Zeleninový záhon opět ožívá

Zeleninový záhon opět ožívá

Stará pranostika sice říká „Březen za kamna vlezem“, ale to rozhodně neplatí pro zahrádkáře. Jakmile sluníčko trochu vysuší půdu, můžeme začít s výsevem. V tomto období to bude především kořenová zelenina, tedy mrkev, petržel, černý kořen, pastinák, ředkvička a ředkev. Výběr stanoviště Dáme přednost místu, kde...

Stará pranostika sice říká „Březen za kamna vlezem“, ale to rozhodně neplatí pro zahrádkáře. Jakmile sluníčko trochu vysuší půdu, můžeme začít s výsevem. V tomto období to bude především kořenová zelenina, tedy mrkev, petržel, černý kořen, pastinák, ředkvička a ředkev.



Výběr stanoviště

Dáme přednost místu, kde dříve rostly okurky, rajčata nebo košťáloviny. Ideální je záhon s lehčí humózní a hlinitopísčitou půdou, kterou jsme na podzim vyhnojili uleželým kompostem doplněným minerálními hnojivy, případně i chlévským hnojem. Nyní už zem jenom lehce zkypříme železnými hráběmi, abychom zbytečně nenarušili příznivou droptovitou strukturu a co nejvíce ušetřili zásobu zimní vláhy. Pokud jsme tyto práce nestačili udělat před koncem loňského roku, můžeme to napravit ještě teď, nebudeme však už rýt tak hluboko. Musíme ale počítat s tím, že půda zrytá až na jaře rychle vysychá, hrudkovatí a špatně v ní klíčí semena. Proto je třeba takovému záhonu věnovat více pozornosti a dbát zejména o pravidelnou zálivku.



První cibulová zelenina

V březnu a dubnu lze už přímo na záhon vysévat i cibuli. Zde je ovšem třeba upozornit, že cibule pěstované přímo ze semene jsou vhodnější pro nižší a teplejší oblasti. Ve vyšších a chladnějších polohách dáváme přednost rostlinkám z předpěstované sadby.



Ve všech případech je pro pěstování cibule nejvhodnější humózní půda bohatá na živiny s neutrální reakcí. Podle možností vybíráme záhon, kde jsme v předchozím roce pěstovali košťáloviny, luskoviny nebo plodovou zeleninu. Nevhodná je čerstvě pohnojená zem chlévským hnojem, protože podstatně snižuje odolnost cibule proti plísním a škůdcům. K jarnímu hnojení můžeme použít dusíkatá hnojiva, která aplikujeme podle návodu, obvykle 3 týdny před výsadbou a další v přibližně stejném období po vysazení.



Sejeme a sázíme

Cibuli vyséváme na venkovním záhonu do řádků vyhloubených motyčkou ve vzdálenosti 25 až 30 cm od sebe. Rozmezí mezi jednotlivými rostlinkami by nemělo být menší než 8 až 10 cm, a proto hustší výsev později vyjednotíme.



Pro předpěstovanou výsadbu jsou nejvhodnější sazečky s cibulkami o průměru 4 x 10 mm, lze však použít i větší do průměru 10 x 15 mm. Vysazujeme je ve větších vzdálenostech, aby každá sazenička měla životní prostor okolo 25 cm. Jamky mají být poměrně mělké, aby konce cibulek nepatrně vyčnívaly z půdy.



Jestliže si sami chceme předpěstovat cibuli v pařeništi, je vhodné začít s výsevem zhruba v polovině měsíce. Semena vyséváme do řádků v rozmezí zhruba 30 cm, ale hustěji u sebe a už je nepřepichujeme. Přibližně na začátku května přesadíme rostlinky na záhon do sponu asi 10 x 25 cm. Malé cibulky se lépe ujmou, když jim při výsadbě mírně zkrátíme nať.



Jak je to s listovou zeleninou?

V tuto dobu lze vysévat například hlávkový salát. Je to jedna z mála plodin, kterou můžeme pěstovat i několik let na stejném místě, aniž by byla snížena její odolnost vůči chorobám a zvýšila by se únava půdy. Hlávkový salát má rád středně těžké humózní půdy s neutrální až mírně alkalickou reakcí, zatímco na kyselé půdě se mu nedaří. Ještě připomeňme, že záhon pro pěstování salátu by měl být od podzimu vyhnojen kompostem doplněným doporučenými fosfátovými a draselnými hnojivy.



Základní pravidla

Semínka nesejeme příliš hluboko, maximálně do hloubky 1 cm. Půdu po výsevu lehce udusáme prkénkem a zalijeme či spíše postříkáme rozptýleným proudem vody. Vzešlé rostliny vyjednotíme, aby byly od sebe vzdáleny 25 až 30 cm. Během vegetace salát pravidelně zavlažujeme, protože za sucha se mu špatně vyvíjejí hlávky a má snahu vybíhat do květů.



V chladnějších oblastech si raději salát předpěstujeme v truhlíčku na okenním parapetu. Ještě před vysazením na záhon přepícháme maličké rostlinky do pařeniště nebo je „nahrnkujeme“,
třeba do kelímků od jogurtu. Na otevřený záhon je nesázíme zbytečně do hloubky, přičemž dbáme, aby jejich srdíčko zůstalo nad úrovní země. Hluboko zasazeným rostlinám se špatně tvoří hlávka a mají větší snahu vykvést. Pravidelná zálivka a udržování kyprého a provzdušněného povrchu půdy jsou pro zkušenějšího zahrádkáře samozřejmostí.



Před vysazením do půdy bychom měli ještě záhon pohnojit Cereritem. Zředěným roztokem
tohoto hnojiva rovněž podpoříme lepší tvorbu hlávek během vegetace.

-ra-

Komentáře

Načítám komentáře...

  • Zahrada
  • Autor:
  • Vydáno:

Doporučujeme

Hledáte osvědčenou firmu na rekonstrukci?

Zadejte si poptávku v kategoriích: rekonstrukce,zahrada.
Najdeme Vám ověřené firmy a řemeslníky s referencemi od zákazníků jako například: Rekonstrukce bytu, Rekonstrukce kanceláře/ateliéru, Kompletní rekonstrukce bytu.