme snadněji. Stejně dobře nám v případě možnosti poslouží hnůj od ovcí nebo koz. Kravinec nemá smysl do pařeniště přidávat, protože je málo výhřevný. Za zcela nevhodný se pak považuje hnůj prasečí. Kdy začít? Jakmile nám pařeniště začne hřát, můžeme se pustit do vysévání. (Několik dní před samotným výsevem bychom ovšem měli pařeniště za pěkného počasí pravidelně a řádně větrat!) V tuto dobu obvykle vyséváme ranou zeleninu nebo druhy s delší vegetační dobou. V první polovině měsíce je to obvykle celer, salát a květák, v druhé části pak zelí, kapusta, kedluben, řapíkatý celer, brukve a cibule pro předpěstování sazenic k jarní výsadbě. Doporučení nejvhodnějšího způsobu a přesného termínu výsevu příslušného druhu kultivaru zeleniny nalezneme na zadní straně sáčku se semeny. Zahrádka na parapetu Nemáme-li dosud vlastní pařeniště, můžeme k pěstování využít i okenní parapet, kam se nám vejde miska hluboká 3 až 5 cm. Nesmí však být přímo u tepelného zdroje a neměli bychom na ni také za mrazivých dnů otvírat okno. Sníženou vlhkost v místnosti nahrazujeme pravidelným, ale mírným kropením, popřípadě rosením. Ideální prostředí nám skýtají malé příklopné pařníčky z plastových hmot, které dostaneme v každé větší prodejně se zahrádkářskými potřebami. Potom ale musíme stejně jako u velkého zahradního pařeniště větrat, aby nedošlo k přemokření a výskytu houby. Venkovní výsev V oblastech s mírnějším klimatem můžeme začít již koncem měsíce sázet do rozmrzlé půdy, i když pařeniště bývá v těchto dnech stále jistější. V úvahu přichází špenát, polníček, listový salát, pór, karotka, cibule, černý kořen, hrách na vylupování a bob. Abychom nenechali nic náhodě, je lepší přikrýt záhon fólií nebo geotextilií. Pod takovou ochranou je pak možné pěstovat i méně odolnou zeleninu, jako jsou ředkvičky, mrkev, lebeda, ředkev a cibule. Nicméně se při výběru semen zajímejme o odrůdy vhodné pro jarní výsev. -šum-