Už samotné slovo červenec v nás navozuje představu přemíry červené barvy, a to platí především v ovocné zahradě. Zrají jahody, třešně a višně, červenají se maliny i rybízy. Ale vedle těchto rubínově zbarvených plodin nastává čas sklizně i dalších ovocných pochoutek, zelené, bílé, žluté či černé barvy, jako jsou například angrešty, rybízy bílé a černé či například josta, nebo letní jablka. Jahody Už od června denně probíráme jahodníky a sbíráme zralé plody, a to především v ranních hodinách, a pak je skladujeme v suchu a chladnu. Pokud máme na svých jahodových záhonech několik odrůd, jistě jsme je vybrali tak, aby zrály postupně, a my tak měli stále dostatek čerstvého ovoce. Dozraje-li nám však najednou větší množství jahod, můžeme je zmrazit či konzervovat jako kompoty či džemy. Při sklizni bychom je měli hned třídit, na záhoně nenecháváme nahnilé nebo jinak poškozené plody, houbovité choroby by pak mohly napadnout a znehodnotit celou úrodu. Po sklizni záhon jahodníku celý řádně vyplevelíme, vyčistíme, překopeme, zkypříme a oddělíme nové odnože, a tak rozšíříme počet sazenic. Z každé silnější jahodníkové rostliny vyrůstá několik dalších šlahounů opatřených kořínky. Ponecháme jich jen tolik, kolik potřebujeme pro další výsadbu, zbylých se zbavíme, protože by mateční rostlinu příliš vysilovaly. Celý záhon bychom také měli řádně prohnojit. Pokud jsme kompost při nepříznivém počasí dostatečně prolili fekáliemi či promíchali s chlévskou mrvou, je vhodným hnojivem pro jahodový záhon. Rybízy Rovněž sklízíme dle odrůd podle zralosti. I tyto plodiny můžeme konzumovat čerstvé, ale oblíbené jsou i rybízové kompoty, džemy a dobře se dá toto ovoce také zamrazit a uložit v mrazicím boxu. Po sklizni vyřežeme staré větve. Měli bychom si uvědomit, že u červeného a bílého rybízu přinášejí největší a nejšťavnatější plody postranní krátké větvičky na jednoletých až tříletých větvích. Nebojíme se však odříznout všechny slabé a vzájemně se křížící haluze. Na jednom keři by nemělo zůstat více jak 7 - 10 větví vyrůstajících od země. Rybíz pak ještě jednou ořežeme před zimou, kdy zkrátíme letorosty až o 1/3 jejich délky, tím si zajistíme dobrou úrodu v následujícím roce. Rostliny hned po sklizni také ošetříme proti antraknóze a rzi vejmutovkové. Černý rybíz plodí především na dvouletých a starších větvích, proto ho řežeme opatrně a pokud máme černý rybíz již starší než 4 roky, řežeme ho jen po sklizni. Hlavní větve necháváme zpravidla asi 6 let, teprve když přestanou na spodní části vytvářet pupeny, tak je vyřízneme až u země a ránu ošetříme štěpařským voskem. Všechny rybízy bychom měli po sklizni také řádně pohnojit. Nemáme-li chlévskou mrvu, postačí superfosfát a draselná sůl formou chemických hnojiv. Pokud není půda příliš vyčerpaná, postačí i přihrnutí kořenů kvalitním kompostem. Maliny Dozrávající maliny chráníme před ptactvem sítěmi. Při sklizni stahujeme masitý plod z bílého lůžka. Může se nám stát, že náš maliník napadnou škůdci. Nejčastěji to bývá bejlomorka maliníková. Její larvy vyžírají chodbičky v pletivech výhonů, a ty pak zasychají. Napadené výhony musíme vyřezat a spálit. Dále se na našich rostlinách může objevit malinovník plstnatý, což je brouk, který způsobuje „červivost malin“, respektive na vině jsou jeho larvy. Dají se zlikvidovat v počátečním stádiu preventivním postřikem. Z dalších nemocí, které tuto plodinu ohrožují, je třeba se zmínit o černé skvrnitosti prutů, rzi maliníkové či o virové mozaice. Všechny tyto choroby likvidujeme pozorným sledováním rostliny a včasnou likvidací jejích napadených částí. Po sklizni odstraníme všechny odplozené výhony. Z nově narostlých ponecháme jen 6 - 8 nejsilnějších a slabé odstřihneme. Stejně jako ostatní rostliny i maliník po sklizni pohnojíme. Čas třešní Někdy mluvíme o červenci také jako o čase třešní či višní. Nastává totiž doba jejich sklizně, pokud nám je už ovšem dříve nesklidili ptáci či nebyly plody napadeny tzv. vrtulí třešňovou. Při náhlém dešti nám mohou tyto plody popraskat, méně jsou ohroženy stříhané stromy, které byly také pravidelně hnojeny, a to především hnojivem na bázi chloridu draselného. Velmi choulostivá je sklizeň višní. Při neopatrné manipulaci můžeme natrhnout kůru stromu. Často se doporučuje stříhat stopky nůžkami. Ovocné stromy Všechny stromy s nasazenými plody musíme v období sucha hojně zalévat. V teplých oblastech za trvale horkého počasí chráníme jablka a švestky proti obalečům. Na stromy se zrajícím ovocem zavěšujeme láhve se zbytkem piva nebo sladké šťávy, které slouží jako lapače vos. Můžeme se také pustit do očkování podnoží ovocných stromů či do letního řezu jádrovin. Vinice Máme-li alespoň malou vinici, neměli bychom zapomínat na vyštipování zálistků a vyvazování letorostů. Také je třeba postřikovat vinnou révu proti peronospoře a padlí a za vlhka a málo slunečného počasí je třeba pamatovat na postřik proti botrytidě. -šum- Foto: Archiv In