Zima nám konečně pominula a šedivá zahrádka se začíná neodvratně zelenat a ožívat širokou škálou jarních barev. Květenstvím nás upoutají kromě malých letniček a trvalek i některé dřeviny. Na prvním místě to bude zlatice (Forsythia), jejíž různě tónované žluté květy otevírají podle zkušených zahrádkářů jarní sezónu. Z dalších ozdobných stromů a keřů to bude například meruzalka, sakura, mandloň trojlaločná, čilimník raný, kdoule a některé botanické druhy rododendronů. Z vřesovištních rostlin v dubnu rozkvétá například pieris japonský a pieris květnatý. Ke konci měsíce se už mohou bíle kvetoucími hvězdicovými květy pochlubit šťastní majitelé magnólie, která se při vhodném umístění stává jarní královnou zahrádky. Čas sázení Milovník okrasných dřevin se však v tuto dobu pouze nekochá jejich svěžími barvami, ale do ruky bere zahradní nářadí a začíná velice perně kutat. Vždyť právě duben je ideálním obdobím pro výsadbu okrasných dřevin bez ohledu na to, zda se jedná o stále zelené nebo opadavé stromky, keře nebo o jehličnany. Mnohé z nich je možné vysazovat i na podzim, v tomto měsíci však dáváme přednost rododendronům, vřesovištním rostlinám, stromkovým a pnoucím růžím. Jaro je rovněž vhodným obdobím pro vysazování celé řady popínavých dřevin. K nejznámějším a také nejméně náročným patří přísavník pětilistý. Pokud si myslíte, že tuto rostlinu neznáte, vzpomeňte si na lidový název psí víno a hned budete doma. Daří se jí jak na slunci, tak i na zpola zastíněných stanovištích, a není příliš "vybíravá" ani na půdu. Široké je rovněž její využití. Roste stejně dobře na plotech či pergolách jako na svazích či kamenných zídkách. V létě nám poskytne příjemný stín, na podzim nevšední zážitek z pestrobarevné mozaiky listů. Nezapomeňme! K jarní výsadbě využíváme pokud možno pouze dřeviny s kořenovými baly. Rozměry jámy přizpůsobíme velikosti kořenů, aby se neohýbaly do stran ani vzhůru. Ke kořenům vždy přidáme kvalitnější zeminu obohacenou vyzrálým kompostem. Vykopanou spodinu prosejeme a nahrneme dle možností až na povrch. Jako vždy pamatujeme na důkladnou zálivku, raději i víckrát po sobě. Teprve pak můžeme nahrnout do míst okolo kmenů humózní zeminu, popřípadě vrstvu mulčovací kůry, která zabrání nadměrnému odpařování. S hnojením nebudeme spěchat a počkáme si, až nově vysazené stromky a keře zakoření. Podmínka úspěchu Rododendrony a vřesovištní rostliny vysazujeme do mírně zastíněných míst s kyselejší půdou, kde jsou chráněny před přímými slunečními paprsky a vysušujícími větry. Ideální zeminou je pro ně zahradnický substrát nebo zahradní zem bez obsahu vápníku, která je promísená s rašelinou nebo lesní hrabankou z borového lesa a s pískem. Stejné nároky na půdu, polohu i ošetřování mají i zahradní azalky, jež na jaře každého roku oživí naši zahrádku spoustou květů. Sázíme je obvykle ve skupinách a tvoří vhodnou kombinaci jak s rododendrony, tak vřesovištními rostlinami. Kyselou půdu vyžadují i okrasné jehličnany, které však již nemusí mít chráněné stanoviště a často je vysazujeme jako solitéry. K výsadbě na jaře používáme zásadně narašené rostliny. Úprava řezem Běžné opadavé dřeviny těsně před výsadbou ještě seřízneme. Můžeme jim zkrátit výhonky až o dvě třetiny délky, přičemž vycházíme ze zásady, že ty kratší zkracujeme více než velké. Zároveň se podíváme na kořeny a poraněné zkrátíme ostrým zahradnickým nožem. Jehličnany a vzácnější opadavé dřeviny, pokud to není výslovně uvedeno v příbalovém letáku, nezkracujeme. Pouze jim odstraníme suché a nalomené výhonky. Vůbec neřežeme stále zelené třezalky, pivoňky, lýkovec, cesmíny, rododendrony, vilíny, magnólie aj. -ra-