Květen patří k měsícům, kdybychom nejraději všechen volný čas strávili na zahrádce. Dlouhé zimy již pominuly a do horkých letních dnů je ještě daleko. Přesto nám májové počasí může pěkně zamotat hlavu. Zmrzlí muži mohou snadno překazit naši snahu, a proto bychom měli s vysazováním choulostivějších druhů zeleniny počkat až na druhou polovinu měsíce. Ani v prvních týdnech se však nudit nebudeme. Pokud jsme se o svou zahrádku pravidelně starali, čeká nás již teď poměrně bohatá jarní sklizeň. Začínáme pod sklem Ať už nás jarní počasí jakkoliv „vypeklo“, můžeme začít alespoň se sklizní ve skleníku i v pařeništi. Čekají zde na nás šťavnaté ředkvičky, salát a rané kedlubny, které jsme zasadili na začátku dubna. Uvolněnou půdu obohatíme kompostem, přeryjeme, a popřípadě mírně pohnojíme dusíkatými hnojivy. V žádném případě ji však nemusíme nechat ležet ladem. Po odstranění krytů zde můžeme pěstovat například letní salát, hrách, keříčkové fazole a karotku, ale i pozdní květák nebo salátové okurky. Sluníčko to stihne Zelenina na otevřeném záhonku bude mít sice trochu zpoždění, ale při teplejším počasí může ještě ledacos dohnat. V květnu obvykle sklízíme chřest, jarní kopr a špenát, pokud se nám je podařilo v březnu vysít. Probírkou můžeme postupně sklízet i cibuli zelňačku, která v tuto dobu vstupuje do fáze nejbujnějšího růstu. Postupně sklízíme už i vytrvalé rostliny, jako je rebarbora, z níž odřezáváme řapíky mladých listů. Ty nám poslouží k vaření marmelády, šťáv a různých kompotů. A zase sázet Rovněž venkovní záhony můžeme po sklizni znovu osadit. Poslední květnové dny jsou optimálním obdobím pro výsadbu mnoha druhů teplomilné zeleniny, jako je paprika, rajče, lilek, okurka, patison, meloun, novozélandský špenát, pór a řapíkatý celer. Chceme-li výsadbu urychlit, využijeme raději ochranného tunelu nebo parofólie, které ochrání rostlinky proti případným ranním mrazíkům vyskytujícím se především v první polovině měsíce. Hurá na květilku! Letní košťáloviny bývají ohroženy různými škůdci, zejména květilkou zelnou. Je to druh mouchy, jehož bílé, beznohé a bezhlavé larvy okusují kořínky mladých rostlin a později se pustí i do hlavního kořene. Rostlinky napadené tímto hmyzem nejprve zpomalují růst, později začínají uvadat. Některé žloutnou, jiné červenají, v konečné fázi však většinou hynou. Právě v tomto období se líhnou první generace dospělého hmyzu, jehož samičky kladou vajíčka ke kořenovým krčkům většiny brukvovitých rostlin, kde v červenci až v srpnu vzejde druhá generace. Pokud se tento škůdce v okolí naší zahrádky vyskytuje, provedeme přibližně 14 dnů po výsadbě nebo po vzejití rostlin zákrok přípravkem Sumithion Super. Ošetření provádíme formou zálivky v doporučeném zředění, cca 80 až 100 ml k jedné rostlině. Zelenina za okny Ne každý má zahrádku poblíž svého bydliště či na takovém místě, aby tam mohl dojíždět několikrát za týden. Většina z nás však chce po celou sezónu sledovat bujnou vegetaci a pravidelně obohacovat svůj stůl vlastnoručně vypěstovanou zeleninou. Pak k tomu můžeme využít lodžii, balkón nebo alespoň okenní parapet. I v těchto místech lze s úspěchem pěstovat rajčata, papriky a pažitku, ale i ostatní druhy zeleniny, jako jsou fazole, kadeřavá petržel, stáleplodící jahody aj. Samozřejmě je nebudeme v tuto dobu už vysévat, ale koupíme si na tržišti nebo ve speciální prodejně za pár korun sazeničky, kterých je v tuto dobu široký výběr. Jakým odrůdám dát přednost? Pokud máme k dispozici pouze okenní parapet, tak rozhodně nižším, aby je nevyvrátil vítr. Výborné jsou různé druhy zakrslých rajčat, feferonky a samozřejmě i měsíční jahody. Balkón nám už skýtá možností daleko víc. Kromě větších květináčů můžeme k pěstování vyšších druhů zeleniny – zejména tyčkových rajčat využít větších polyetylénových pytlů, které zhruba do jedné třetiny naplníme humózní dobře prohnojenou půdou. Když si vyrobíme nebo koupíme patřičně vysoký fóliovník, bude se v něm kromě rajčat rozhodně dařit i paprikám, které budeme moci sklízet od konce léta až do podzimních dnů. -šum- Foto: Archiv In