Tento měsíc většinou ještě počítáme k jaru, i když už voní všemi přísliby léta. V našich zeměpisných šířkách si v posledních letech s námi občas i rád zažertuje a dokáže nás potrápit vskutku neletním chladem. Jeho jméno svádí vyhledávat v přírodě červenající se rostliny a v mnoha případech jsme úspěšní. V této době nám rozkvétá řada červených květin, jako jsou muškáty, karafiáty, růže, ale i bezpočet dalších letniček i trvalek. Živé ploty Začátkem měsíce můžeme ještě začít upravovat listnaté živé ploty, další sestřih provedeme až v srpnu. Používáme k tomu plotové zahradní nůžky - tzv. špalírky, které držíme v obou rukách. Vzhledem k tomu, že většina z nás není zkušenými zahradníky, kteří stříhají i tvarované dřeviny bez šablony, napneme si raději zahradnickou šňůru, podle níž keříky zarovnáme. Vycházíme přitom ze zásady, že dole má být živý plot přibližně o 10 cm širší než nahoře. Do růstu jehličnatých dřevin sloužících jako oplocení zatím nebudeme zasahovat a počkáme s jejich úpravou až na srpen. Uskladnění cibulovin Cibulnaté rostliny mají v tomto období většinou již květenství za sebou a počínají se zatahovat. Abychom jim přípravu na „letní spánek“ pomohli urychlit, přestaneme je již zalévat a připravíme se na uskladnění jejich cibulí. V tuto dobu již můžeme začít s dobýváním hlízek krokusů a cibulí tulipánů. Po vyjmutí ze země je necháme oschnout na vzdušném, ale zastíněném místě, pak je očistíme a uložíme v lískách do větraného sklepa či jiné tmavé místnosti. Ta by měla mít nižší a pokud možno stálou teplotu, protože zde zůstanou minimálně až do konce léta. Při uskladnění většího množství cibulí a hlíz si nezapomeňme jednotlivé bedýnky označit cedulkami. Sejeme a sázíme Období na přelomu jara a léta je příznivé zejména pro výsev dvouletek. Jsou to především rostliny určené pro podzimní výsadbu, které pokvetou až v příštím roce. Za všechny uveďme alespoň zimní fialu, macešky, sedmikrásky, hvozdík bradatý, topolovku, pomněnky aj. Současně vysazujeme mečíky kvetoucí na sklonku září a přesazujeme nebo dělíme již odkvetlé trvalky. V této době vyvazujeme i popínavé rostliny. Pravé popínavé rostliny rostou v přírodě vzhůru samy a přidržují se přitom vyšších rostlin. Na zahrádce je umísťujeme v blízkosti zdí, pergol či mříží, abychom jim nabídli oporu. Samy se pak k nim přichycují listovými řapíky, háčkovitými trny či vzdušnými kořeny. Přesto je vhodné tyto rostliny přivázat alespoň zpočátku k opoře, dokud se pořádně nerozrostou. Množení okrasných keřů Právě červen je vhodným obdobím k řízkování okrasných keřů, především jehličnanů. Budou to především smrky, zeravy, tisy, cypřišky a jalovce. Postupujeme tak, že ostrým nožem šikmo seřízneme patku větvičky, aby na konci zůstal zbytek starého dřeva, pak ve vzdálenosti 1,5 až 2 cm nad řezem odstraníme jehličí. Řízky sázíme do hlinito-písčitého substrátu s příměsí perlitu nebo polystyrénové drtě, kde pro ně kolíčkem vyhloubíme díry. Pro jistější zakořenění se vyplatí použít stimulátor. Po zasazení řízky opatrně zalijeme a podle možností přikryjeme fóliovým krytem nebo skleněnými či průhlednými plastovými kelímky. Rostlinky v nádobách umístíme na místo, kam nedopadají prudké sluneční paprsky. Pokud vysadíme řízky na volný záhon, měli bychom ho zastínit. Po celé léto musíme pravidelně kontrolovat substrát, který nesmí vyschnout. Nařízkované sazeničky se nejlépe ujímají v srpnu a počátkem září. Hnojení růží Aby nám růže dobře kvetly, potřebují dostatek výživy. První hnojení jsme provedli již v polovině května a druhé nás čeká koncem tohoto měsíce. Z klasických kořenových přípravků můžeme použít roztok Cereritu, Rozarinu, Plantania a dalších plných hnojiv. K hnojení na list se hodí například Vegaflor či jiné doporučené kapalné hnojivo, které co nejjemněji rozprašujeme. Kdy a jak? Nestříkáme za deště, ale ani za slunečného počasí, kdy voda rychle vysychá a listy vstřebávají živiny jen pomalu. Je třeba si vybrat takovou dobu, kdy hnojivo vydrží na listech v kapalném stavu co nejdéle. Nejvhodnější dobou jsou pozdní odpolední hodiny. (Pro zlepšení přilnavosti je rovněž možné přidat do roztoku smáčedlo.) Postřiky na list opakujeme během celé vegetace přibližně po 14 dnech. Zelený koberec Trávník je nyní v plné životní síle. Chceme-li, aby nám rostl "jako z vody", musíme mu také vodu pravidelně dodávat. Ideální jsou otočné rozprašovače, které nám pravidelně rosí celou plochu, nebo alespoň hodně rozptýlený proud z hadice. Nesmíme zapomenout ani na přihnojování. Tekuté přípravky aplikujeme formou postřiku, pevné rovnoměrně rozhodíme po celé ploše před deštěm nebo zálivkou. Samozřejmě pamatujeme i na pravidelné sekání, které je třeba opakovat alespoň jedenkrát za 14 dní. Čím častěji budeme trávník sekat, tím bude hustší. „Venkovní tepování“ Svoji pozornost zaměříme i na výskyt plevelů, zvláště pampelišek, které na přelomu května a června odkvetly. Jejich semínka se rozlétla do dalekého okolí a nyní začínají znovu klíčit. Při menším výskytu je můžeme vypichovat ručně, v případě většího napadení se vyplatí využít chemie. K osvědčeným přípravkům patří například Starane nebo Roundup. Konečně bychom měli věnovat pozornost i okrajům trávníků, které mohou být vymlety dešťovou vodou, nebo naopak zde tráva prorůstá do cestiček. -ra-